Řady lidí, které nyní platí český stát ze státního rozpočtu, se podle červencové studie institutu IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd za poslední tři roky rozšířily o 20 tisíc. Většina z nich (56 procent) pracuje v příspěvkových organizacích státu, a to zejména v regionálním školství. Celkem platy zaměstnanců státu loni stály za 12 procenty výdajů státního rozpočtu.
Pracovníci ve školství loni český stát vyšli na 139 miliard korun. Druhým nejnáročnějším resortem bylo vnitro, kde se výdaje na platy policistů či hasičů vyšplhaly na 41,4 miliardy. Trojici pak uzavřelo ministerstvo obrany s výdaji na platy ve výši 19,7 miliardy korun.
„Nastavené trendy se politikům nedaří zvrátit. Chybí jasná a silná vůle. K tomu se navíc přidaly další úkoly, které má stát i celý veřejný sektor vykonávat. Třeba inkluze ve školství,“ říká Petr Dufek, hlavní ekonom bankovní instituce Creditas.
Úředníků je „jen“ několik desítek tisíc
Ke státním zaměstnancům se řadí rovněž úředníci. Podle aktuální studie institutu IDEA je však jejich počet nižší, než se někteří domnívají. Celkem český stát v roce 2023 zaměstnával 76 595 úředníků.
Vláda Petra Fialy v rámci svého programového prohlášení slíbila, že zbytečné úřední úkony zruší. Z nynějších dat ale plyne, že k výraznějším změnám nedošlo. V roce 2020, tedy za vlády Andreje Babiše, zaměstnával stát celkem 78 180 úředníků. Jednom o necelých šestnáct stovek více než dnes. Kabinet Petra Fialy tak dokázal počet státních úředníků snížit zhruba o dvě procenta.
Vláda seškrtala dva tisíce úřednických míst. Desítky nových ale vznikly |
„Dokážu si představit drobné kroky i revoluci. Mezi drobné kroky se řadí personální audity ve veřejných institucích, výraznější změny by přinesl reálný pokrok v digitalizaci. Za zvážení stojí i analýza činností, které jednotlivé instituce vykonávají a nakolik jsou vlastně užitečné. Není to však pouze o úřednících, ale i o celém systému školství a zdravotnictví,“ doplňuje Dufek.
Státní zaměstnanec vs. pracovník ve veřejném sektoruStátní zaměstnance je potřeba odlišovat od zaměstnanců celého veřejného sektoru. Do něj se kromě zaměstnanců států řadí také pracovníci z institucí veřejného zdravotnictví, veřejných vysokých škol a další. Podle nové analýzy IDEA pracuje pro veřejný sektor celkově asi jeden milion lidí. Stát momentálně přímo zaměstnává 484 tisíc osob. |
Podíl úředníků na celkovém počtu státních zaměstnanců se loni dostal na hranici 16 procent. Státní úředníci si v roce 2023 odnesli na platech 23 miliard korun. Jen na ministerstvech loni pracovalo 23 tisíc úředníků a z finančního pohledu se měli nejlépe hlavně ti na ministerstvu obrany, vyplývá z analýzy IDEA.
Na ministerstvech úředníků přibylo
Na ministerstvech nicméně počet státních úředníků v posledních letech mírně narostl. Nepomohl tomu ani vznik tří nových ministerstvech za vlády Petra Fialy. Konkrétně se jedná o ministerstvo pro evropské záležitosti, ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace a také o ministerstvo pro legislativu.
Přitom před posledními volbami většina ve vládě zastoupených stran hlásala, že je pro silné zeštíhlení státu. Politici slibovali rozpočtové úspory a citelnou redukci počtu zaměstnanců, které stát platí. Nyní ovšem už hovoří o dalším státním aparátu.
Jedná se kupříkladu o Radu vlády pro paměťovou agendu, která má vzájemně propojit instituce, jež se věnují historii. Podle informací CNN Prima News má v rámci této rady vzniknout šest nových úřednických míst. Předsedové koaličních stran se zároveň v letošním roce dohodli na zřízení postu vládního koordinátora strategické komunikace, který by měl mít na starosti i obranu před dezinformacemi a cizím vlivem.
Obří propouštění podle vlády: Úředníků ubude, ale většinou jen na papíře |
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek nedávno také uvedl, že chystá nový úřad pro veřejné zdraví. Měl by nést označení Rada pro veřejné zdraví a mělo by v něm být zhruba 24 lidí. V praxi by tento nový poradní orgán měl údajně přinést lepší koordinaci při prosazování opatření a politik na ochranu zdraví obyvatel. Válek ovšem tvrdí, že v případě tohoto orgánu by ke vzniku nového byrokratického aparátu dojít nemělo.
„Dlouhodobě volám po tom, aby si český stát nechal zpracovat nezávislý audit agend. Určitým vodítkem je úvaha o duplicitních agendách. Například výběr sociálního a zdravotního pojistného se natolik podobá výběru daně z příjmu fyzických osob, že si umím představit sloučení těchto agend, a tím pádem jistou úsporu pracovních míst. Podobně by k redukci počtu zaměstnanců měla vést automatizace různých toků dat a jejich zpracování,“ domnívá se ekonom Michal Skořepa z České spořitelny.
Komplikace i pro soukromou sféru
Velký stát aparát komplikuje činnost soukromé sféry, která je nezbytná pro co nejlepší výkonnost tuzemského hospodářství. Veřejný sektor totiž vysává firmám pracovníky, kteří mohou táhnout podnikový úspěch.
Navzdory slovům o úsporách, Úřad vlády bobtná. Přišla i Kateřina Jacques |
Stát často nabízí zajímavější mzdy než soukromníci, v některých případech velkorysé výsluhy, a především jistotu zaměstnání. Ta v privátní sféře závisí na výkonnosti, nikoliv na schopnosti ukousnout si peníze ze společného rozpočtu.
„Silný veřejný sektor je jednoznačně negativním trendem, který s sebou nese přímé i nepřímé náklady. Ty přímé si lze představit v podobě nákladů na platy a na pracovní místo jako takové. Nepřímé pak v podobě dopadů pro trh práce. Pokud se veřejný sektor a potažmo stát stává stále větším zaměstnavatelem, tak ubírá disponibilní pracovníky z trhu práce,“ dodává Dufek ze společnosti Creditas.
