Příběhy o desetiletí trvajícím povolování má podle ČKAIT jen omezený okruh žadatelů. „Problém mají pouze ty stavební návrhy, které jsou připravené v rozporu s územními plány nebo chybují v jiných parametrech,“ vysvětluje ČKAIT důvody, proč se v konkrétních případech skutečně může proces protáhnout. Ve statistice se přitom ČKAIT opírá o data sebraná od samotných inženýrů. V prvním roce, se do ankety zapojilo kolem 1 100 akreditovaných inženýrů, letos o délce povolování za rok 2025 referovalo na 700 z nich.
Opačný pohled na délku řízení poskytla takzvaná Bílá kniha rezidenčního developmentu, kterou pro Hospodářskou komoru, Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Asociace developerů zpracovala poradenská společnost Deloitte. Ta dospěla v případě povolování projektů v Praze k průměrnému rozmezí 8,9 až 9,9 let. Jsou v tom ale zahrnuté položky, které s povolovacím procesem nesouvisejí. Například 1,8 roku dlouhá předprojektová příprava a dva až tři roky jsou vyhrazené samotné výstavbě. Zbylých 5,1 let je pak vyhrazeno dohromady pro získání zeleného razítka EIA, které se týká jen velkých projektů a vydání územního a stavebního povolení.
Podle ministerstva to nejde
Neutrální pohled, který by rozsoudil, zda jsou blíže pravdě spíše optimistické odhady inženýrů, nebo pesimistické ostatních profesních organizací, neexistuje. „Ministerstvo pro místní rozvoj nedisponuje jednotnou celostátní statistikou průměrné délky stavebního řízení. Délky jednotlivých řízení navíc není možné paušálně vyjadřovat jedním údajem, protože se vždy jedná o posuzování konkrétního individuálního záměru v konkrétních místních a věcných souvislostech,“ uvedla Michaela Winklerová, mluvčí ministerstva, které má otázku bytové výstavby ve své gesci.
Úřad, který je zodpovědný kromě jiného za legislativu v oblasti bydlení, podle ní ani neeviduje, kolik podání od stavebníků přichází s chybami, nebo které jsou rovnou v rozporu s územním plánem obcí, ve kterých by měly být postaveny.
Přibývá bytů, které nejsou na prodej. Ročně jich budou tisíce |
Formální chyby jde opravit v řádu týdnů nebo nanejvýše měsíců. Skutečná zdržení ale vznikají v situacích, kdy podání není v souladu s plánem nebo je v rozporu s platnou legislativou. „K nejzávažnějším nedostatkům z hlediska dopadu na délku povolovacího procesu patří takové, které se týkají věcného nesouladu záměru s požadavky právních předpisů nebo územně plánovací dokumentace. Tyto vady zpravidla nejde odstranit pouhým formálním doplněním podání a jejich náprava může vyžadovat přepracování projektu či opětovné projednání záměru, což má přímý vliv na prodloužení řízení,“ uvedla Winklerová.
Ročně se v Česku postaví zhruba 36 tisíc domů a bytů. Vloni konkrétně podle Českého statistického úřadu šlo o 35 819 bytů, z čehož ale více než třetinu tvořily rekonstrukce stávajících bytových domů. Zhruba 7 400 bytů pak připadalo na Prahu. Nejvíce, přes 40 tisíc bytů za celou ČR bylo rozestavěno během covidového období, kdy zároveň skokově vzrostla poptávka po nemovitostech. Současná čísla nové výstavby jsou tedy o něco nižší než v tomto období, stále jsou ale výrazně výše než například v situaci před deseti lety, kdy se stavělo méně než 30 tisíc bytů ročně. Vydaných stavebních povolení ale bylo loni méně než rozestavěných bytů. Celkem napříč Českem to bylo 23 tisíc povolení.
Moc chudí na čerpadlo nebo elektroauto? Ministerstvo chystá miliardové dotace |
Mediálně vděčné byly v minulosti statistiky Doing Business, které Českou republiku z hlediska délky povolovacího řízení pravidelně řadily na chvost zemí kolem 150. příčky, kde ji tento ukazatel domněle umísťoval do prostředí zemí jako Burundi. Tento žebříček ale po vlně obvinění z manipulací banka v roce 2021 přestala vydávat.
„Podle některých médií zaměstnanci Světové banky vědomě manipulovali s výpočtem skóre a pořadím zemí v žebříčcích Doing Business 2018 a 2020. Zvýhodnit měli hlavně postavení Číny nebo Saúdské Arábie,“ uvedlo v roce 2023 MMR.
Snaha zkrátit povolovací řízení je jedním z hlavních motivů stojících za snahou posledních vlád o změnu stavebního zákona. Současný kabinet se chce částečně vrátit k verzi, kterou představila exministryně Klára Dostálová a která počítala se zřízením jednotného stavebního úřadu. Jako novinku přináší zařazení velkých developerských projektů mezi stavby ve veřejném zájmu.
