České úřady se "vrhly" na cizí dělníky, aby je dostaly ze země. Alespoň tak to vidí lidé z neziskových organizací.
Podle právníka Poradny pro občanství Pavla Čižinského odmítají úřady práce vydávat či prodlužovat cizincům pracovní povolení. A to i v případě, že není jisté, že na místo nastoupí nezaměstnaný Čech.
To vede někdy až k absurdním situacím, jako je ta, kterou popsal iDNES.cz Nepálec, jenž se snažil pro svou restauraci získat kuchaře ovládajícího indickou kuchyni. Za první dva měsíce, po které musí úředníci zjišťovat, zda je uvolněné místo schopen zastat český občan, mu úřad poslal zhruba dvacet Čechů. Nikdo z nich se vařit indická jídla nenaučil.
Cizinci a jejich příznivci se v neděli 6. června 2010 sešli na prvním protestním pochodu, kde upozorňovali na to, že je nefér, když je český stát v době boomu "verboval" do fabrik, a teď se jich snaží zbavit.
"Požádal jsem tedy, zda by mi neposlali někoho z Asie. Dostal jsem odpověď, že to musí být Čech. Od té doby mi jich poslali dalších třicet. Ani oni se vařit nenaučili, jen nám zkazili suroviny," stěžuje si Nepálec, který si přál zůstat v anonymitě. "Tento případ neznám a nevím, zda se skutečně stal, takže postup úřadu nemohu komentovat," řekla k případu mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová. Zároveň však odmítá, že se stát snaží cizince nějak vystrnadit.
Mongolové, makejte a plaťte. A pak koukejte odsud vypadnout |
Podle Čižinského tvrdší postup volí i cizinecká policie. "Migranti jsou přísně pokutováni za naprosté banality, například, že u sebe nemají kartičku zdravotní pojišťovny. Ale to, zda je nevykořisťuje zaměstnavatel, je už nezajímá," říká Čižinský.
Nesmlouvavý postup úřadů vůči cizincům je pochopitelný. Nezaměstnanost až do března stoupala téměř k deseti procentům a čeká se další vlna propouštění. Stát se tak snaží zajistit práci hlavně Čechům.
Kam zmizelo 60 tisíc lidí?
Dělá to však způsobem, který mu zadělává na další problémy. Cizinci, kterých u nás ještě před nástupem krize pracovalo 130 tisíc a letos v dubnu už jen zhruba šedesát tisíc, se totiž odmítají z Česka hnout.
Výzvu na dobrovolný a státem placený návrat do vlasti s bonusem ve výši 500 eur využilo totiž jen necelých 2 100 cizinců, zejména Mongolů. Na živnostníky se od září 2008 přeměnilo dalších zhruba 10 tisíc cizinců pocházejících ze zemí mimo EU.
Do počtu 130 tisíc však ještě zbývá téměř 60 tisíc cizinců, kteří přišli o pracovní povolení.
Část z nich jich podle socioložky Blanky Tollarové odešla do jiných zemí a část se vrátila domů na vlastní náklady. "Zůstat jich zde však mohlo až několik desítek tisíc. Jedná se o cizince, kteří se vrátit domů nemohou, protože se obrovsky zadlužili jen proto, aby mohli pracovat v Česku," vysvětluje Tollarová. Tito lidé se tak podle ní stahují do ilegality a pracují často v otrockých podmínkách načerno.
Práce načerno se rozvíjí
To potvrzuje i Martina Hánová z plzeňského Kontaktního centra pro cizince. "Práce načerno se zde velmi rozbujela. Měsíčně se na nás obrací zhruba 500 cizinců, kteří ztratili práci a dostali se následně do rukou podnikavců, kteří je zaměstnávají načerno a nevyplácejí jim mzdu," říká Hánová.
Často podle ní přicházejí do stejných firem, ve kterých pracovali dříve jako zaměstnanci, ale za poloviční mzdu. "Loni dostávali za hodinu práce zhruba 100 korun, nyní 45, a to si ještě nemohou být jisti, že peníze uvidí," vysvětluje Hánová.
Černou práci pak podle ní pod svým jménem skryjí různá podnikatelská družstva, která stát zatím nezačal na rozdíl od pracovních agentur kontrolovat. Stát tak dle Čižinského přichází na každém načerno zaměstnaném cizinci s minimální mzdou na odvodech o 43 tisíc korun ročně. Při 60 tisících lidech je to 2,5 miliardy korun ročně.
Podle právníka Matouše Jíry by tak pro stát bylo výhodnější, aby cizince namísto vyhošťování, které stojí na člověka dalších zhruba 40 tisíc korun, využil cizince pro boj s neférovými zaměstnavateli. Za nabídku prodlouženého pobytu by mohli proti novodobým otrokářům svědčit.
Nespokojenost se současnou situací přišla včera v Praze vyjádřit zhruba stovka cizinců. Pak se vydali na "Pochod za práva migrantů" před ministerstvo práce.
| Jak rostl počet živnostníků - cizinců* | ||
| Národnost | 1Q/08 | 1Q/10 |
| Vietnamci | 26 273 | 34 919 |
| Ukrajinci | 21 905 | 26 414 |
| Slováci | 8 816 | 10 047 |
| Poláci | 1 320 | 1 494 |
| Rusové | 1 239 | 1 332 |
| Moldavané | 977 | 1 563 |
| Bulhaři | 941 | 982 |
| Rumuni | 237 | 331 |
| Mongolové | 163 | 290 |
| Uzbekové | 39 | 151 |
| Celkem | 61 910 | 77 523 |
| Celkem vč. EU | 70 980 | 87 651 |
| Zdroj: MPO, poznámka * = nejpočetnější národnosti ze zemí mimo EU | ||
