„Češi byli v posledním období výrazně optimističtější než zbytek Evropy, kde byl celkový sentiment spíše neutrální,“ uvedl uvedl prezident SOCR ČR Tomáš Prouza.
Tržby za zboží každodenní spotřeby loni meziročně vzrostly o 4,2 procenta. Růst však byl daný především vyššími cenami a příklonem zákazníků ke kvalitnějším, a tedy dražším výrobkům. Samotný objem prodaného zboží spíše stagnoval.
Výjimkou bylo drogistické zboží, kde se objem prodejů meziročně zvýšil o 3,7 procenta. Naopak u zboží dlouhodobé spotřeby tržby klesly o 0,7 procenta, především kvůli slabším prodejům spotřební elektroniky, včetně velkých domácích spotřebičů a mobilních telefonů. V posledním čtvrtletí se ale i tento segment začal mírně zotavovat.
Podle dat NielsenQ Češi nejraději utrácejí v supermarketech (44 procent), hypermarketech (30 procent) a růst zaznamenaly také sítě drogerií o 5 procent, tedy 9 procent. Stoupá i podíl nákupů na e-shopech (5 procent),“ uvedl generální ředitel NielsenIQ pro Česko, Slovensko a Maďarsko Karel Týra.
Privátní značky posilují, slevy zůstávají silné
Pokračoval také dlouhodobý trend posilování privátních značek. Jejich podíl na celkových tržbách loni dosáhl 28 procent. Jsou navíc stále častěji podporovány slevovými akcemi, i když méně než značkové výrobky.
Zatímco u privátních značek bylo ve slevě realizováno 43 procent tržeb, u značkových výrobků šlo o 64 procent. Celkově tvořily slevové akce 58 procent maloobchodních tržeb.
„Trend sbližování privátních značek s produkty značkových výrobců loni pokračoval. Průměrná cenová výhoda privátních značek se snížila na 24 procent,“ uvedl Týra.
Největší úspory podle něj zákazníci nacházejí u drogistického zboží, kde jsou ceny privátních značek v některých kategoriích nižší o 70 až 80 procent. U potravin se naopak cenový rozdíl dál zmenšuje.
„Zákazníci nakupují více kosmetiky, dražší vejce i kávy, ale méně dražší čokolády a méně alkoholických nápojů,“ doplnil Týra.
Do některých kategorií privátní značky teprve pronikají, jsou to například zubní pasty, piva či prací prostředky. U jiných výrobků jsou privátní značky již zaběhnuté. „Například oříšky privátních značek tvoří na tržbách až 80 procent, u čerstvého mléka je to již 66 procent,“ uvedl Týra.
Ceny potravin by mohly dál klesat
Dobrá nálada spotřebitelů se nejvýrazněji projevila právě u potravin. Na konci roku 2025 činila inflace u potravin pouze 1,7 procenta, a potraviny tak výrazně přispěly ke snížení celkové inflace v české ekonomice na 2,1 procenta. V posledních dvou čtvrtletích roku navíc potraviny dokonce zlevňovaly.
Česká republika si vedla lépe i v evropském srovnání. Podle dat Eurostatu vzrostly loni ceny potravin v Česku o 1,4 procenta, zatímco průměr Evropské unie dosáhl 2,4 procenta.
„Důležitou zprávou je, že inflace v Česku je pod kontrolou, a zejména ceny potravin v řadě případů dokonce klesly,“ upozorňuje Prouza. Zároveň dodává, že potraviny zůstávají citlivým politickým tématem a další vývoj bude záviset i na krocích vlády, například v oblasti konkurence mezi dodavateli, cen energií či administrativní zátěže v celém potravinářském řetězci. Podle něj je nutná reforma dohledových orgánů, zejména České obchodní inspekce (ČOI).
„Jsme bohužel potravinovou montovnou. Vyvážíme mléko a dovážíme mléčné výrobky, vyvážíme živá zvířata a dovážíme nabalíčkované maso. Tohle k nižším cenám přispívá,“ dodal Prouza.
Regulace cen a marží obchodníků nepomáhá
„Děkujeme Maďarsku, že za nás otestoval regulace a marže obchodníků,“ uvedl Prouza s tím, že to celé vedlo jen ke zdražení potravin a snížení spotřeby. Podle dat se v Maďarsku ceny potravin od roku 2022 zvýšili o 49,3 procenta, v Česku došlo k růstu o 23,8 procent. Podle Prouzy jde jen o mediální téma a celkově to vytváří negativní náladu ve společnosti a vede k poklesu prodejů.
Letošní rok 2026 v české obchodě se vyvíjí pozitivně a očekávají se stabilně nižší ceny. „I přesto jsou Češi v nákupech a větších investicích opatrnější a stále promýšlejí, za co utratí, uzavřel generální ředitel NielsenIQ pro Česko, Slovensko a Maďarsko Karel Týra.
