Masivní změna hry má být nicméně podpořena také evropskými zdroji. Pro nové dotační období od letoška až do roku 2027 je vyčleněn největší balík za celou dobu existence EU. Do Česka má směřovat zhruba 960 miliard korun, z toho přibližně polovina je určena na odpovědné a udržitelné investice.
Během léta se rozběhl Modernizační fond, kde jsou peníze z emisních povolenek. Směřují například do proměny teplárenství či na podporu výstavby fotovoltaických elektráren. Brzy budou k dispozici také prostředky z Národního fondu obnovy.
„Máme obrovskou příležitost transformovat nejen energetiku, ale celou českou ekonomiku. Je to kapitál, který bude promlouvat do toho, kudy povedou cesty české ekonomiky. Vstoupili jsme do dekády, která rozhodne o tom, kde bude česká ekonomiky během dalších 50 let, zda bude v jádru dění, nebo na periferii,“ říká šéf Komerční banky Jan Juchelka.
Poptávka po solárech roste
Banky jsou totiž jedním z hlavních hybatelů změny. Stále více klesá jejich chuť půjčovat na špinavé projekty. Například skupina Société Générale, do níž Komerční banka patří, navýšila objem prostředků na přechod k obnovitelným zdrojům na 120 miliard eur. Sama Komerční banka chce, aby polovina objemu korporátních úvěrů byla do konce roku 2025 v souladu s odpovědným investováním. Podobné plány mají i další banky, zejména ty velké se zahraničními matkami.
Křemík zdražil o 300 procent, zamává to s výrobou aut i solárních panelů |
Lidé z ČEZ tvrdí, že poptávka po zelenějších řešeních mezi podnikateli roste. „Zákazníci se chtějí rychle ozelenit. Vedle silného tlaku a regulací na ochranu klimatu ze strany EU existuje také silný tlak zákazníků a trhů na udržitelný rozvoj a rostoucí poptávka po úsporách,“ říká ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.
ČEZ s Komerční bankou nyní spouštějí projekt, jehož cílem je dostat solární panely na více střech firem a veřejných institucí, případně na nevyužitá území po průmyslové činnosti neboli brownfieldy. Chtějí nabízet fotovoltaiku jako službu. Klient se díky tomu vyhne počátečním investicím. Instalaci panelů na střechu nebo na jiný vhodný pozemek bude splácet až z odebrané elektřiny.
„Klientovi to sníží náklady. Navíc elektřina z fotovoltaické elektrárny bude vždy levnější, než náklady na elektrickou energii, kterou by jinak odebral ze sítě. Odpadnou i síťové poplatky,“ říká obchodní ředitelka Société Générale Equipment Finance Eva Jiránková. Formou zpětného finančního leasingu chce profinancovat ročně zhruba 300 milionů korun. Po 15 letech fotovoltaika přejde za korunu do majetku klienta, může si ji však odkoupit i dříve.
Cesta k levné elektřině? Nové soláry a větrníky začnou nahrazovat uhlí |
„Zákazník se nemusí starat o investici, administrativu ani provoz fotovoltaiky. Navíc je to bez dotačních titulů,“ říká Čermák. ČEZ Esco chce podle něj do konce desetiletí postavit (nebo provozovat pro potřeby svých zákazníků) 300 megawattů instalovaného výkonu ve fotovoltaických elektrárnách. A především na střechách – například na výrobních halách či na nákupních centrech. Nebo jako jako přístřešky nad parkovišti. Nově spuštěný produkt je vhodný pro objekty s odběrem elektřiny od 50 megawatthodin za rok.
Právě fotovoltaika má z obnovitelných zdrojů v Česku největší potenciál. Podle studie EGÚ Brno by v Česku solární elektrárny na všech technicky vhodných střechách a fasádách pokryly až 27 procent spotřeby elektřiny. Nyní je to jen kolem tří procent. K dosažení evropských cílů budou zřejmě potřeba hlavně velké pozemní zdroje na brownfieldech. Ale solární panely na střechách domácností, podniků a veřejných budov mohou výrazně pomoci.
Vedou malé instalace
ČEZ už nyní rozjíždí stavbu největší střešní fotovoltaiky v Česku, celkem šest tisíc panelů o výkonu takřka 2,5 megawattu vyroste na výrobních závodech Škody Auto.
Skončí Německo s jadernou energií? Odpůrci odklonu jsou stále hlasitější |
Jinak nové solární elektrárny letos v Česku přibývají podobně rychle jako loni. Za prvních šest měsíců letošního roku vzniklo po celé republice přes 3 800 nových fotovoltaických elektráren o výkonu zhruba 25 megawattů. Po několika letech strmého růstu se nyní trend zpomalil a většinu nových projektů opět tvoří malé domácí instalace. A většina z nich vznikla s dotacemi z programu Nová zelená úsporám.
Podnikatelé se však potýkají s větší administrativou. „Velký počet projektů, které vznikají v rámci operačního programu OP PIK, čeká na stavební povolení. Právě ve vydávání stavebních povolení vidíme jeden z největších problémů z hlediska realizace nových projektů. Důvodem jsou nesjednocené postupy stavebních úřadů, které jsou často pro instalační firmy nepředvídatelné,“ říká ředitelka Solární asociace Veronika Šilhová.
12. listopadu 2018 |
