náhledy
Přehradní elektrárnu doplňuje také přečerpávací elektrárna s umělou nádrží na kopci Homole, která byla uvedena do provozu v roce 1947. V 90. letech minulého století byla modernizována, původní dvě soustrojí byla nahrazena jedním s reverzní Francisovou turbínou.
Autor: Martin Petříček, MF DNES
Štěchovice slouží především k vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Slapy. Spolu s nádrží ve Vraném vyrovnává odtok z vltavské kaskády.
Autor: Martin Petříček, MF DNES
Vodní elektrárna Štěchovice je vybavena jako klasická průtočná elektrárna se dvěma soustrojími s Kaplanovými turbínami.
Autor: Martin Petříček, MF DNES
Modernizovaný dispečink vodních elektráren na vltavské kaskádě. Z pracoviště ve Štěchovicích je možné ovládat všech devět elektráren na kaskádě a navíc i štěchovickou přečerpávací elektrárnu.
Autor: Martin Petříček, MF DNES
Slapská přehrada, 50.výročí - Slapská přehrada, 50.výročí
U štěchovické přehrady, po jejím výjimečném upuštění 18.5.1999 - Unikátní snímek, na kterém vidíte potahovou stezku - po výjimečném upuštění Štěchovické přehrady (18.5.1999)
Parník Franz Josef I. ve Štěchovicích, 1910 - Parník Franz Josef I. ve Štěchovicích, 1910
Hotel Záhoří, 1935 - Hotel Záhoří, 1935
Plavba na výletní lodici, 1929 - Plavba na výletní lodici, 1929
Vory u Dolního slapu, 1927 - Vory u Dolního slapu, 1927
Socha sv.Jana Nepomuckého a Ferdinandův sloup, 1912
Pod Třebenicemi, 2006
Nad Štěchovicemi, nahoře v roce 1938, dole v roce 2001
Nad Štěchovicemi, 1938
Nad Štěchovicemi, 2001
Mravenčí skála na Ztracence, 2003 - Mravenčí skála na Ztracence, 2003
Mravenčí skála na Ztracence, 1918 - Mravenčí skála na Ztracence, 1918
Pod Třebenicemi, 1910
Pod Bednářem, 1999 - Pod Bednářem, 1999
Pod Bednářem, 1920 - Pod Bednářem, 1920
Úsek zvaný Na strejckým, 1999 - Úsek zvaný Na strejckým, 1999
Úsek zvaný Na strejckým, 1931 - Úsek zvaný Na strejckým, 1931
Jeden ze dvou tunýlků na zelené turistické trase
Autor: Martin Janoška, iDNES.cz
Nejzajímavější partie zelené turistické trasy pod Bílou skálou - Nejzajímavější partie zelené turistické trasy pod Bílou skálou
Autor: Martin Janoška, iDNES.cz
Vltavské údolí připomíná kaňon - Vltavské údolí připomíná kaňon
Autor: Martin Janoška, iDNES.cz
Výletní jízda po Štěchovické přehradě - Výletní jízda po Štěchovické přehradě
Autor: Martin Janoška, iDNES.cz
Trampský srub nad Štěchovickou přehradou - Trampský srub nad Štěchovickou přehradou
Autor: Martin Janoška, iDNES.cz
Kletecko nad Štěchovickou přehradou
Autor: Martin Janoška, iDNES.cz
Most ve Štěchovicích
Autor: Martin Janoška, iDNES.cz
Vltavský kaňon z vyhlídky Máj - Vltavský kaňon z vyhlídky Máj
Autor: Martin Janoška, iDNES.cz
U břehu Štěchovické přehrady
Autor: Martin Janoška, iDNES.cz
Hráz Slapské přehrady - Hráz Slapské přehrady
Autor: Martin Janoška, iDNES.cz
Vltavské údolí s bývalými Svatojánskými proudy z hráze Slapské přehrady - Vltavské údolí s bývalými Svatojánskými proudy z hráze Slapské přehrady
Autor: Martin Janoška, iDNES.cz
Hráz Štěchovické přehrady - Hráz Štěchovické přehrady
Autor: Martin Janoška, iDNES.cz
VLTAVSKÁ KASKÁDA - Přehrada Štěchovice. Žádnou jinou českou řeku lidé nespoutali tak, jako Vltavu. Na 433 kilometrech od pramene k soutoku s Labem vyrostlo ve 20. století devět přehrad. Smyslem těch prvních (Štěchovice, Vrané) bylo kromě ochrany před povodněmi také splavnění toku, poválečný průmyslový boom si vynutil budování obřích přehrad s výkonnými elektrárnami (Orlík, Slapy). Přehrazení Vltavy v Hněvkovicích a Kořensku urychlila výstavba žíznivého Temelínu. Plány počítaly i s dalšími vodními díly - Český Krumlov, Dívčí Kámen či Rájov.
Autor: Radek Cihla, MF DNES
VLTAVSKÁ KASKÁDA - Přehrada Slapy. Žádnou jinou českou řeku lidé nespoutali tak, jako Vltavu. Na 433 kilometrech od pramene k soutoku s Labem vyrostlo ve 20. století devět přehrad. Smyslem těch prvních (Štěchovice, Vrané) bylo kromě ochrany před povodněmi také splavnění toku, poválečný průmyslový boom si vynutil budování obřích přehrad s výkonnými elektrárnami (Orlík, Slapy). Přehrazení Vltavy v Hněvkovicích a Kořensku urychlila výstavba žíznivého Temelínu. Plány počítaly i s dalšími vodními díly - Český Krumlov, Dívčí Kámen či Rájov.
Autor: Michal Růžička, MF DNES
VLTAVSKÁ KASKÁDA - Přehrada Lipno. Žádnou jinou českou řeku lidé nespoutali tak, jako Vltavu. Na 433 kilometrech od pramene k soutoku s Labem vyrostlo ve 20. století devět přehrad. Smyslem těch prvních (Štěchovice, Vrané) bylo kromě ochrany před povodněmi také splavnění toku, poválečný průmyslový boom si vynutil budování obřích přehrad s výkonnými elektrárnami (Orlík, Slapy). Přehrazení Vltavy v Hněvkovicích a Kořensku urychlila výstavba žíznivého Temelínu. Plány počítaly i s dalšími vodními díly - Český Krumlov, Dívčí Kámen či Rájov.
Autor: Slavomír Kubeš, MF DNES
VLTAVSKÁ KASKÁDA - Zdymadlo Štěchovice. Žádnou jinou českou řeku lidé nespoutali tak, jako Vltavu. Na 433 kilometrech od pramene k soutoku s Labem vyrostlo ve 20. století devět přehrad. Smyslem těch prvních (Štěchovice, Vrané) bylo kromě ochrany před povodněmi také splavnění toku, poválečný průmyslový boom si vynutil budování obřích přehrad s výkonnými elektrárnami (Orlík, Slapy). Přehrazení Vltavy v Hněvkovicích a Kořensku urychlila výstavba žíznivého Temelínu. Plány počítaly i s dalšími vodními díly - Český Krumlov, Dívčí Kámen či Rájov.
Autor: Dan Materna, MF DNES
Utopené auto - V pátek ráno vytahovali hasiči z Vltavy v obci Štěchovice auto, které sjelo ze silnice po osmimetrové stráni přímo do vody. (12. listopadu 2004)
Autor: Petr Marek
Tajemství přehrad: První stupeň Vltavské kaskády má svoje dvojče. Víte kde?
Přehradní elektrárnu doplňuje také přečerpávací elektrárna s umělou nádrží na kopci Homole, která byla uvedena do provozu v roce 1947. V 90. letech minulého století byla modernizována, původní dvě soustrojí byla nahrazena jedním s reverzní Francisovou turbínou.
Autor: Martin Petříček, MF DNES