Inkaso daně z příjmu fyzických osob je meziročně nižší o 34 miliard korun, tedy o zhruba 36 procent. Důvodem je zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka. Další značně nákladnou položku v rozpočtu tvoří finanční injekce podnikům kvůli covidu. Například vyplácení takzvaného kompenzačního bonusu stálo v tomto roce státní rozpočet 12,1 miliard korun. V rámci programu Antivirus, který nahrazoval mzdy, stát letos rozdal 25,6 miliard korun.
Ministerstvo financí (MF) zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od loňského března do konce letošního září dohromady 443,6 miliardy korun.
Celkově příjmy státního rozpočtu na konci září mírně zrychlily tempo růstu na dvě procenta. Nejvíce k tomu přispělo inkaso pojistného na sociální zabezpečení.
Inkaso daně z přidané hodnoty je meziročně vyšší o 4,8 miliard korun. Růst příjmů v tomto ohledu zejména na začátku roku tlumily restriktivní opatření proti šíření epidemie, uvádí ministerstvo.
Budeme muset šetřit a zvedat daně, říká ekonom Sobíšek k rozpočtu |
Inkaso spotřebních daní je meziročně nižší o 6,3 miliard. Může za to například snížení sazby spotřební daně z motorové nafty. Zajímavé je, že ačkoli u tabákových výrobků spotřební daň roste, inkaso je o 3,4 miliard korun nižší. Ekonomové si to již dříve vysvětlovali tím, že cigarety jsou pro některé spotřebitele už příliš drahé. Lidé proto hledají cenově dostupnější náhražky, nakupují na černém trhu nebo kouřit přestávají.
„Co se týče klasických cigaret a řezaného tabáku, blížíme se k horní úrovni, kdy další zvyšování daně nemusí vést k tomu, že se vybere více peněz,“ uvedl již dříve pro MF DNES hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Co se týče výdajů, rostly běžné výdaje. Kapitálové naopak meziročně klesly o 6,3 miliardy. Nejvýznamnější položku ve výdajích tvoří sociální dávky. Na jejich objemu se nejvíce podílely výplaty důchodů, za něž stát dal meziročně o 21 miliard korun víc. „Do jejich výše se v roce 2021 promítá valorizace o 5,8 procent,“ komentuje to ministerstvo.
Celkový schodek bude nakonec nižší
Letošní schválený schodek státního rozpočtu činí 500 miliard korun. Podle nedávného vyjádření Aleny Schillerové ale rozpočet za celý rok skončí se schodkem zhruba 400 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok vláda schválila schodek 376,6 miliardy korun.
S tím, že výsledný deficit za letošní rok bude nižší než jak si ministerstvo původně naplánovalo, počítají i ekonomové.
„Příjmová strana v čele s přímými daněmi potvrzuje náš předpoklad lepších makroekonomických podmínek oproti plánům vlády. Na druhou stranu výdajovou stranu již tolik nezatěžují výdaje spojené s pandemii,“ uvádí ekonom Komerční banky František Táborský s tím, že výsledný deficit by nakonec mohl být dokonce nižší než 400 miliard korun.
ČNB zvedla úrokové sazby o 0,75 procentního bodu, nejvíc od roku 1997 |
„Zářijová statistika nás dále utvrzuje v názoru, že oněch schválených 500 miliard korun je nakonec přeci jen nadhodnocením situace,“ přizvukuje analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.
„Plošné podzimní uzavírky ekonomiky se jeví jako málo pravděpodobné a výdajová i příjmová strana by měly zaznamenávat postupné zlepšování. Zajímavější je spíše schválený návrh deficitu státního rozpočtu na příští rok ve výši 376,6 miliard korun, což je zhruba o 10 miliard více, než během covidového roku 2020,“ připomíná Vagenknecht.
Každý Čech hypoteticky dluží 218 tisíc korun
Spolu se schodkem státního rozpočtu roste i státní dluh. Ke konci září stoupl o 284,2 miliardy korun na 2,334 bilionu korun. V samotném třetím čtvrtletí pak dluh klesl o 82 miliard korun. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh zhruba 218 tisíc korun.
„Za růstem státní dluhu v prvních měsících letošního roku byla zvýšená emisní činnost ministerstva financí, které se tak rozhodlo předfinancovat krytí letošních splátek státního dluhu a částečně i krizového schodku státního rozpočtu, a to ještě před očekávaným zahájením cyklu zvyšování základních úrokových sazeb ze strany České národní banky,“ uvedl úřad.
Podle MF je pohyb výše dluhu v průběhu jednotlivých čtvrtletí běžný jev způsobený zejména nesouladem rozložení většího množství aukčních dnů proti několika splátkám státních dluhopisů v průběhu roku.
V relativním vyjádření představuje státní dluh podle MF 39,1 procenta HDP. „Z pohledu hodnocení státního dluhu České republiky považujeme za podstatné, že jeho aktuální výše zůstává navzdory krizovému hospodaření a zvýšeným schodkům v souvislosti s pandemií koronaviru SARS-Cov-2, na stále nižší úrovni než v roce 2013, kdy státní dluh dosahoval hodnoty 40,6 procenta HDP,“ uvedlo MF.
Zdroj dat: Ministerstvo financí
