V krátkodobém horizontu řeší koncepce především bezpečný a sociálně přijatelný odchod od uhlí. „Cílem aktualizace Státní energetické koncepce je zajistit pro občany a podniky dostatek energií a zároveň vyrovnat se s výzvou v podobě klimatických závazků a dekarbonizace energetiky,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Energetická koncepce je závazná především pro státní správu, čeká na ni však i soukromý sektor, protože má stanovit vizi státu a výhled na chystaná opatření a podpory, které následně vytvářejí podmínky pro investice do energetických zdrojů.
„Česká republika se zaměří na výrazné snížení emisí skleníkových plynů. Cílem je příspěvek k dosažení klimatické neutrality na úrovni EU do roku 2050. Plány naznačují, že v roce 2030 by Česká republika mohla snížit emise až 63 procent oproti roku 1990 a v roce 2050 by se měla přiblížit klimatické neutralitě,“ konstatuje ministerstvo průmyslu ve zprávě k aktualizaci koncepce.
Při proměně tuzemské energetiky se počítá s výrazným rozvojem výroby z obnovitelných zdrojů, přechodným mírným růstem využívání plynu, postupným útlumem výroby z uhlí a stabilní rolí jádra jak při výrobě elektřiny, tak čím dál více i při výrobě tepla.
Základní předpoklady jsou následující:
- Koncepce předpokládá snižování využívání uhlí, zejména v souvislosti s výrobou elektřiny a tepla. Po roce 2033 se spotřeba uhlí omezí pouze na neenergetické využití.
- Podíl energie z obnovitelných zdrojů by měl dosáhnout 36 až 44 % primární spotřeby energie do roku 2050.
- Strategie zahrnuje rozvoj jaderné energetiky, včetně nahrazení stávajících jaderných bloků, s cílem zvýšit její podíl z aktuálních cca 18 procent na spotřebě na 32 až 42 procent do roku 2050.
- V krátkodobém až střednědobém horizontu se očekává zvýšení spotřeby zemního plynu, který bude sloužit jako tranzitní palivo, zejména ve výrobě elektřiny a tepla.
- V dlouhodobém horizontu se plánuje postupná náhrada zemního plynu nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny, především biometanem a vodíkem.
| 2030 | 2040 | 2050 | |
|---|---|---|---|
| Uhlí a uhelné deriváty | 13 % | 4 % | 3-4 % |
| Zemní plyn | 20 % | 12-16 % | 7 % |
| Ropa a ropné produkty | 24 % | 20-22 % | 12-13 % |
| Jaderná energie | 22 % | 30-40 % | 32-42 % |
| Obnovitelné zdroje | 21 % | 24-27 % | 36-44 % |
| Zdroj: ministerstvo průmyslu a obchodu | |||
| 2030 | 2040 | 2050 | |
|---|---|---|---|
| Uhlí a uhelné deriváty | 10 % | 0 % | 0 % |
| Zemní plyn | 7 % | 1-5 % | 0 % |
| Jaderná energetika | 45 % | 47-65 % | 36-50 % |
| Obnovitelné zdroje | 37 % | 33-47 % | 43-56 % |
| Ostatní | 1 % | 1-2 % | 7-8 % |
| Zdroj: ministerstvo průmyslu a obchodu | |||
