„Dynamika mírně zpomaluje. Ve čtvrtém čtvrtletí jsme se dostali na 2,7 procenta. I v právě probíhajícím prvním kvartálu vidíme, že dynamika se stále utlumuje,“ uvedl Vašek. To neznamená, že by během roku ceny nemovitostí nerostly, tempo se ale zřejmě sníží.
Ještě před vypuknutím války v Íránu tak vedení ČSOB předpokládalo růst cen mezi pěti a deseti procenty. V současné chvíli je predikce složitější, protože je otázkou, jak se v horizontu měsíců do cen nemovitostí promítne zvýšená cena paliv, která aktuální fázi střetů provází.
Starší byty zdražují nejrychleji. Nejvíce v Ostravě a Ústí nad Labem, ukazují data |
V Česku se loni podle dat společnosti Flatzone, prodalo na 80 tisíc nemovitostí určených k bydlení. V tomto čísle jsou zahrnuty jako nové, tak i staré byty a rodinné domy v celé republice. Meziročně to představuje zhruba jedenáctiprocentní růst. „Dostali jsme se na rekordní počet transakcí za několik posledních let. Značí to, že se trh velmi oživil,“ uvedl výkonný ředitel Vít Soural. Jedním z důvodů je skutečnost, že si lidé zvykli na výši úrokové míry a rozeběhlo se tak opět financování bydlení formou hypoték.
Značné rozdíly mezi kraji
Ceny novostaveb v Praze dosáhly loni zhruba 175 tisíc korun za čtvereční metr, průměr ceny novostaveb za celou ČR dosáhl 139 tisíc korun. Mezi kraji ale panují značné rozdíly. Například v Karlovarském je průměrná cena 88 tisíc korun za metr a na Vysočině 86 tisíc za metr čtvereční.
U starších staveb se v Praze čtvereční metr prodával v cihlových domech na úrovni 160 tisíc korun, v těch panelových pak za průměrnou cenu 130 tisíc korun. Pokud se u starších paneláků odečte Praha, vycházejí ceny čtverečního metru v secondhandových prodejích panelových bytů zhruba poloviční.
Ceny bytů v Praze vyskočily o 11 procent. Poptávka výrazně převyšuje nabídku |
Na rozdíl od opatrného optimismu ČSOB, Soural nepředpokládá, že by se v nejbližší době mělo tempo zdražování novostaveb i staršího bydlení zpomalovat. „Máme tu síly, které ceny tlačí nahoru. To je například nový kapitál ze strany institucionálních investorů,“ uvedl. Podíl těchto investorů na projektech mezi roky 2024 a 2025 vzrostl o 10 procentních bodů. Tito investoři tak vloni koupili zhruba čtvrtinu nově postavených kapacit. Tlak podle něj poroste v souvislosti s tím, že do bydlení budou více investovat například penzijní fondy.
