Ministerstvo původně chtělo, aby bezdětní a ti, kterým už děti odrostly, platili o procento víc než všichni ostatní - při průměrné mzdě 26 tisíc tedy navíc 260 korun měsíčně. Jenže s blížícími se volbami od nepopulárního nápadu couvá.
Z návrhu, který je aktuálně v připomínkovém řízení, vyplývá, že se nikomu peníze ubírat nemají, naopak se bude jen přidávat. Bezdětným poplatníkům a lidem s jedním dítětem zůstane stávající sazba pojistného, tedy 6,5 procenta z hrubé mzdy.
Rodiny s více dětmi si příští rok daňově polepší o několik tisíc korun |
Při péči o dvě nezaopatřené děti zaplatí zaměstnanec (nárok si může uplatnit jen jeden z rodičů) o procento méně, u tří dětí o čtyři procenta méně a u čtyř o 6,5 procenta méně (při průměrné mzdě to dělá 1 690 korun měsíčně, v tomto případě tedy zaměstnanec sociální pojištění ze svého platit vůbec nebude). U podnikatelů to bude podobné.
Kromě chystané úlevy na důchodovém pojištění přichystala vládní koalice pro rodiny s dětmi také rekordní zvýšení daňové slevy na děti (více čtěte zde). Vláda Bohuslava Sobotky ji zvyšovala každý rok, v roce 2017 ovšem poroste nejvíc - například rodina se čtyřmi dětmi si přilepší oproti letošku o 9 600 korun. Sleva je sice určena jen pracujícím, nicméně stačí, aby jeden z rodičů vykazoval příjmy alespoň pět tisíc korun měsíčně a stát mu slevu v podobě bonusu pošle na účet.
Zaměstnavatelé slevu nedostanou
Zmiňované důchodové pojištění neplatí jen samotný poplatník, podstatnou část hradí za zaměstnance firma, a to 25 procent hrubé mzdy. V koaliční smlouvě současné vlády je přitom uvedeno, že i firmy by v určitých případech měly dostat slevu. Konkrétně když zaměstnají nezaměstnané z úřadu práce - rodiče po rodičovské, absolventy nebo lidi před důchodem. Takový návrh ale zatím ministerstvo práce nepředstavilo.
Zaměstnavatelé volají po snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění dlouhodobě, žádná vláda se ale neodvážila na tento významný příjem státu sáhnout. Podle průzkumu z roku 2014 patří pojistné na sociální a zdravotní zabezpečení placené zaměstnavatelem k nejvyšším na světě - činí 34 procent hrubé mzdy. Dalších 11 procent ze své hrubé mzdy pošle státu na pojistném zaměstnanec.
Ve Švýcarsku přitom zaměstnavatelé platí jen necelých osm procent, ve Velké Británii necelých 14 (viz tabulka na konci článku). „Například v Dánsku je povinné pojistné v porovnání s ostatními státy velmi nízké, protože je většina dávek financována z daní, které jsou naopak vyšší než v ostatních zemích,“ upozornila Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision a portálu www.edane.cz.
Vysoké odvody jsou podle zaměstnavatelů také jedním z důvodů, proč řada lidí a firem raději využívá práci načerno. Ušetří tím nejméně čtvrtinu nákladů.
| Belgie | 35 % |
|---|---|
| Bulharsko | 17,8 % - 18,5 % |
| Česká republika | 34 % |
| Čína - Peking | 32,3 % - 33,8 % |
| Čína - Schenzen | 22,7 % - 24,8 % |
| Čína - Tianjin | 33,3 % - 34,8 % |
| Dánsko | 1 610 eur/rok |
| Estonsko | 34 % |
| Finsko | 21,16 % - 26,66 % |
| Francie | 45 % |
| Hong Kong | 5 % |
| Chorvatsko | 28,20 % |
| Irsko | 10,75 % |
| Itálie | 29,86 % |
| Kypr | 10,50 % |
| Litva | 30,98 % |
| Lotyšsko | 24,09 % |
| Lucembursko | 12,43 % - 14,90 % |
| Maďarsko | 28,50 % |
| Malajsie | 12 % - 13 % |
| Malta | 10 % |
| Německo | 19,28 % |
| Nizozemí | 9,63 % |
| Norsko | 16,10 % |
| Polsko | 19,48 % - 22,67 % |
| Portugalsko | 23,75 % |
| Rakousko | 21,83 % |
| Rumunsko | 27,75 % - 38,75 % |
| Rusko | 35,3 % - 43,6 % |
| Řecko | 27,46 % |
| Slovensko | 35,20 % |
| Slovinsko | 23,19 % |
| Španělsko | 29,90 % |
| Švédsko | 31,42 % |
| Švýcarsko | 7,55 % |
| Ukrajina | 36,3 % - 49,7 % |
| USA | 7,65 % |
| Velká Británie | 13,80 % |
| Zdroj: Deloitte |
