V Senátu pro zamítnutí hlasovalo 55 ze 66 přítomných senátorů. Ti zároveň poslance vyzvali, aby jeho veto nepřehlasovali a aby vláda připravila změnu stavebního práva standardní legislativní cestou.
Výsledek ve Sněmovně však může být opačný. K přehlasování Senátu je potřeba nejméně 101 hlasů všech poslanců. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů disponuje 108 mandáty, takže pokud udrží dostatečnou účast, má k prosazení původního sněmovního znění potřebnou většinu.
Koalice znovu prosadila novelu, která má zrychlit povolování staveb |
Jeden úřad a jedno řízení
Jádrem novely je snaha soustředit povolování staveb do jednoho řízení a postupně převést stavební správu ze samospráv do státní soustavy.
Vzniknout má Úřad rozvoje území České republiky a následně čtrnáct krajských úřadů rozvoje území. Územní pracoviště mají působit v obcích s rozšířenou působností. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová už v únoru ve Sněmovně hovořila o 205 územních a dalších detašovaných pracovištích. Krajská část nové soustavy a územní pracoviště mají začít fungovat od 1. ledna 2028.
Rok 2027 má být přechodný. Centrální Úřad rozvoje území má vzniknout od začátku roku a příprava nové soustavy má probíhat souběžně s činností stávajících úřadů. Ministerstvo počítá také se zapojením pracovníků současných stavebních úřadů do převodu agendy.
Předkladatelé od reformy očekávají především odstranění roztříštěnosti systému. Stavebník by neměl postupně obstarávat rozhodnutí a stanoviska od řady různých institucí. Větší část procesu se má soustředit do jednoho řízení vedeného stavebním úřadem.
Mění se také odvolací řízení. Novela posiluje takzvaný apelační princip. Nadřízený orgán by měl o věci sám rozhodnout namísto opakovaného vracení případu nižšímu úřadu. Právě opakované rušení rozhodnutí a jejich vracení k novému projednání patří k příčinám, proč se některá stavební řízení protahují.
Lhůta neznamená automatické povolení stavby
Novela skutečně pracuje s fikcí souhlasu, ale ta se týká zejména vyjádření a závazných stanovisek, nikoli automatického vzniku stavebního povolení pouze proto, že stavební úřad v určité lhůtě nerozhodl. Při představování návrhu ve Sněmovně předkladatelé uváděli například fikci souhlasu u vyjádření vlastníků infrastruktury.
Bytový dům se povoluje sedm až deset let, říká vládní zmocněnkyně Landová |
Právě rozsah fikce souhlasu je jedním ze sporných bodů. Kritici upozorňují, že u některých stanovisek může rychlost převážit nad důkladným posouzením veřejných zájmů. V parlamentní debatě zazněly výhrady týkající se ochrany životního prostředí, zdraví nebo památkové péče.
Sporná je také hranice 10 tisíc metrů čtverečních podlahové plochy u velkých projektů bydlení. Podle vlády jde o přechodné řešení, které má zabránit zastavení připravených projektů během reorganizace stavební správy. Část senátorů v něm naopak vidí zvýhodnění developerů. Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová označila návrh při srpnovém projednávání za „politicky protlačovaný paskvil nahrávající jedné zájmové skupině“.
Kritiku vyvolala i možnost ve výjimečných případech nenařídit odstranění nepovolené stavby, pokud by šlo o zjevně nepřiměřený zásah a ponechání stavby nezasáhlo veřejné zájmy ani práva třetích osob. Ministerstvo odmítá, že by novela umožňovala plošnou legalizaci černých staveb, senátoři se však obávají oslabení stavební kázně. Část z nich zároveň avizovala, že pokud zákon projde, může se obrátit na Ústavní soud.
Nebojím se, že budu jako Bartoš. Mrázová o stavebním zákonu i svých kauzách |
Ministryně Mrázová před Senátem argumentovala především současnou délkou stavebních řízení. Podle ní už Česko nepotřebuje další debaty o tom, že povolování staveb je pomalé, složité a nepředvídatelné, ale konkrétní změnu systému. Kritici přitom nezpochybňují samotnou potřebu reformy. Spor se vede hlavně o míru centralizace a o to, zda kvůli rychlejšímu povolování nejsou některé pojistky nastaveny příliš volně.
Po letech změn má přijít další restart
České stavební právo prošlo v posledních letech několika zásadními změnami a problémy provázelo také zavádění digitalizovaného stavebního řízení. Současná vláda proto novelu prezentuje jako pokus systém stabilizovat a vytvořit jednoznačnou odpovědnost za povolování.
Pro investory, obce i běžné stavebníky tak nebude nejdůležitější samotné politické vítězství jedné nebo druhé strany. Rozhodující bude, zda nová soustava dokáže v praxi skutečně zkrátit řízení a zároveň zvládnout převod případů a zaměstnanců bez dalšího období nejistoty.
