Ačkoli volební program Miloše Zemana neobsahoval žádné ustanovení, že po jeho odchodu do politického důchodu již nebude v Čechách státní banky, dnes již jsou všechny finanční domy v rukou reálných majitelů. A opět nutno říci - vládu k tomu z velké části donutila jejich špatná situace. A sociálnědemokratičtí ekonomové to později přiznali.
Jen Komerční bance vláda Miloše Zemana musela kvůli špatnému hospodaření z dob předchozích kabinetů odpomoci převodem špatných úvěrů do státní Konsolidační banky v celkové hodnotě 83 miliard korun, dalších 20 miliard korun záruk dal kabinet investorovi. České spořitelně stát odlehčil téměř o 60 miliard úvěrů.
|
Co prodali sociální demokraté za své vlády | |
| odvětví | prodejní cena v mld. Kč |
| plynárenství | 133* |
| ČSOB | 40 |
| Komerční banka | 40 |
| Česká spořitelna | 19 |
| Škoda Auto (30%) | 13 |
| pozn. * - nabídnutá částka, kterou zatím stát neobdržel Pramen: archiv | |
Jako první z bank v létě 1999 prodal kabinet ČSOB za 40 miliard korun belgické KBC Bank. Tuto privatizaci rozjela ještě předchozí vláda premiéra Josefa Tošovského.
Následoval prodej obou problémových finančních ústavů. Českou spořitelnu koupila rakouská Erste Bank za 19 miliard a bankovní privatizaci v Česku uzavřel loni na podzim prodej Komerční banky francouzské Société Générale.
K tomu je ještě nutné přičíst prodej zbytku České pojišťovny do rukou tuzemské finanční skupiny PPF, který státu vynesl necelé 4 miliardy korun. Z nebankovních privatizací byl prvním hlavním obchodem státu prodej zbylé třetiny akcií mladoboleslavské Škodovky německému koncernu Volkswagen přibližně za 13 miliard korun.
Stejnou částku si připsal stát i za prodej Českých Radiokomunikací, avšak kromě kupní ceny je v ní obsažen i mimořádný výnos z vysoké státní dividendy. Miliardové výnosy přinesly ještě nečekaně úspěšný prodej Pražských vodovodů a kanalizací (celkový příjem šest miliard), za zbytkový podíl v likérce Becherovka zaplatil francouzský koncern Pernod Ricard koncem loňského roku 1,3 miliardy.
Za 1,2 miliardy byla prodána také kopřivnická Tatra. Za tyto všechny ukončené privatizační případy dostal stát již za prodávaný majetek zaplaceno. Koncem loňského roku ještě vláda vybrala vítěze dalších dvou privatizačních klání - za plynárenský podnik Transgas a osm distributorů plynu zaplatí německý RWE Gas 133 miliard a za rafinersko-petrochemický koncern Unipetrol pak tuzemský Agrofert spolu s firmou Conoco mají dát 11,75 miliardy korun.
Stát chce letos prodat nejprve Český Telecom
Český Telecom je první firmou, která má podle vlády projít privatizací a najít nového majitele. Kvůli mnoha potížím se prodej této firmy několikrát odkládal a nyní pro něj chce vláda najít vlastníka letos v březnu, což ekonomové nepovažují za příliš reálné.
Na výčtu státního vlastnictví figurují z velkých majetků ještě provozovatel ropovodu firma MERO, kterou si stát hodlá ponechat, a Čepro, síť produktovodů, jimiž proudí pohonné hmoty z rafinerií.
Stát ovládá i České aerolinie, jež zatím nebude prodávat, státním podnikem jsou České dráhy a Česká pošta, kde se uvažuje o prodeji, zvlášť v druhém případě, kde má v letošním roce být zahájena transformace na akciovou společnost.
Ve vlastnictví státu jsou dvě velké hutní firmy, Vítkovice a Nová huť, které pod společnou hlavičkou hodlá ministr průmyslu nabídnout investorům, což nebude kvůli zadlužení Nové huti jednoduché. Z důlních společností jsou nejdůležitější majoritní podíly v Severočeských dolech Chomutov a Sokolovské uhelné.
Z menších firem je na prodej zestátněný Zetor a postupně se rozprodá i plzeňská Škoda, kde stát jedná o jejím osudu s druhým majitelem, jímž je konkurzní správce. Stát má i mnoho menšinových podílů, mezi ty důležité patří například těžební OKD nebo Pražská a Jihočeská energetika, které se budou prodávat až po privatizaci ČEZ.
