Možnosti jsou tři: buď se chybějící peníze vyberou navíc na něčem jiném, ušetří se, nebo se stát ještě více zadluží.
"Dnes je to těžké spočítat, ale ukazuje se, že spíše vybereme celkově méně, než s čím počítal schválený rozpočet," říká náměstek ministra financí přes rozpočet Eduard Janota s tím, že to se odrazí i ve vyšším minusu ve státních financích. Za čtyři měsíce byl zatím schodek 17 miliard korun.
Poslanci schválili letošní účet státu se schodkem 91 miliard korun, přičemž pod psychologickou stovku se vláda dostávala horko těžko.
Plus pro kuřáky, minus pro stát
Mimo jiné díky tomu, že počítala s navýšením příjmů z daní cigaret o deset miliard. Teď se ukazuje, že zhruba tolik bude naopak chybět. Důvodů je několik.
Ministerstvo financí počítalo s tím, že vyšší daně na cigarety budou platit od ledna, nakonec se tak stalo od března. Konečný růst daní byl také nižší, než úředníci původně navrhovali.
A díky vynalézavosti výrobců cigaret se u některých značek, jako Viceroy, Red & White, Marlboro a Moon, zdražení odloží až na léto či podzim. To se sice hodí kuřákům, ale stát tím přijde o očekávané peníze.
Nákladné předvolební dárečky
Vláda počítá i s tím, že jí bude chybět proti předpokladům deset miliard na daních od firem. Těm se loni snížily daně, ale to se plně projeví až letos.
Nižší příjmy z daní jsou pro vládu letos obzvláště nepříjemná zpráva, protože potřebuje hodně peněz navíc na vyšší rodičovské přídavky, porodné či příspěvky na bydlení.
Výše jmenované předvolební dárečky spolknou letos o dvacet miliard navíc. Právě tolik, kolik teď bude chybět.
Brusel válčí o daňový korzet
Daně se ve středu řešily i v Bruselu, což už tradičně vyvolává ohnivou diskusi mezi poslanci.
Jako výbušnina funguje nápad vsunout do jednoho evropského korzetu podmínky pro výpočet daní firem. Idea, která dlouhodobě rozděluje členské země. Přesto Evropská komise sebevědomě demonstrovala, že sladění základu podnikových daní je na spadnutí.
Komisař pro daně László Kovács totiž oznámil, že už příští rok hodlá předložit návrh. Pokud by se podařilo získat souhlas všech členských zemí, což je podmínka, mohla by nová pravidla platit v roce 2010.
Zásah do suverenity
"Omezíme tak nákladné papírování, podniky by se při výpočtu zdanitelného základu řídily stejnými předpisy. Celý systém by byl jednodušší a průhlednější," vypočítával ve středu Kovács přínosy projektu.
A ujišťoval, že se návrh komise netýká výše sazeb. Ty by si státy určovaly samy.
Jenže řada členských zemí v čele s Británií a Irskem vidí v plánu nepřípustný zásah do své suverenity. "Při určování daní jde o nejbližší vztah mezi státem a občanem, na daních se vyhrávají volby," poznamenal jeden bruselský diplomat.
Německo to neuznává
S tím má zkušenosti i Česko. Daňová reforma nové vlády stojí na tom, že na jedné straně sice daně sníží, ale omezením nejrůznějších výjimek pro firmy i jednotlivce zase peníze navíc získá. A to by už podle nových pravidel nešlo.
Na tomto poli je zkušené Irsko. To si díky nejrůznějším daňovým odpisům pomohlo k ekonomickému zázraku posledních let a prosperitě.
I v řadě nových členských zemí si podnikatelé mohou odepisovat řadu položek, například leasing na auto a jiné náklady, které by finanční úřady třeba v Německu neuznaly.
Česká vláda je ochotná se o evropských pravidlech bavit, ale na výpočty daní ze zisku odmítá sahat. Velkým odpůrcem je například europoslanec ODS Ivo Strejček. "Omezení daňové konkurence v Evropě by pro Česko bylo nevýhodné," říká.
Naopak hlavními motory co největšího slaďování daní jsou Francie a Německo. Chtějí tak zastavit stěhování tamních podniků do zemí EU, kde se odvádějí nižší daně.
