Za celý rok 2025 se v České republice realizovalo 27 298 nových fotovoltaických elektráren (FVE). Pro srovnání, v prvním pololetí loňského roku bylo připojeno přibližně 13 tisíc elektráren. Celkově tak přibylo 696 megawatt peak (MWp) výkonu. Podle Solární asociace ČR, která nejnovější čísla prezentovala na tiskové konferenci, to představuje pokles oproti roku 2024, kdy se instalovalo téměř 1 gigawatt peak (967 MWp) nových fotovoltaik.
„V roce 2024 se růst instalace nových fotovoltaik zastavil a loni poprvé jsme po několika letech zažili pokles,“ konstatoval Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. Za pozitivní však uvedl, že celkový výkon fotovoltaických elektráren v Česku překročil 5 gigawatt. Ke konci loňského roku představoval celkový výkon FVE 5 160 megawatt peak.
Nová zelená úsporám pro letošek končí. Došly peníze, oznámilo ministerstvo |
Krčmář však zdůrazňuje, že fotovoltaika je pro rodinný rozpočet nejlepší pojistkou proti výkyvům cen energií. „I přes loňský pokles je ale díky předchozímu boomu už 200 tisíc českých domácností lépe připraveno na jakoukoli další energetickou krizi,“ zdůrazňuje.
Domácnosti zaostávaly
Největší propad zaznamenal segment domácích elektráren. Hlavním důvodem poklesu zájmu českých domácností byly změny programu Nová zelená úsporám provedené za působení bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka. K 10. listopadu loňského roku ministerstvo životního prostředí uzavřelo příjem nových žádostí ve všech hlavních programech. Jako hlavní důvod uvedlo enormní zájem, který vyčerpal vyčleněné peníze pro rok 2025 dříve, než se čekalo.
Menší zájem o fotovoltaiku na rodinných domech loni ovlivnily také klesající ceny elektřiny na trhu a delší návratnost investice, která se pohybuje kolem 7 až 8 let. Přibližně 90 procent nových domácích elektráren bylo instalováno společně s bateriovým úložištěm. Česko však stále zaostává co do instalací nových fotovoltaických elektráren s většinou okolních zemí, zdůrazňuje Solární asociace.
Na rozdíl od fotovoltaiky instalace baterií zaznamenala v ČR v loňském roce nárůst a to právě u rezidenčního sektoru. „V akumulaci má Česko aktuálně 2 549 MWh, z toho 78,5 procent představuje rezidenční sektor a 10 procent připadá na velké parky,“ říká Jan Fousek, ředitel asociace AKU- BAT CZ a a předseda představenstva Solární asociace.
Česko čeká boom bateriových úložišť, pozor na vidinu snadného zisku, varuje asociace |
Česko stojí na prahu prahu bateriové revoluce, odborníci však upozorňují, že investoři musí být obezřetní. „Aktuální objem žádostí o připojení výkonově odpovídá téměř patnáctinásobku maximálního zatížení elektrizační soustavy ČR. Je jasné, že drtivá většina těchto projektů nebude realizována,“ uvádí Fousek. Problémem jsou podle něj tzv. „kobercové žádosti“ o připojení k distribuční soustavě, které tvoří zhruba 65 procent všech podaných žádostí. „Blokují tak kapacitu v síti seriózním zájemcům. Podaly je mnohdy nově vzniklé firmy či firmy, které doposud nemají s energetikou žádné zkušenosti,“ uvádí šéf asociace AKU-BAT CZ.
V uplynulém roce bylo připojeno 546 MWh v bateriích, což meziročně představuje nárůst o 8 procent. Letos má segment ukládání energie dále akcelerovat díky velkokapacitním projektům. Asociace apelují na nastupující vládu, aby vytvořila stabilní a motivační prostředí pro obnovení růstu fotovoltaiky.
Realizace velkých elektráren
Zatímco české domácnosti instalovaly loni méně fotovoltaik, trh firemních a pozemních elektráren zůstal stabilnější a tvořil významnou část celkového výkonu v Česku. V roce 2025 se český solární trh po letech dominance malých domácích elektráren opět vrátil k výstavbě velkých pozemních parků. Loňský rok byl v tomto ohledu přelomový, protože do provozu byly uvedeny první „obří“ projekty od dob prvního solárního boomu z roku 2010.
Na rozdíl od západní Evropy je těchto instalací v Česku podle Krčmáře stále ještě málo. Jedním z důvodů jsou povolovací procesy. Nový stavební zákon má však šanci tuto situaci zlepšit, zdůrazňuje Solární asociace.
Rekordmanem se v loňském roce stala FVE Modlany u Teplic, která vznikla na rekultivované výsypce. Její výkon je 42–45 MWp, elektrárna byla doplněna o obří bateriové úložiště s kapacitou kolem 45 MWh, což z ní dělá jednu z nejmodernějších instalací v ČR.
Jako třináct fotbalových hřišť. V Brně a okolí se rozjíždí nové solární elektrárny |
V Novém Sedle na Sokolovsku dokončila loni na podzim projekt společnosti Pražská energetika (PRE), který s výkonem 22 MWp dočasně držel titul největší FVE v Česku. Stavba probíhala v bývalém lomu a kvůli ochraně vzácné ropuchy krátkonohé byla realizace zbrzděna asi o rok a upravena.
Společnost ČEZ roce 2025 výrazně pokročila v transformaci svých uhelných lokalit. Projekty skupiny v těchto lokalitách včetně Tušimic dohromady přesáhly 30 MWp. Jde o součást strategie ČEZ postavit do roku 2030 obnovitelné zdroje o výkonu 6 GW.
Střešní instalace stagnují také jinde v Evropě
Ani situace v Evropské unii se nevyvíjí příznivě. Nově instalovaný výkon solárních elektráren dosáhl loni v EU 65,1 gigawattů (GW), což představuje poprvé roku 2015 pokles, byť pouze o 0,7 procent oproti předchozímu roku. Informuje o tom zpráva EU Market Outlook for Solar Power 202 –2030, která také přináší přehled aktuálního stavu a očekávaného vývoje solárního trhu v EU v letech 2025–2030. Ačkoliv je v současnosti v EU v provozu 400 GW fotovoltaického výkonu, současná trajektorie nemíří ke splnění hlavního milníku 750 GW v roce 2030; střední projektovaný scénář počítá místo toho se 718 MW.
Experti: Čeká nás nejtěžší dekáda v energetice, nevsaďme vše na jedno palivo |
Analytici vidí příčinu současné stagnace ve výrazném poklesu střešních instalací, který nevyrovnal ani rostoucí segment velkých fotovoltaických elektráren, který se v Evropské unii jako celku nakonec podílel na přírůstku z více než poloviny. Realizace velkých pozemních projektů stále naráží na známé strukturální problémy v Evropě. Patří mezi ně přetížená distribuční síť a nucené omezování výroby, klesající tržní cena elektřiny, nedostatek flexibility a úložišť nebo pomalé a komplikované povolovací procesy.
