Miliardy z veřejných peněz se mají na trhu uplatnit dvěma cestami - jednak přes profesionální investiční společnosti, které budou start-upy vyhledávat a přidají k tomu vlastní peníze. A jednak přes státní Národní inovační fond, který právě vzniká při ministerstvu průmyslu a bude investovat do začínajících firem přímo.
Nepůjde o dotace, ale o vklad kapitálu do firem a získání podílu v nich. To jim pomůže k rozvoji. Předpokládá se, že časem se firma zhodnotí investor svůj podíl se ziskem odprodá, případně že firma vstoupí úspěšně na burzu. Pár takových příkladů je. Třeba když loni koupil českou firmu tcp cloud americký Mirantis za miliardu korun (psali jsme zde). Svým investorům rozmnožily peníze i (dnes již spojení) antiviroví giganti Avast a AVG. Nutno říci, že tento druh investic je ale velmi rizikový a vyjde jen zlomek z těchto „sázek“.
Zástupci soukromých fondů, které se zabývají investicemi do start-upů tvrdí, že přilévat nyní právě sem veřejné peníze je zbytečné. „Stát si nemohl vybrat horší dobu, kdy trh zaplavit dalšími penězi,“ říká Andrej Kiska mladší z českého fondu Credo Ventures (více o něm čtěte zde). Jeho firma musela svých 70 milionů eur na investice rozprostřít do osmi zemí. Stát bude čelit konkurenci soukromých investičních skupin, které brousí po životaschopných start-upech.
Start-upy rostou a protáčí stamiliony. Musí tak pod přísnější regulaci ČNB |
„V současné době nepotřebujeme žádné externí finanční zdroje, máme dost svých vlastních,“ říká soukromý investor Ondřej Tomek, který má zkušenosti s technologickými start-upy (nedávný rozhovor s ním čtěte zde).
Podle něj se o veřejnoprávní zdroj budou ucházet hlavně ty méně schopné společnosti, které si neumějí sehnat ani soukromý kapitál, natož pak kvalitní projekty, do kterých peníze investovat. Mohlo by tak dojít k tomu, že se veřejné miliardy rozdělí do druhořadých, neživotaschopných firem, stát na celé čáře prodělá a ekonomickému růstu to nepomůže.
„Kvůli přetlaku peněz mohou vznikat projekty, které jdou jen za vidinou lehce dostupného kapitálu,“ varuje Lukáš Vácha, obchodní ředitel investiční společnosti Conseq. Obecně se přitom uvádí, že v případě rizikového kapitálu bývá obvykle úspěšná každá desátá investice. Ta by však měla ztráty bohatě vynahradit.
Lepší je podpora dobrých nápadů
Podle investorů by stát měl napřít síly jiným směrem než rozmisťovat na trhu veřejné peníze. Měl by především podporovat prostředí pro vznik dobrých nápadů - jako například v Izraeli. „Tamní úspěch stojí na tom, že armáda s podporou státu vyvíjí nové technologie a venture kapitál je pak pomáhá přenést do byznys sféry,“ říká Kiska. V Česku podle něj stát předpokládá, že projekty vzniknou samy od sebe.
Cenným zdrojem nadějných start-upů by se podle investorů mohly stát například univerzity, které by mladé lidi v rámci výuky motivovaly rozjet funkční byznys.
„Projekty ve fázi nápadu potřebují maximálně stovky tisíc korun a o ty, které už nějak fungují, je velký konkurenční boj mezi soukromými investory,“ říká Jiří Hudeček, ředitel Jihomoravského inovačního centra, financovaného z univerzit a kraje, které umožnilo rozvinout prvotní nápady do fungujících start-upů. Centrum by si na nabízené peníze rádo sáhlo, ale neodpovídá představě, kam chce stát a Evropský investiční fond peníze nalít.
Ministerstvo nabere investiční odborníky
Nejméně 1,4 miliardy korun má do konce roku 2023 do start-upů investovat Národní inovační fond (NIF) při ministerstvu průmyslu. O vznik podobné instituce už se ministerstvo neúspěšně pokoušelo před pěti lety. NIF má začít fungovat na jaře, nyní bude nabírat tři desítky investičních odborníků.
„Na NIF se nevztahují tabulkové platy, nabízí konkurenceschopné odměny,“ říká mluvčí ministerstva František Kotrba. Lidé z branže upozorňují, že s kvalitou těchto lidí stojí a padá úspěch fondu. „Start-upy jsou firmy bez historie, je to o chemii a odhadu,“ říká Vácha.
