To jsou adresy, které chce mít na svých rekreačních sídlech stále více lidí a jsou ochotni za pozemky zaplatit jednou tolik než před pěti lety. Třeba padesátiletý investor Jan Vácha z Prahy už vlastní dva pozemky na okraji Kvildy. Nyní chce koupit další. Počítá, že za více než 1 500 metrů čtverečních zaplatí zhruba pět milionů korun.
"Metr čtvereční vyjde na více než 3,2 tisíce korun. Ceny ale stále rostou, proto je to i tak dobrá investice. Zajímavých pozemků rok od roku ubývá a prodávající to vědí. Když jej nekoupím nyní, za rok bude zase dražší," vysvětluje Vácha, který podniká v oblasti zabezpečovacích systémů a chce stavět klasické dřevěné sruby. Zároveň nevylučuje, že některou z parcel v budoucnu prodá.
Starostové mají strach
Za peníze, které utratí za pozemky na Kvildě, by si mohl koupit například parcely na okraji Prahy - ve čtvrtích Zbraslav, Suchdol či Klánovice. Cena se zde pohybuje od dvou do tří tisíc korun za metr čtvereční, ale včetně sítí. Nebo by si mohl pořídit parcelu v Bavorském lese na opačné straně Šumavy. Ani zde nejsou ceny o mnoho jiné.
Lidé přesto dávají přednost Šumavě a stále častěji pozemky kupují tuzemští podnikatelé. "Největší zájem o pozemky je v nejznámějších obcích. Ceny se odvíjí od kvality parcely, umístění, rozlohy i toho, zda už má stavební rozhodnutí. To znamená, že se zde může stavět," uvedla Jiřina Müllerová, majitelka realitní kanceláře Müller, která má v nabídce i starší domy na Šumavě.
I jejich cena v poslední době rapidně vzrostla. Například klasický domek na jižním okraji Kvildy, který má zděné přízemí a patro ze dřeva s třípokojovým bytem, zde prodává kancelář za 8,5 milionu korun. Kdyby stál jen o pár kilometrů dál, tedy kdekoliv mimo park, stál by maximálně dva miliony.
Obce chtějí dohled nad výstavbou
V nabídce realitních kanceláří je nyní nepřeberné množství pozemků různých velikostí, poloh i vybavení. A obce se bojí, že u nich začnou na divoko vyrůstat domy.
"Nikdy nebylo v nabídce tolik parcel jako nyní. Když jsme dělali inventuru územního plánu, tak jsme zjistili, že za pár let zde může vyrůst až sto nových domů," varuje starosta Kvildy Václav Vostradovský.
V jeho obci nyní žijí necelé dvě stovky obyvatel ve zhruba šedesátce domů. Tak obrovský stavební ruch by zcela změnil tvář Kvildy.
Právě proto obce už rok volají po architektovi, který by dohlížel, jaké domy v národním parku vznikají. Stavební úřady mnohdy povolí stavby nemovitostí, které se vůbec do okolní krajiny nehodí. Jako se tomu stalo například v Borových Ladech, kde vyrostlo třicet apartmánových domů nahuštěných vedle sebe. Proto i ministr životního prostředí Ladislav Miko už v polovině loňského roku sliboval, že funkci architekta Šumavy zřídí.
"Chtěl bych, aby takový člověk posuzoval veškeré nové stavby. Musíme ale pro ně stanovit jasná pravidla," řekl tehdy Miko.
Zatím architekt Šumavy ale zřízen nebyl.
