Pokud cestovka v případě zásahu vyšší moci nemůže klientům poskytnout podstatnou část služeb sjednaných v cestovní smlouvě řádně a včas, musí bez průtahů provést taková opatření, aby mohl zájezd pokračovat.
"Takové opatření může spočívat v poskytnutí náhradního ubytování (v kvalitě sjednané cestovní smlouvou), stravování a dalších služeb podle cestovní smlouvy," píše se ve společném stanovisku.
V případě, že nelze zajistit prodloužení dovolené nebo na to klient nepřistoupí, musí ho cestovní kancelář dopravit zpět na místo odjezdu na dovolenou. Rozdíly v dopravě přitom hradí sama a pokud by cestovku vyšla doprava levněji než původně, měl by zákazník ještě dostat zpět nějaké peníze.
Pokud dojde z důvodů zásahu vyšší moci k omezení nebo zrušení letů, má klient buď právo na plnění od cestovní kanceláře, nebo se může obrátit na leteckého dopravce, který je povinen mu uhradit náhradní ubytování, stravování a dopravu z či na letiště až do doby uskutečnění dalšího letu.
Cestovky: Chceme jasný výklad z EU
Tato práva cestujícím dosud přiznalo jen Evropské spotřebitelské centrum, které se odvolávalo na směrnici Evropské komise. Stát tvrdil, že právní výklad není jasný a Asociace českých cestovních kanceláří a agentur požadovala jasnější interpretaci. Nynější společné stanovisko na jejím postoji nic nezměnilo.
"Trváme na tom, aby o tom rozhodl Evropský soudní dvůr. Je to jediná evropská instituce, která může vyložit evropské právo. Už i Evropská komise uznala, že s případy Islandu se v legislativě nepočítalo. Pokud někde klienti uváznou třeba na dva měsíce, mohlo by to vést ke krachům cestovek," řekl iDNES.cz mluvčí asociace cestovek Tomio Okamura.