Několik desítek železničních tratí, po kterých už pravidelně nejezdí vlaky, čeká během několika let pravděpodobně definitivní konec. V úterý bude projednávat vláda materiál ministerstva dopravy, který podle lidí z oboru víceméně znamená zánik tratí, na nichž se už nejezdí.
Obce ani železničáři se netají velkou kritikou. Sdružení železničních společností označuje návrh za vrchol arogance. I proto, že ještě před několika týdny slibovalo ministerstvo obcím možnost bezúplatného převodu.
Podle návrhu pravidel převodu bude nejprve vyhlášena na koupi tratě veřejná soutěž. Ta počítá s cenou zhruba 1,5 milionu korun za kilometr. "Je nereálné, že za tuto cenu si trať někdo koupí," upozorňuje Jiří Mužík, šéf Sdružení železničních společností. Když nebude zájemce, stát nabídne trať ministerstvu obrany, u kterého se rovněž zájem nečeká. Pak ji může zrušit.
Ministerstvo argumentuje tím, že nemůže zvýhodnit obce před jinými zájemci bezúplatným převodem. Takový postup by byl považován za nedovolenou veřejnou podporu. "Nemůžeme si dovolit tak hustou železniční síť," dodává náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl. Stát se obává, že by i novým majitelům musel provoz tratí nadále dotovat jako dosud.
Údržba stojí 400 tisíc, likvidace 6 milionů
Kolik stojí údržba konkrétních tratí, není možné zjistit. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) má pod touto položkou schované v jednom balíku peníze na koridory i lokálky, kde už roky nevyjel vlak.
Náklady jsou naopak známé třeba u železnice ze Šumperka do Koutů nad Desnou, která patří obcím - roční údržba kilometru tratí stojí kolem 400 tisíc korun. Podle Mužíka mohou být náklady soukromých správců až o dvě třetiny nižší než u SŽDC. "Stát nechce připustit, že by se o dráhy někdo staral levněji a efektivněji," tvrdí Mužík.
Podle něj navíc likvidace kilometru dráhy stojí až šest milionů. Výnos z prodeje kolejí do šrotu pak náklady zdaleka nepokryje. Už v minulosti se stát zbavil za korunu tří tratí: vedle zmíněné lokálky na Šumpersku předal dvě jindřichohradecké úzkokolejky společnosti JHMD. Její někdejší šéf Jan Šatava připomíná i zkušenosti z okolních zemí: na Slovensku finišuje převod tratě Trenčianské Teplice - Trenčianská Teplá, v Rakousku převedl stát na kraje kolem 800 kilometrů tratí.
Podle Šatavy je v Česku mezi obcemi podél tratí bez provozu dost zájemců o vzkříšení. Mluví například o trati mezi Děčínem a Telnicí či z Moravských Budějovic do Jemnice. "Chtěli jsme obnovit alespoň letní provoz a vzít si trať společně s dalšími obcemi pod sebe. Za takové peníze ale určitě nemáme zájem," říká náměstek děčínského primátora Pavel Sinko.
