Česká republika bude příští rok hospodařit se schodkem rozpočtu 60 miliard korun. Ve středu o tom rozhodla vláda. „Je to kompromis. Jsem přesvědčen, že bude fungovat,“ řekl ministr financí Andrej Babiš. Podle opozice, které se nepodařilo prosadit navýšení výdajů na obranu o deset miliard a řízení státního dluhu o 30 miliard, je však zbytečně velký (více o rozpočtu čtěte zde).
S kritikou opozice souhlasí i čeští ekonomové. „Nerozumím, proč by měl mít tak velký schodek, když letos nejspíše skončí s přebytkem. Při zvýšení investic by určité zhoršení bylo akceptovatelné, ale navržený schodek je příliš,“ uvedl například David Marek, hlavní ekonom české pobočky poradenské firmy Deloitte. Výdaje nebudou v příštím roce vyčerpány ani podle Leoše Vítka z Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze.
„Návrh rozpočtu v době hospodářského růstu by měl být alespoň vyrovnaný, spíše však přebytkový,“ řekl Pavel Kohout, zakladatel finančně-poradenské společnosti Partners. „Momentálně není důvod stimulovat ekonomiku deficitním utrácením, a to ani v případě, kdyby rozpočtové příjmy budoucího roku měly překonat očekávání,“ dodal.
Marek Dřímal, ekonom Komerční banky, považuje za největší problém státního rozpočtu jeho nepředvídatelnost. „Ta se projevuje už letos, a to právě přebytkem oproti původně rozpočtovanému schodku, kde důvodem jsou jednak vyšší příjmy, ale hlavně nižší výdaje. Pokud by se vládě příští rok konečně podařilo nastartovat projekty spolufinancované z fondů EU, nebylo by výsledné schodkové hospodaření zas tak špatné,“ míní.
Málo na vědu i podporu zaměstnanosti, vytýkají vládě experti
Ekonomové novému rozpočtu vytýkají také řadu chyb. „Tento rozpočet neřeší žádný závažnější problém české ekonomiky, jako například příliš vysoké daňové zatížení práce nebo stále příliš nízké výdaje na výzkum a vývoj,“ řekl Marek. Hlavní ekonom Českomoravského odborového svazu Martin Fassman pak přidal kritiku zejména z pohledu podpory zaměstnanosti.
„Vláda opět nepokrývá valorizaci životního a existenčního minima, které se reálně kvůli inflaci, byť malé, snižuje. Myslíme si, že je potřeba investovat víc peněz do oblasti rekvalifikací a dostat na trh práce víc lidí, což bez impulsu od státu bude obtížné,“ napsal MF DNES ke schválenému rozpočtu Fassman.
Vladimíru Dlouhému, prezidentu Hospodářské komory, se zas nelíbí nárůst státních zaměstnanců v souvislosti se zvýšenou regulací podnikatelského sektoru. „Jen letos má dojít k meziročnímu nárůstu míst ve státní správě o téměř 12 tisíc na více než 433 tisíc úředníků. A růst má pokračovat. Přitom stovky státních zaměstnanců budou mít na starosti jen regulaci podnikatelské sféry,“ upozornil na další slabinu Dlouhý.
Za příliš „sociální“ považuje rozpočet Kohout, podle kterého by při „rekordně nízké nezaměstnanosti měly sociální výdaje klesat“.
