V letošním roce pokračuje pokles instalací fotovoltaických elektráren v České republice, nově bylo připojeno celkem 9 364 solárních elektráren o souhrnném výkonu 295 megawatt peak (MWp). Jde o necelých 30 procent méně než v loňském roce touto dobou, sdělila na tiskové konferenci Solární asociace.
Příčinou menšího počtu nově připojených solárních elektráren je další propad v rezidenčním segmentu. Domácích instalací je v meziročním srovnání o polovinu méně, celkem 6 191 o celkovém výkonu zhruba 50 MWp. Průměrná velikost fotovoltaické elektrárny v Česku se však zvětšuje, nyní je to 31,5 kilowatt peak. Celkový instalovaný výkon ve fotovoltaice je nyní 5 359 MWp a celkový počet FVE je aktuálně 248 346, přičemž drtivá většina jsou instalace na rodinných domech.
Jen za první kvartál letošního roku bylo v Česku dokončeno několik velkých pozemních solárních elektráren o celkovém výkonu přes 80 megawatt peak. To je více než za celý rok 2025 v kategorii zdrojů nad 1 MWp. Spuštěna byla například 1. etapa projektu Katemo Park Modlany s instalovaným výkonem 42,7 MWp s obřím bateriovým úložištěm a také například park Stella v jihočeském Dyníně s výkonem 36 MWp. Společnost ČEZ staví gigantický park v Ralsku o výkonu 71 MWp.
Důsledky války a čekání na úvěry
Dokončené projekty v případě domácích fotovoltaik představují z velké části projekty financované programem Nová zelená úsporám ještě z loňského roku. Za propadem stojí podle Solární asociace pozastavení nabízené podpory, zájemci o vlastní fotovoltaiku v posledních měsících vyčkávali, zda bude program obnoven a za jakých podmínek.
Novou vlnu zájmu o vlastní fotovoltaiku podnítil konflikt v Íránu, jehož dopady se na cenách plynu a pohonných hmot výrazně projevily také v Česku. Reálný stav solárního trhu se podle asociace ukáže od září, kdy banky začnou nabízet novou formu vládou oznámené podpory v podobě bezúročných úvěrů.
Instalace nových fotovoltaik zaznamenala po letech propad, upozorňuje asociace |
„Dlouhodobě upozorňujeme, že je potřeba nastavit udržitelnou podporu novým fotovoltaikám. Podporujeme přechod od klasických dotací, nicméně zájemci, kteří na bezúročný úvěr nedosáhnou, by měli mít možnost realizovat instalaci bez omezení. Je proto nutné najít i další formu podpory, kterou může být podobně jako v okolních zemích snížení DPH pro fotovoltaiky,“ sdělil Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. Podle něj si český trh nemůže dovolit další podobný několikaměsíční výpadek nových instalací. Důsledky pociťují i instalační firmy, které na dlouhou pauzu a posouvání spuštění bezúročných úvěrů doplatily svým koncem.
I když projekty instalací fotovoltaik na rodinných domech výrazně oslabily, pozitivní však je, že firmy začínají řešit bytové domy. „Bezúročné půjčky v rámci změn Nová zelená úsporám budou možná lepším nástrojem pro bytové domy, než pro domácnosti,“ domnívá se Krčmář.
Baterie zažívají boom
Zcela opačná situace panuje v oblasti akumulace. Podle Jana Fouska, předsedy představenstva Solární asociace a ředitele Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT bylo v 1. pololetí letošního roku v Česku připojeno 318 MWh v bateriích, což představuje proti předchozímu pololetí nárůst o 80 procent. Z toho velkokapacitní úložiště činí 143 MWh, tedy již 45 procent veškeré instalované kapacity v Česku. Ještě loni to přitom bylo jen 20 procent.
„V Česku se 89 procent fotovoltaických elektráren na rodinných domech staví s využitím akumulace. O tom se Holandsku nebo Polsku může jenom zdát,“ konstatuje Fousek.
MND spouští na jihu Moravy obří bateriové úložiště, pomůže stabilizovat síť |
Šéf asociace AKU-BAT však upozorňuje na problém, který tzv. bateriový boom v Česku doprovází. Celkově bylo totiž podáno přes 250 gigawatt a 500 GWh mnohdy kobercových žádostí o připojení samostatných (tzv. stand-alone) BESS k distribuční a přenosové soustavě. „To nepředstavuje skutečný zájem o baterie. Očekáváme, že z toho bude připojeno kolem 2 procent a to vzhledem ke kapacitám sítě,“ uvádí Fousek. Jak poznamenal, jenom jedna firma poslala 2 tisíce kusů žádostí generovaných umělou inteligencí.
„Jméno firmy známe, nemá zkušenosti s energetikou, vede to ke zbytečné eskalaci a vytváří to dojem, že v Česku nejsou kapacity k připojení,“ říká šéf asociace AKU-BAT. Jak dodává, věc se řeší společně s Energetickým regulačním úřadem.
Česko je v instalaci OZE v Evropské unii poslední
Komora obnovitelných zdrojů ČR však zdůrazňuje, že i když v prvním pololetí letošního roku bylo v Česku připojeno 9 364 fotovoltaických elektráren a přibližně 8 000 tepelných čerpadel, nepřibyla ani jedna nová větrná či vodní elektrárna ani bioplynová stanice. Poslední statistika Eurostatu z 1. července ukázala, že Česká republika byla v 1. čtvrtletí letošního roku s podílem 12,7 procent výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů poslední v Evropské unii. Ještě za celý rok 2025 byla s podílem 16,6 procent předposlední před Maltou.
Nová data ukazují, že za tím nestojí nepříznivé přírodní podmínky, ale dlouhodobě pomalý rozvoj většiny obnovitelných technologií, uvádí Komora.
MŽP snížilo počet vymezených akceleračních zón z původních 110 na 61 |
„Každá členská země Evropské unie má jiné přírodní podmínky, přesto všech dalších 26 států dokázalo svůj potenciál využít lépe než Česká republika. Jsme poslední a ani s naplněním Národního energeticko-klimatického plánu k roku 2030 to nevypadá růžově,“ zdůrazňuje Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Jak dodává, Česko potřebuje zejména standardní povolování, uplatnitelné případně i v akceleračních oblastech, „aby to nebyly ostrůvky pro muzejní technologii“. Ministerstvo životního prostředí v minulém týdnu navrhlo snížit počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo takzvaných akceleračních zón 110. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu, jako například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy nebo ochranu živočišných druhů.
Podle oborových zástupců Česko dlouhodobě podceňuje význam obnovitelných zdrojů. „Vlastní výroba a spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie by se měla stát strategickou a bezpečnostní prioritou státu. Doba, kdy hlavní motivací k instalaci obnovitelných zdrojů byly dotace, je pryč,“ zdůrazňuje hlavní poradce komory Martin Bursík.
Komora OZE navrhuje státu postupně využít ke zrychlení rozvoje ekonomické nástroje, například snížení DPH na technologie, elektřinu, biomasu a bioplyn, slevu na dani pro fyzické osoby či zrychlené odpisy pro podnikatele.
Více než Dukovany a Temelín dohromady
V loňském roce došlo v Česku po extrémních letech k očekávanému ochlazení instalací fotovoltaiky a to zejména v již zmiňovaném segmentu domácností. Nicméně celkový instalovaný výkon všech solárních elektráren v ČR ve výši 5,16 GWp na konci roku 2025 poprvé v historii překonal celkový výkon obou českých jaderných elektráren. Dukovany a Temelín mají dohromady přibližně 4,22 GW hrubého výkonu. Odborníci však upozorňují, že jaderné bloky jedou stabilně naplno, zatímco solární elektrárny vyrábějí nárazově podle počasí.
Od poloviny letošního roku vstupuje v platnost povinnost podle pravidel EU připravit střechy nových komerčních a veřejných budov pro instalaci fotovoltaiky (solar-ready design), což by mělo do budoucna zajistit stabilní přísun nových instalací.
Přehled instalací FVE v rámci krajů ČR
| Kraj | Počet FVE | Výkon nových FVE |
|---|---|---|
| Hlavní město Praha | 401 | 8 MWp |
| Středočeský kraj | 1694 | 46 MWp |
| Plzeňský kraj | 544 | 19,2 MWp |
| Ústecký kraj | 540 | 30,2 MWp |
| Liberecký kraj | 355 | 6,4 MWp |
| Karlovarský kraj | 217 | 6,8 MWp |
| Královéhradecký kraj | 570 | 23,6 MWp |
| Pardubický kraj | 479 | 14,3 MWp |
| Olomoucký kraj | 589 | 16 MWp |
| Moravskoslezský kraj | 924 | 29,7 MWp |
| Kraj Vysočina | 567 | 19 MWp |
| Zlínský kraj | 612 | 12 MWp |
| Jihočeský kraj | 590 | 15 MWp |
| Jihomoravský kraj | 1 282 | 48 MWp |
