Nová pracovní doba se liší podle toho, zda je pobočka v Praze, nebo ne a zda je velká, či malá. Na kratší otevírací dobu si budou muset zvyknout hlavně lidé, kteří mají účet na menších pobočkách.
Mimo Prahu bude pravidlem polední přestávka, dvakrát týdně bude spořitelna zavírat už ve tři odpoledne. V menších pražských pobočkách bude v úterý a ve středu zavřeno už od dvou. Na všech pobočkách se první klienti dovnitř dostanou až v devět.
Vysvětlení spořitelny zní na první poslech jako protimluv - chce zlepšit služby klientům. Zlepšení má spočívat v tom, že se pracovníci přesunou z méně vytížených časů do špičky. „Během zkoušek v šesti městech se nám sešlo jen 123 stížností,“ uvádí šéf projektu Petr Král.
Reakce klientů jsou různé a závisí na tom, jak je kdo omezen svou pracovní dobou. „Jsem důchodkyně, takže mám dost času zajít sem, kdy chci. Vím ale, že lidem, kteří chodí do práce, zkrácená pracovní doba moc nevyhovuje,“ uvedla Anastázie Macíčková z Nového Jičína, kde se změny zkoušely od února.
Hlavní zkouška nervů klienty teprve čeká. Banka totiž souběžně s omezením pracovní doby spouští výměnu šesti milionů anonymních vkladních knížek, o níž sama kvůli její náročnosti mluví jako o akci století - mimo jiné kvůli očekávaným frontám.
Zkrácení pracovní doby zapadá do obecné strategie všech českých bank, které vymýšlejí různé způsoby, jak odradit klienty od častého chození na pobočku. Česká spořitelna zvýšila loni v květnu a letos v dubnu poplatky především za hotovostní operace na přepážkách. Cílem banky je, aby lidé více používali platební karty a účty obsluhovali prostřednictvím telefonu či internetu.
Vyřízení potřeb klienta u přepážky je pro banky z hlediska nákladů až stokrát dražší, než když provede operaci po internetu. Stejně jako spořitelna zvyšovaly poplatky i ostatní velké banky. Loni v červnu zvýšila poplatky za operace na přepážkách ČSOB. Modelový balík zahrnující vedení účtu, zasílání výpisů, trvalé příkazy a výběry z bankomatů se zdražil z 1014 korun na 2748 korun ročně.
Podle šéfa úseku řízení obchodu spořitelny Jiřího Škorvagy je zhruba 65 procent výběrů u okénka nižších než pět tisíc korun. „Takové částky by si klienti měli vybírat v bankomatech, uvedl. Výběr hotovosti z bankomatu spořitelny je přitom sedmkrát levnější než na přepážce,“ uvedl Škorvaga. Podle průzkumu konkurenční GE Capital Bank stráví průměrný drobný klient v bance asi 20 hodin ročně.
Typický klient spořitelny chodí na přepážku dvakrát až třikrát za měsíc, nejčastěji ve dnech, kdy na účet přijde výplata. V tomto období má banka problémy. „Průměrná čekací doba na velkých pobočkách po výplatních termínech je kolem 40 minut,“ přiznává Král, podle něhož změna otvírací doby přinese zlepšení, protože v nejvíce vytížených časech bude otevřeno více okének.
„Ve zkušebních pobočkách jsme dokázali tyto časy zkrátit na deset až patnáct minut,“ uvedl Král. Pohled na pobočky spořitelny však často ukazuje, že zkrátit fronty bude velmi obtížné. Například pobočka v Praze na Budějovickém náměstí byla ve čtvrtek 20 minut před zavírací dobou plná a v okamžiku, kdy vyjížděl lísteček s číslem 630, na displeji svítilo teprve číslo 570.
I v takových případech chtěla spořitelna původně zavírat o hodinu dříve, ale v Praze musela ze svých původních představ mírně slevit. Zkrácení odpoledních hodin se ukázalo jako nestravitelné a podle průzkumů banky vadilo skoro každému pátému klientovi, a proto dvakrát týdně zůstane na všech pražských pobočkách otevřeno až do šesti hodin.
