Jen těžko ve stavebnictví najdete firmu, která by za rok téměř zečtyřnásobila své tržby na 2,2 miliardy korun. Důvod: velká orientace na zakázky financované ze státních, krajských nebo městských rozpočtů. Například rekonstrukce fasády Kramářovy vily, sídla premiéra.
Komu Stavby, a. s., patří? "Práva majitele zveřejnit sám sebe majitel nevyužil a my touto pravomocí nedisponujeme. Skutečnou vlastnickou strukturu známe vždy jen na valné hromadě," odpověděla marketingová ředitelka Staveb, a. s., Andrea Turnerová.
Stavby, a. s., nezískávají na první pohled obří zakázky, ale mají spoustu menších. Za loňský rok v součtu přes 700 milionů korun. Často jde o podlimitní zakázky do dvaceti milionů korun, u kterých nemusí zadavatelé mít tak přísná pravidla a mohou oslovit jen vybrané firmy.
Tendry připravují externí firmy
Veřejné zakázky tvoří u Staveb, a. s., zhruba 55 procent všech prací, firma ve výroční zprávě uvádí, že podíl chce ještě zvýšit. Zakázky, které Stavby, a. s., vyhrály, pro zadavatele často organizují externí firmy.
Zřejmě nejznámější z nich je společnost Executive Property Group (EPG), kterou vlastnil Filip Bušina, někdejší spolupracovník středočeského hejtmana Davida Ratha (ČSSD). Bušina připustil, že vlastnit firmu na organizování soutěží a pracovat pro Středočeský kraj nebylo nejvhodnější.
Bušina byl provázán se Stavbami i personálně přes své podřízené v EPG. Například šéfka dozorčí rady EPG Zuzana Herichová byla i v představenstvu firmy Brioleta, která byla jediným akcionářem Staveb. "Nejsem akcionářem ani jedné z těchto firem," řekl včera MF DNES Bušina, který je stíhaný za daňový únik.
Stavby, a. s., odmítly propojení s Bušinou komentovat. Česko je poslední zemí v EU, kde ještě existují listinné akcie na doručitele – majitele. "V Německu je něco podobného, ale akcie musí být zaknihované a policie může zjistit, kdo za firmou stojí," sdělil Tomáš Kramár z občanského sdružení Oživení, které upozorňuje na korupci v Česku.
Akcionáři se budou skrývat hůř
V Česku je to jednodušší: majitelem firmy je ten, kdo se prokáže akcií. "Je to extrémně rozbujelý jev, který umožňuje korupci," řekl šéf KDU-ČSL Cyril Svoboda. "Není možné, aby služby pro stát dodávala firma, jejíž stoprocentní majitel sedí kdesi na Kajmanských ostrovech a nikdo jej nikdy fakticky neviděl," dodal ministr vnitra Martin Pecina.
Vládě se včera na stůl dostaly dva návrhy zákonů omezující akcie na majitele. Jeden od lidovců, druhý od sociálních demokratů a zelených. Vláda k nim nakonec zaujala neutrální postoj, konečné slovo budou mít poslanci.
Ani jeden z návrhů však není úplně důsledný. Firmy stále budou mít možnosti, jak své skutečné akcionáře ukrýt. Například přes založení vlastnických firem v zahraničních daňových rájích nebo přes "bílé koně".
Návrh zatím nemá velkou podporu některých ministerstev. "Je to především kvůli problematické implementaci do českého práva, ekonomickému dopadu na firmy a také kvůli chybějící analýze dopadů na šedou ekonomiku," vysvětlil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský.
Viamont i plzeňská Škoda
Podle Filipa Bušiny jsou u nás akcie na doručitele proto, že podnikatelé nechtějí kvůli závisti jiných zveřejňovat svůj majetek. "Myslím, že je ale otázkou času, kdy to zmizí, jsme jediný stát v EU, který je má," dodal Bušina.
U neprůhledných firem končí nejen stavební zakázky. Bez veřejného majitele je například společnost Haguess, která pražskému magistrátu provozuje kontroverzní projekt Opencard. Veřejnosti neznámý je také vlastník stavební firmy Viamont.
Tu prodal někdejší ministr dopravy Aleš Řebíček a firmě se v zakázkách začalo dobře dařit právě poté, co se stal ministrem. Zcela průhledná není ani plzeňská Škoda Transportation, která získává miliardové zakázky od drah.
Často nejde přitom jen o zakázky, ale například i o prodeje nemovitostí ze státního. České aerolinie takto například prodaly svůj nákladní terminál firmě se sídlem v paneláku.
