K vyššímu výběru daně přispěla mimořádná daňová opatření, tedy daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Meziročně se naopak snížilo inkaso spotřební daně nebo silniční daně. Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o plnění státního rozpočtu za loňský rok.
Hlavním daňovým příjmem státu je dlouhodobě daň z přidané hodnoty (DPH). Loni se na ní vybralo 567,2 miliardy korun. Její inkaso ale rostlo pomaleji než celkový výběr daní, meziročně se zvýšilo o 5,8 procenta. Proti vlivu inflace, která přispívá k růstu daňových příjmů, zde podle analytiků působilo omezení spotřebitelské poptávky právě kvůli rychlému růstu cen.
Rozpočet skončil schodkem 288,5 miliardy. Windfall nenaplnil očekávání |
Nejrychleji rostl výběr daně z příjmů právnických osob. Proti roku 2022 se zvýšil o 33,1 procenta na 313,3 miliardy korun. Kromě toho odvedly energetické a petrochemické firmy a velké banky do rozpočtu windfall tax v objemu 39,1 miliardy korun. Od energetických společností stát vybral dalších 18,5 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Inkaso mimořádných daňových opatření ale nenaplnilo očekávání, při sestavování rozpočtu na loňský rok ministerstvo financí předpokládalo, že se na nich vybere celkem 100 miliard korun.
Rychle rostlo také inkaso daně z příjmu fyzických osob. Meziročně se zvýšilo o 20,4 procenta na 235,3 miliardy korun. Meziročně se zvýšil také výběr hazardní daně, vzrostl o 11,3 procenta na 18,3 miliardy korun.
Inkaso spotřební daně kleslo o 3,1 procenta na 155,6 miliardy korun. Podle ministerstva financí byla důvodem zejména změna preferencí spotřebitelů tabákových výrobků. Výrazný meziroční pokles zaznamenalo inkaso silniční daně, bylo nižší o 71,2 miliardy korun a dosáhlo 0,5 miliardy korun. Zde se projevilo rozhodnutí z druhé poloviny roku 2022, které omezilo počet plátců této daně. Inkaso daně z nemovitosti zůstalo na úrovni roku 2022, vybralo se na ní 12,5 miliardy korun.
Státní rozpočet získal loni z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 937,4 miliardy korun, meziročně o 18,7 procenta víc. Rozpočet skončil se schodkem 288,5 miliardy korun, což bylo o 71,5 miliardy méně než v roce 2022. Schodek byl ale čtvrtý nejhlubší v historii Česka.
Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje loni připadalo 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí, naopak loňské mimořádné daně jsou stoprocentním příjmem státního rozpočtu.
Celostátní daňové příjmy v letech 2022 a 2023 (v mld. Kč) – výběr:
| Daňové příjmy (bez pojistného na sociální zabezpečení) | DPH | Daň z příjmu právnických osob | Daň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou | Daň z příjmu fyzických osob placená plátci | Daň z příjmu fyzických osob placená poplatníky | Spotřební daně | |
| 2022 | 1185,2 | 536,2 | 235,4 | 32 | 149,6 | 14 | 160,7 |
| 2023 | 1386,3 | 567,2 | 313,3 | 43,7 | 176,7 | 15 | 155,6 |
