„Nedostatek kvalifikované pracovní síly je podle nás nejzásadnější téma stavebnictví, a to nejen teď, ale i do budoucna,“ řekl v úvodu Pavel Ševčík, technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Zmínil důležitost středoškolského i univerzitního vzdělávání v oboru. Z toho důvodu svaz jedná s kraji o podpoře odborného vzdělávání.
Nedostatek zaměstnanců ve stavebnictví potvrdil také Petr Magda, komerční ředitel a jednatel společnosti wienerberger. „Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je ve stavebnictví dlouhodobým problémem. V Česku je třikrát nižší počet absolventů technických oborů, než by odvětví potřebovalo, navíc učební obory nejsou preferovanou cestou mladých studentů. Vnímáme také, že významným faktorem úbytku pracovní síly jsou odchody starších kolegů do důchodu,“ shrnul.
Podle údajů statistického úřadu pracuje ve stavebnictví 415 tisíc lidí. Polovina z nich jsou zaměstnanci, polovina OSVČ. „Podíl živnostníků je velký, ale je potřeba říct, že se do toho počítají třeba i stavební projektanti, kteří jsou typicky OSVČ, protože pracují na více různých projektech,“ vysvětlil Ševčík.
Zmar průmyslu a stavebnictví trval i v roce 2024. Oba sektory se propadly |
Průzkum, který si udělal Svaz podnikatelů ve stavebnictví, ukázal, že 91 procent stavebních firem považuje situaci na trhu s dostupností zaměstnanců jako velmi špatnou. „V následujících pěti letech, což je doba do zahájení výstavby vysokorychlostních tratí i Dukovan, očekává skoro osmdesát procent stavebních firem, že bude potřebovat mírně až výrazně víc zaměstnanců víc než nyní,“ dodal Ševčík.
Z průzkumu také vyplynulo, že firmy budou potřebovat za pět let v průměru o 5,3 procenta víc lidí. Stavebnictví bude podle propočtu svazu za pět let potřebovat asi 74 tisíc nových lidí navíc.
Tuto kapacitu nicméně stavební školy nasytit nedokážou. „Proti roku 2001 bylo loni o 27 procent studentů technických oborů na vysokých školách méně,“ dodal Ševčík.
Průzkum probíhal v červnu a červenci loňského roku. Účastnilo se ho 103 stavebních firem, které celkem zaměstnávají skoro 26 tisíc lidí.
Kdo postaví Dukovany a tratě?
„Máme řadu ambic ze strany státu, co chceme stavět, jsou tu Dukovany. Není to ale jediný energetický projekt. Jsou to třeba velké spalovny a tak dále. Musí se stavět i vysokorychlostní tratě. Jako personalisté se ptáme, s kým budeme stavět,“ uvedl Ladislav Profota, personální ředitel Metrostavu. „Jenom Dukovany budou potřebovat na své stavbě asi 3 000 lidí,“ dodal. Kapacita podle něj bude chybět jinde a může se projevit na tom, že nebudou lidé, kteří by stavěli třeba rodinné domky.
Redakce se obrátila na energetickou společnost ČEZ, pod níž Dukovany spadají, aby řekla, zda má jistotu, že Dukovany bude mít kdo stavět. „Je to otázka především na potencionální dodavatele, ne na investora. Ale jelikož se při řízení snažíme předcházet problémům, tak i tímto se zabýváme a máme zpracovanou studii. Nám potencionální dodavatelé říkají, že dostatek pracovníků jsou schopni zajistit, pokud budou vědět včas, že se budou na stavbě podílet. A v tomto směru apelujeme na KHNP,“ sdělil mluvčí společnosti Ladislav Kříž.
Profota z Metrostavu dále uvedl, že pokud firma hledá například stavebního projektanta, tak se jí přihlásí v průměru 3,1 relevantního kandidáta. U stavbyvedoucího jen 2,7 uchazeče. Pro srovnání na pozici recepční se přihlásí více než tři desítky relevantních kandidátů. Na prodavače víc než dvacet.
V kraji přibylo bankrotů podnikatelů, krachovali hlavně ve stavebnictví |
„Před pár lety firmy bojovaly za zvýšení kvót přijímání lidí ze třetích zemí. Pokud ale pomineme Slováky, Ukrajince, ostatní národy, které se tu občas ocitnou, situaci nezachrání. Nemluvím o tom, jak těžké je tyto lidi adaptovat na pracovní kolektivy,“ doplnil Profota.
Populace stárne
Podle zástupců stavebních škol je alarmující pokles počtu žáků základních škol, kteří pokračují na střední školy. Důvodem je nízká porodnost a stárnutí populace. Zároveň zástupci stavebních škol upozorňují, že žáci mají malý zájem o odborné školy.
Nyní mají sice školy plno, protože nastupovaly na střední školy silné ročníky, to se ale brzy změní, protože porodnost klesá a nastupovat na střední školy budou naopak slabé ročníky. Stát by tedy podle stavařů měl odborné školství více podpořit, podle ředitelů odborných škol se ale děje opak.
České stavebnictví bojuje s krizí. Letos mu hrozí propad o pět procent |
„Ministerstvo školství přichází s projektem lyceum 2.0. To chce zařadit mezi odborné školy, jde přitom o obdobu gymnaziálního vzdělávání. Praha bude na pěti školách otevírat toto všeobecné lyceum. Situace v krajích je obdobná,“ vysvětlila Marie Pihalová, ředitelka SPŠ Dušní. „Takhle podpora odborného školství skutečně nevypadá. Musíme si říct, jestli opravdu potřebujeme tolik všeobecně vzdělaných lidí,“ dodala s tím, že asi 40 procent vyučujících hodin na odborných škol jsou všeobecné předměty. „My na odborných školách tedy také všeobecně vzděláváme,“ dodala.
Konkurencí pro stavební školy jsou ale často i ty se zaměřím na IT, což je obor s dlouhodobě nejvyšší průměrnou mzdou. V IT byla průměrná mzda koncem loňského roku přes 85 tisíc korun hrubého, ve stavebnictví to je přes 42 tisíc – tedy méně než průměrná mzda za celou ekonomiku, která s koncem roku dosahovala bezmála 50 tisíc hrubého.
„Není to žádný boj mezi obory. My jen poukazujeme na to, jaký je stavebnictví krásný obor s perspektivou. Kdo půjde do stavebnictví, má jistotu, že bude mít práci po celý život,“ uvedl na dotaz iDNES.cz Ševčík.
„Je nutné, aby se stavebnictví zdokonalovalo v alternativních formách výuky, které by přilákaly nové talenty. Jednou z cest, jak udělat tento obor atraktivnějším pro mladou generaci, je inspirovat se v zahraničí, kde se již efektivně pracuje s online a virtuální výukou učňovských rekvalifikačních zkoušek a kurzů,“ míní Petr Magda.
Další cestou je podle něj robotizace. „Wienerberger proto na trh uvedl zdicího robota WLTRa. Robot zásadně zrychluje a zefektivňuje proces zdění, přesně a rychle ukládá cihly podle předem daných parametrů, minimalizuje chyby a také výrazně snižuje stavební odpad,“ vysvětlil.
