Dekarbonizací a zvyšováním energetické účinnosti se v současnosti zabývá jen 38 procent tuzemských firem, schválenou strategii na omezování emisí uhlíku ve své činnosti a výrobcích mají v Česku jen čtyři procenta stavebních firem a dalších společností spojených se stavebnictvím.
Dalších 24 procent se v současnosti připravuje. Týká se to především velkých koncernů, na které od příštího roku padne nová povinnost v podobě zveřejňování nefinančního reportingu (ESG).
České stavebnictví bojuje s krizí. Letos mu hrozí propad o pět procent |
„Výsledky průzkumu mezi českými firmami jsou zklamáním,“ uvedla generální sekretářka České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj Erika Duchanová. Podle ní se odsouvání této povinnosti vyplývající z několikrát doplněné směrnice EK z roku 2014 tuzemským společnostem nevyplatí. Přestože menší firmy zatím nemusí samy reportovat o tom, jak snižují emise ze svého provozu, nebo například o zlepšování rovnosti na pracovišti, velké firmy to po nich v nejbližších měsících stejně začnou vyžadovat. A to z toho důvodu, že samy budou muset dokládat ekologickou stopu komponent, které samy používají.
Fakticky se tak firmy bez dekarbonizační strategie odsuzují k subdodavatelské roli u menších dodavatelů.
Přestože vykazování emisí bude v dohledné době nezbytné, v současnosti tuzemské firmy řeší problematiku zaseklé digitalizace stavebního řízení. Nepovedený start, který stál místo ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše podle CEEC zasáhlo 74 procent firem. To se podle většiny dotázaných projevuje především zdržením zakázek.
Rozřezat, rozemlít a vrátit do oběhu. Takto se recyklují vyřazené soláry |
Nový systém digitalizace stavebního řízení bude dostupný za tři roky. „Zhruba osmnáct měsíců bude trvat soutěž na nového zhotovitele a zbylých osmnáct měsíců na vytvoření systému, zkoušky a zapracování úředníků ze stavebních úřadů a dalších,“ vypočítal náměstek ministra práce a sociálních věcí Karel Trpkoš, který dostal nápravu systému na starosti.
Do této doby bude fungovat jakýsi hybrid starého a nového systému. Stavebníci v něm budou moci s úřady komunikovat zažitou formou, například pomocí datové schránky, z původní pirátské koncepce digitalizace ale bude zachován portál stavebníka, a tedy i nadále se bude projektová dokumentace odevzdávat digitálně.
Nejdříve ale bude nutné s úředníky a dalšími, kteří mají povolování staveb na starosti, prodiskutovat, jaké funkce bude muset nový systém digitálního řízení plnit. „Potřebujeme znát koncept, jak to má vypadat, a teprve potom budou programátoři připravovat systém. Opačně to dobře nefunguje,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.
S plánem na přesoutěžení tendru na digitalizaci stavebního řízení souhlasí i největší opoziční strana. „Není to ideální řešení, ale je to právě teď jediné možné řešení. Chápeme vytočenost stavebníků, architektů a úředníků stavebních úřadů,“ uvedl exministr průmyslu a obchodu za ANO Karel Havlíček. Dodal, že na nutnosti digitalizace panuje shoda a tak ANO neplánuje nynější iniciativu na opravě systému bourat v případě, že by se po volbách v příštím roce stalo součástí vlády.
Rozvrat bytového sektoru v Česku zastaví jen „baťovská mašina“, říká stavitel |
S plány na novou soutěž a využití starého systému pro překlenutí dočasného období souhlasí i jeden z největších kritiků v létě spuštěného digitálního řízení, Česká komora akreditovaných inženýrů činných ve výstavbě ČKAIT. Souhlasí i s tím, aby takzvaný portál stavebníka fungoval jako datové úložiště ale pouze za předpokladu, že to bude bez výpadků.
„Pokud nebude fungovat jen jedno promile z podání, je to pro nás těžko použitelné,“ uvedl místopředseda ČKAIT Michal Drahorád.
Povinnost používat nový systém ve stavebním řízení začala platit od prvního července. Stavebníci i stavební úřady si stěžovali, že systém má řadu nedostatků a že mnohdy jeho prostřednictvím nejde projektovou dokumentaci a žádosti nahrát. Na šibeniční termín, ve kterém ministerstvo pro místní rozvoj změnu chystalo, přitom dlouhodobě poukazovali jak podnikatelé ve stavebnictví, tak i jednotlivé stavební úřady.
Minulý týden schválila Sněmovna takzvaný bypass, což zjednodušeně znamená výše zmiňovanou možnost vrátit se k původnímu procesu. Pode Kupky by se tímto zákonem měl zabývat Senát 11. prosince. Pokud by novelu, kterou nepodpořili jen pirátští poslanci, podepsal prezident Petr Pavel, mohla by začít platit ještě do konce roku.
