Číšníkům i kuchařům se často kvůli nedobrovolnému zavření podniků zkrátily fixní příjmy a hostů chodí méně. Částečně kompenzovat to může právě spropitné, ale podle spolumajitele barů Jana Horešovského je v Česku nižší než v zahraničí.
Jako první se 10% spropitné od pondělí 25. května rozhodly nastavit pražské vinné bary Vinograf. Horešovský ale upřesnil, že odměna by měla být dobrovolná a vždy o ni rozhoduje host, který může odměnit dobrou službu. Prakticky to v restauraci může fungovat tak, že podnik zmíní na účtence vedle útraty doporučenou výši spropitného.
Většina Čechů se bojí o své oblíbené restaurace. Přesto do nich nechodí |
Smyslem je rozpoutat hlavně společenskou diskusi o tuzérech, jejich výši nebo i například způsobu danění.
„Dlouhodobý průměr v ČR je pět až sedm procent. Restaurace byly tři měsíce zavřené, jsou na tom dost bídně a až 50 procent příjmů zaměstnanců tvoří spropitné. My říkáme: lidé, všímejte si, jak s vámi číšník pracuje, jak se chová a když je to dobré, dávejte deset procent,“ uvedl Horešovský.
Restauratér očekává, že hostů bude chodit méně a tržby se sníží už jen kvůli povinným rozestupům v podnicích. Řada podniků také snižovala svým zaměstnancům fixní příjmy.
Iniciátor výzvy upozornil, že v České republice je společenský zvyk dávat o něco nižší spropitné než v zahraničí. Jedny z nejvyšších „tipů“ se dávají v USA, kde tvoří od 15 do 25 procent z ceny, ale lidé tam do restaurací nechodí tak často jako lidé v Evropě.
Šéf Asociace: Spropitné je na hostovi
Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek nesouhlasí s tím, že by v Česku bylo spropitné nízké.
„Nemyslím si to. Češi poměrně spropitné nechávají, jsou totiž země, kde personál spropitné vůbec nedostává,“ řekl. „Dělat ze spropitného nástroj podpory gastro segmentu mi nepřijde ideální. Je to skutečně na hostovi, spropitné vyjadřuje spokojenost zákazníka s obsluhou a kvalitní službou,“ dodal Stárek.
Také podle Luboše Kastnera, spolumajitele skupiny Hospodska, která vlastní několik restaurací, musí být spropitné odměnou za skvělý servis.
S tím souhlasí Horešovský. „Spropitné je dar spokojeného hosta personálu,“ říká a dodává, že ke zdražování, které by teoreticky mohlo nahradit výpadek tržeb si nyní nikdo netroufne z konkurenčních důvodů.
Zdaněný tuzér
Cesta pomoci skrze spropitné má ještě jeden praktický význam, protože ve chvíli, kdy je spropitné povinné a stává se součástí ceny, odvádí se z něj DPH. Naopak u dobrovolného tuzéru tato starost odpadá, stává se součástí příjmu personálu a odvádí se z něj standardně sociální a zdravotní pojištění a také daň z příjmu.
Danit by se mělo i spropitné v hotovosti, to však neznamená, že to tak pokaždé v praxi funguje.
Otázku rozpočítávání spropitného mezi personál si každá restaurace řeší po svém. Častým případem je, že se o tyto příjmy podělí číšníci a kuchaři. Jsou však také podniky, které si část spropitného nechávají a obsluze vyplácejí bonusem ke mzdě.
