Zatímco v tuzemsku se loni postavily fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem 25 megawattů, v Evropě se celkový výkon zvýšil o 16,7 tisíce megawattů.
Zástupci solárního byznysu proto tlačí na vládu, aby v připravované novele přiznala podporu formou aukcí také větším solárním zdrojům. Panely by neměly zůstat jen na střechách budov, kde se dnes takřka výhradně stavějí. Vláda by je měla pustit také na zem. Třeba na výsypky dolů nebo opuštěné pozemky po průmyslové činnosti.
Šéf Solární asociace Jan Krčmář říká, že bez tohoto kroku Česko sotva splní klimaticko-energetické cíle, které vláda začátkem roku poslala do Bruselu. Podle plánu má instalovaný výkon solárních elektráren stoupnout do roku 2030 z nynějších dvou tisíc megawattů téměř na dvojnásobek. Pokud však bude výstavba postupovat současným tempem, bude to trvat desítky let, než se země k této metě přiblíží.
Málo elektroaut a solárů. NKÚ kritizoval daňová opatření ke snížení emisí |
„Cíle nelze dosáhnout, aniž bychom opustili střechy a začali stavět větší pozemní instalace. A navíc spoléhat pouze na střešní instalace s investiční podporou není nákladově efektivní. Jsou dražší než ty pozemní,“ říká Krčmář. Ministerstvo průmyslu si však stojí za svým. Zavedení aukčního mechanismu, který přispěl k rozvoji obnovitelných zdrojů v západní Evropě nebo třeba v „uhelném“ Polsku, pro velké solární elektrárny dlouhodobě odmítá.
„V rámci fotovoltaiky vůbec nepočítáme s provozní podporou. Nedává to smysl, ekonomicky to dnes vychází a my jsme připraveni dávat slušnou investiční podporu,“ potvrdil MF DNES ministr průmyslu Karel Havlíček. Starost o dosažení klimatických závazků je podle něj problémem vlády, nikoliv solárníků.
Střešní instalace narazí na strop
Už dnes staví stát podporu solárů hlavně na přímých dotacích. Malé instalace na střechách rodinných či bytových domů dostávají z programu Nová zelená úsporám, kde jsou peníze z prodeje emisních povolenek. Z celkového počtu 3 437 nových elektráren jich na střechách rodinných domů bylo vybudováno 2 905 s celkovým výkonem 12 megawattů.
Soláry na střechách jsou prodejním hitem. Rostou u Prahy i na Moravě |
Například ČEZ Prodej loni instaloval 537 elektráren na střechy domácností. V 85 procentech případů doplnily panely bateriové systémy pro ukládání vyrobené energie.
„Roste zájem o výkonnější fotovoltaické systémy. Chceme, aby se to ideálně propojovalo i se zateplením či s tepelným čerpadlem,“ uvádí Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, který podporu přiděluje. Podle Krčmáře však tempo růstu malých střešních instalací narazí do dvou let na svůj strop.
Větší systémy na průmyslových budovách mohou zase získat evropské dotace v rámci operačních programů. Loni jich bylo přes pět stovek. Na loňském přírůstku se podílely v součtu téměř 13 megawatty instalovaného výkonu.
Na aukce pro větrné elektrárny má Havlíček opačný pohled, ty by rád v aukcích podpořil. „U větrných elektráren to v Česku zatím pouze s investiční podporou moc nevychází. Tyto zdroje ještě potřebují provozní podporu. Dáme ji prvním 300 megawattům. A až se postaví, tak ostatní budou vznikat pouze s investiční podporou,“ říká ministr.
Neplačte nad miliardami utopenými v solárech, říká vědec Kornelis Blok |
Bilion korun pro solární barony
A proč ministerstvo není v případě solárů aukcím nakloněno? Úředníci mají před očima stále solární boom před deseti lety, kdy stát neuváženě vysokou podporou dal vzniknout nové „třídě“ solárních baronů. Během dvou let vyrostlo v Česku obrovské množství solárních elektráren, často na kvalitní zemědělské půdě. Česko jejich majitelům (a majitelům dalších podporovaných zdrojů) vyplatí v průběhu dvaceti let celkově bilion korun.
Nizozemský profesor energetických systémů Kornelis Blok, s nímž MF DNES nedávno hovořila, však tvrdí, že by se Češi měli přes tento solární neúspěch přenést. „Je třeba brát to jako ‚utopené‘ náklady. Hlavní zpráva by měla znít: Ano, toto byla chyba, špatně se to naplánovalo. Stejnou chybu ostatně udělali Němci. Dnes dostanete stejné množství elektřiny z fotovoltaických elektráren za desetinu ceny,“ říká.
Růst solární energetiky v Evropě pohánějí právě aukce nových kapacit, v nichž vyhrává ten, kdo nabídne nejnižší cenu. Umožnil ho mimo jiné prudký pokles cen solárních technologií, v posledních deseti letech až o 80 procent.
