„Máme velkou obavu, že změnou zákona o daních z příjmů by mohlo dojít k tomu, že se zruší všechny výjimky a padnou stravenky,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků ČR. Podle něj mají hospody v době oběda ze stravenek až polovinu tržeb a hrozí tak, že by o tyto tržby přišly.
Iniciativně chce proto Asociace zahájit diskusi o stravenkách a v pondělí představí ministryni financí svůj návrh na nový režim těchto zaměstnaneckých benefitů. Připouští, že stravenky deformují trh a fungují jako druhé platidlo a používají se na běžný nákup v obchodě, ne jen na pokrmy v restauracích.
Argumenty, které mluví v neprospěch stravenek, by proto měl návrh eliminovat. „Navrhujeme variantu, aby stravenky byly poskytovány pouze pro stravu, v horším případě pro potraviny. Očekáváme velkou diskusi, na jaké potraviny by se to mělo vztahovat – například na rohlík ano, na mouku ne,“ přibližuje. Jinými slovy – co by nebylo k přímé konzumaci, nešlo by za stravenky koupit.
Kontrola prý nebude problém
Do podobného cvičení s tříděním potravin se ale ministerstvu v minulosti nechtělo – řešilo se to například v souvislosti s DPH, kdy vláda chtěla na takzvané základní potraviny zavést supersníženou sazbu, ale byl problém nadefinovat základní potravinu: chléb ano, veka už ne?
Havlíček si nicméně myslí, že se stále rozšířenějšími elektronickými stravenkami by kontrola toho, co si zaměstnanec za stravenky koupí, nebyla takový problém.
Podle návrhu by tak skončily běžné nákupy za stravenky, které dnes řada obchodních řetězců s potravinami umožňuje. Jediné, co za stravenky nesmějí ze zákona lidem prodávat, je alkohol a tabák. Ty se nicméně dají pořídit za stravenky v leckteré večerce. Stát tak nemá zcela pod kontrolou, za co lidé benefit vyhrazený na stravování (stát ho podporuje zhruba 5,5 miliardy korun na daňovém zvýhodnění) vlastně utrácejí.
Stravenky už nestačí. České firmy lákají na kvalitní kuchyni zdarma |
Ministerstvo zatím chystané rušení výjimek odmítlo komentovat.
Oproti tomu Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR) na stravenkách tolik nelpí. Jejími členy jsou především hotely a větší restaurace. „Stravenky nejsou jediným možným modelem, jak zaměstnavatel může přispět na stravování. Chtěli bychom otevřít diskusi o rozšíření těchto modelů o finanční příspěvek zaměstnavatele na stravování. Následně nechť se zaměstnavatelé rozhodnou, která forma jim vyhovuje,“ říká Václav Stárek, prezident AHR ČR.
U paušálního benefitu mizí psychologický efekt
To by splňoval například návrh na zavedení zaměstnaneckého výdajového paušálu, který mělo vládní hnutí ANO ve svém předvolebním programu. Každý zaměstnanec by jako benefit dostal daňovou slevu 500 korun a bylo by na něm, za co peníze navíc utratí.
Paušální benefit se nicméně nelíbí Havlíčkovi z AMSP ČR. „Je to zbytečné, protože tam není jakákoliv motivace to utratit za pokrm a podpořit tak restauratéry. Navíc se ztrácí psychologický efekt benefitu – když zaměstnavatel každý měsíc zaměstnanci stravenky předává, má dotyčný pocit, že mu firma něco poskytuje,“ říká. Když to bude paušálně od státu pro všechny, lidé si toho ani nevšimnou a brzy zapomenou.
Ročně Čechům propadne 150 milionů ve stravenkách. Získají je stravenkové firmy |
V byznysu se stravenkami se stírá, co je příčina a důsledek, a dochází k deformaci trhu – chodí lidé ho hospod jen proto, že tam berou stravenky, a berou hospody (poplatkem zatížené) stravenky jen proto, aby nepřišly o zákazníky?
„Z průzkumu AHR ČR vyplývá, že řada restaurací odebírá stravenky mnohdy pouze z toho důvodu, že je akceptují ostatní restaurace v okolí. Stravenky jsou pro ně nutným zlem,“ uvádí k tomu Stárek. Konečný náklad na stravenky podle něj může u restaurací být až deset procent z celkové hodnoty stravenky, protože je třeba započítat, že provize se platí z obratu včetně DPH.
Zabetonovaný trh
Poplatky, které inkasují stravenkové firmy (největší Sodexo, Edenred a Up) od hospod, činí 3 až 7 procent a stravenkáři často vybírají provizi také od zaměstnavatelů. Jako bonus jim na konci roku připadne celá hodnota stravenek, které lidi nestihli nebo zapomněli utratit.
Loňský nástup konkurence, stravenky z Lidlu s nulovou provizí pro zaměstnavatele a 2,5 procenta na straně restaurace, se zabetonovaným trhem příliš nezahýbal. Zaměstnavatelé si díky tomu sice už dokážou u starých stravenkových firem vyjednat také nulu, ale hospodám se na poplatku víceméně neulevilo.
