Největší firmy z oboru hlásí, že počet instalací se zvedá meziročně o 20 až 40 procent. Celkem jde o tisíce nových střešních elektráren. Například S-Power letos v sektoru domácností uzavřel přes 1 200 smluv, ČEZ kolem sedmi stovek.
Důvodem pro instalaci systému nemusí být podle zákazníků pouze snaha o šetrnější přístup k životnímu prostředí. „Vzhledem k naší vysoké závislosti na dodávkách elektrické energie bylo hlavní motivací zajištění zálohy dodávek pro chod domu, domácnosti,“ říká Jiří Kamas ze Zlínského kraje. Původně sice uvažoval o záložním zdroji UPS, nakonec se však rozhodl pro baterii a fotovoltaickou elektrárnu.
„Pochopitelně mě zajímá spotřeba elektřiny v domě, snažil jsem o nějakou úsporu,“ vysvětluje Michal Bořuta z Olomouckého kraje, který si fotovoltaický systém pořídil letos. Topí tepelným čerpadlem, jeho celková aktuální spotřeba je kolem osmi megawatthodin ročně, s pomocí panelů a baterií ji chce výrazně srazit.
„Typickými klienty jsou majitelé nemovitosti s vyšším vzděláním a vyššími příjmy, často rodiny s dětmi, mnohdy se zájmem o udržitelnost a větší nezávislost. Roste také podíl lidí v předdůchodovém věku, kteří pořízení fotovoltaiky berou jako investici, jež jim zajistí snížení nákladů. Nejvíce poptávek přichází z pražských periferií a Středočeského kraje,“ říká jednatel S-Power Energies Jaroslav Šuvarský.
Obdobně i ČEZ má nejvíc instalací ve Středočeském kraji, kde se hodně staví a kde je vysoká kupní síla obyvatel. A pak ještě v Moravskoslezském kraji, kde je také poměrně hodně domků a navíc špatný stav ovzduší, což lidi motivuje něco s tím dělat.
Fakta
|
Zákazníci dnes nejčastěji fotovoltaiku kombinují s bateriovým úložištěm. „Od loňska převládá zájem o bateriový systém. Nyní máme kolem 90 procent instalací s baterií, celý trh zhruba kolem 60 procent,“ říká Jakub Rous, manažer pro chytré technologie v ČEZ. „Obracejí se na nás klienti, kteří chtějí baterii. Třetinu až polovinu její ceny pokryje dotace,“ dodává.
Jeho kolega Jan Foubík, ředitel pro nekomoditní služby ČEZ Prodej, doplňuje, že u zákazníků je jedním z hlavních důvodů pro pořízení baterie, kromě úspory a efektivnějšího využití energie, pocit soběstačnosti. „Baterie funguje i jako ochrana proti výpadkům proudu. Mohou pokrýt jeden až dva dny běžné spotřeby,“ říká Foubík.
„Baterie nezkrátí návratnost, ale zvýší komfort a podpoří efektivitu využití elektřiny z elektrárny,“ říká Foubík. Už při instalaci baterie si podle něj zákazník zvolí priority, jak nakládat s energií, kterou elektrárna vyrábí a nabíjí do baterky. Ale v zásadě prý platí, že co dům vyrobí, to také spotřebuje.
„Ideální je použití fotovoltaiky s klimatizací, protože vyrábí právě ve chvíli, kdy je spotřeba,“ říká Foubík. Například Bořuta ale klimatizaci nemá a ani o ní neuvažuje. Na samotné vytápění však panely ani baterka moc nejsou, proto se systém často kombinuje s tepelným čerpadlem vzduch-voda.
„Pokud jde o vytápění, energii z fotovoltaiky využíváme pouze na vytápění otopných žebříků a podlahové topení v koupelnách. Obojí má poměrně nízký výkon, zhruba 300 wattů,“ říká Kamas. Jinak se o vytápění u něj doma stará elektrokotel a krbová vložka s výměníkem.
Až na výjimky si lidé fotovoltaiku s akumulací pořizují s dotací Nová zelená úsporám. Bez ní se návratnost výrazně prodlužuje. Pro systém s ohřevem vody lze získat až 60 tisíc korun, pro systém s baterií až 155 tisíc (a ve třech krajích se špatným ovzduším až 170 tisíc).
Šuvarský upozorňuje, že je třeba dávat pozor při volbě technologií. Když není projekt optimálně navržen, může se návratnost, která se obvykle pohybuje kolem deseti let, prodloužit na desetinásobek. V Česku se totiž spotřeba elektřiny měří po fázích a je třeba tomu přizpůsobit střídač. „Měl by být ideálně asymetrický. Pak dokáže maximálně efektivně využít vyrobenou elektřinu, protože ji posílá tam, kde je právě potřeba. Naproti tomu symetrický třífázový střídač přistupuje ke všem fázím stejně, takže se efektivně využívá pouze jedna třetina solární energie, někdy dokonce ani to ne,“ říká Šuvarský.
