Stát banku dnes využívá v případě, chce-li podpořit malé a střední podniky, které shánějí cenově dostupné financování. Státní banka se za ně nejčastěji zaručí a komerční banka jim pak ochotně půjčí. Bez záruky se podniky k úvěru vůbec nemusí dostat, případně dostanou výrazně horší úroky než větší firmy.
V blízké budoucnosti by se však z ČMZRB měla stát národní rozvojová banka podle chystaného zákona, přes niž by měly nově téci evropské „nevratné“ dotace. Rozvojové banky existují také v ostatních evropských zemích: například v Německu je to KfW, v Británii loni založili British Businessbank. Evropské dotace totiž nebudou k dispozici v takové míře jako dosud.
Podle šéfa ČMZRB Jiřího Jiráska může ztenčení klasických dotací z Unie uspíšit brexit a řešení migrační krize v Evropě. „Británie byla čistým přispěvatelem a ty peníze teď budou chybět. Navíc musí EU aktuálně řešit závažná politická témata, jako jsou migrace a bezpečnost. Prioritou nebude podporovat podnikatele ve střední a východní Evropě. Problém nedostatku dotací může přijít dříve, než si myslíte. Třeba už příští rok,“ varuje.
Ministerstvo pro místní rozvoj, které dohlíží na dotace, dokonce počítá s tím, že v současném dotačním období bude až 15 miliard korun vratných. Celkově si Česko vyjednalo z Evropských fondů na dotacích na období 2014 až 2020 přes 600 miliard.
Výhodou je, že se tímto způsobem podpoří jen projekty, které jsou schopné přežít. Na správu „nevratných peněz“ stát využije právě služeb ČMZRB, která má s podobnými aktivitami zkušenosti.
Ministerstva váhají
Protože dotace budou postupně vysychat, jednotlivá ministerstva by se měla přeorientovat na používání finančních nástrojů a zapracovat je do svých operačních programů. Vybrat určité oblasti a objem peněz, které už nebudou k dispozici prostřednictvím dotací, ale pouze jako vratné peníze.
Mělo by to tak být efektivnější. Ke každé koruně z podpory se totiž nabalí několik korun ze soukromého kapitálu.
Nejdále je ve svých plánech ministerstvo průmyslu, které už v minulých letech úvěry s různými výhodami za evropské peníze nabízelo. „Pro ostatní ministerstva je to nové, musí se s tím naučit zacházet,“ připouští Jirásek.
Ministerstvo zemědělství se k věci staví spíše rezervovaně. „Bankovní trh dnes nabízí nízkoúročené úvěry pro zemědělce. Půjčky stát navíc může garantovat prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu,“ říká Markéta Ježková, mluvčí ministerstva zemědělství. Fond dnes přispívá na pojištění či nákup zemědělské půdy, poskytuje úvěry nebo jen zajištění úvěrů.
Část peněz z Programu na podporu venkova by nicméně mohla být vratná, například coby půjčky malým zemědělským podnikům na předem stanovený účel. „Chystáme předběžné posouzení vhodnosti zavedení finančních nástrojů,“ dodává Ježková.
Další možné oblasti, kde by novinka mohla fungovat, jsou projekty na sociální podnikání pod ministerstvem práce nebo Technologická agentura ČR. Ta podporuje vědu a výzkum například pomocí programu Epsilon, kde je připraveno 16 miliard korun. „Agentura má zájem kombinovat dotace s finančními nástroji, aby se kapacita financování zvětšila,“ říká Jirásek. Investice mají sloužit k přenosu aplikovaného výzkumu do praxe.
