Největší skupině respondentů, 31 procentům, nabídka dýška na terminálu nevadí, jeho výši si však chtějí určit sami. Dalších 24,8 procenta dotázaných přednastavené možnosti vítá a některou z nabízených částek či procent obvykle zvolí. Vyplývá to z průzkumu společnosti Nomce a platformy Rondo.cz.
„S rozšířením bezhotovostních plateb se stále častěji objevují terminály, které ještě před samotným zaplacením nabídnou zákazníkovi několik variant spropitného. Místo toho, aby host pouze přiložil kartu, musí například zvolit určité procento dýška, vlastní částku nebo možnost bez spropitného,“ říká Silvie Mitvalská z Rondo.cz.
Spropitné nepřesahuje deset procent. Hosté raději zaokrouhlují, říká průzkum |
Pro zhruba třetinu lidí je však tento způsob placení nepříjemný. Celkem 17,4 procenta respondentů uvedlo, že při nabídce na terminálu cítí tlak spropitné dát. Dalším 16,1 procenta aktivní nabídka dýška vadí a byli by raději, kdyby ji terminál nenabízel.
„Digitalizace placení přinesla restauracím i hostům velké zjednodušení, ale u spropitného je potřeba být citlivý. Z dat je dobře vidět, že lidem samotná možnost dát dýško kartou nevadí. Problém může nastat ve chvíli, kdy mají pocit, že je systém tlačí ke konkrétní částce,“ komentuje Martin Venglář ze společnosti Nomce.
„Vždy by tedy měla jako první ve výběru být možnost přesně klientem zvolené částky. Velmi problematická je také otázka toho, kolik peněz se v jakém provozu skutečně dostává k personálu. Není-li provozovatel dostatečně transparentní a férový, může to personál tlačit do různých praktik, jimiž budou hosta tlačit k dýšku v hotovosti. Technologie by měla hostovi placení usnadnit, nikoli v něm vytvářet nepříjemný pocit, že musí zvolit jednu z nabízených variant,“ dodává Venglář.
Spropitné šest až deset procent
Průzkum ukázal, že 29,4 procenta respondentů při spokojenosti s obsluhou nechává spropitné ve výši přibližně šesti až deseti procent z celkového účtu.
„Dalších 23 procent dotazovaných je při spropitném střídmějších a nechává maximálně pět procent z útraty. Naopak více než desetiprocentní dýško je standardem pro 13,5 procenta respondentů,“ uvádí Mitvalská.
Dalších 15,1 procenta lidí spropitné nepočítá podle procent a výslednou částku pouze zaokrouhluje. Pro 19 procent dotázaných přitom spropitné není samozřejmostí ani tehdy, když jsou s obsluhou spokojeni.
„V součtu tedy přibližně dvě třetiny respondentů při spokojenosti volí konkrétní procentní spropitné, zatímco zbývající část buď pouze zaokrouhluje, nebo dýško standardně nenechává,“ dodává Mitvalská.
Problém je nepříjemná obsluha
Průzkum se zaměřil také na situace, kdy jsou hosté ochotni spropitné vynechat. Nejčastějším důvodem není chyba v objednávce ani pomalejší servis, ale chování personálu.
Kvůli nepříjemnému nebo neochotnému vystupování obsluhy by spropitné nedalo 34,4 procenta respondentů. Pro 23,4 procenta lidí je hlavním důvodem dlouhé čekání na objednávku nebo na možnost zaplatit. Dalších 18,4 procenta by spropitné nedalo kvůli celkové nespokojenosti s návštěvou včetně kvality jídla.
Chybu v objednávce a způsob, jakým ji personál řeší, označilo za důvod k neposkytnutí spropitného 12,6 procenta respondentů. Hosté tak mohou být k jednotlivým pochybením tolerantní, více jim vadí komunikace personálu a jeho přístup k problému.
„Host dokáže řadu drobných chyb odpustit, pokud s ním personál dobře komunikuje a snaží se situaci vyřešit. Naopak nepříjemný nebo lhostejný přístup může pokazit dojem i z jinak velmi dobrého jídla,“ říká Marek Svoboda, majitel pražské restaurace U Matěje Kotrby.
Pro 11,3 procenta respondentů je spropitné prakticky automatickou součástí návštěvy restaurace. Dávají jej téměř vždy bez ohledu na kvalitu obsluhy.
