Ve Sněmovně ve čtvrtek na podnět poslanců KDU-ČSL proběhl kvůli návrhu pokus o svolání mimořádné schůze. Ve finále však došlo jen na debatu příznivců a odpůrců změn, které ještě ani neprošly vládou. Jedná se o zpřísnění pravidel pro nárok na příspěvek a doplatek na bydlení.
Na obě dávky se každoročně vydá z rozpočtu jedenáct miliard korun, ministerstvo práce slibuje díky zpřísnění až dvě miliardy ušetřit. Na dávky má dnes nárok zhruba čtvrt milionu domácností.
Jak pumpnout stát
V čem triky, jak neoprávněně pumpnout stát o dávku, spočívají? U příspěvku na bydlení si chce ministerstvo posvítit na vlastníky bytů, či dokonce domů. „V některých případech jsou byty fiktivně pronajímány členům rodiny, zpravidla dětem, takže se v dané nemovitosti vyplácí i několik příspěvků na bydlení v rámci jedné rodiny,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu. Vlastníci pak nepřiznávají příjmy z pronájmu a sami dávku pobírají.
Dávky na bydleníV Česku se vyplácejí dvě dávky na bydlení. Příspěvek patří do státní sociální podpory, doplatek do pomoci v hmotné nouzi. Dávky se vypočítávají z normativních nákladů, které každý rok podle cen nájmů a energií stanovuje vláda. Ministerstvo původně navrhlo, aby se lidem v ubytovnách započítávala jen polovina normativu místo nynějších 80 procent. Nyní resort své představy o něco zmírnil, mělo by to být 60 procent normativu. Původně se měl snížit také příspěvek početným rodinám, čtyři členové a víc by dostali maximálně dávku jako tříčlenná domácnost. Tento plán z novely vypadl. Přísnější posuzování a omezení nároku na pomoc ale v normě zůstává. |
Další trik spočívá v paušálech. Do výše nájmu se v nájemní smlouvě zahrnou i zálohy na energie, často záměrně přemrštěné, což uměle zvýší nárok na dávku. To, že po vyúčtování dostanou nájemníci zpátky přeplatek za služby, řada z nich úřadu nehlásí a nechá si ho.
„Klientka dokládala Úřadu práce ČR nepravdivé výše nákladů na bydlení a nepřiznávala vrácené přeplatky na ročních vyúčtováních služeb, aby získala vyšší příspěvek na bydlení, než na jaký měla skutečně nárok,“ uvádí příklad Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR. Přišlo se na to při úředním šetření a úřad vyčíslil klientce přeplatek na neoprávněně vyplacených dávkách ve výši 25 137 korun, což řeší policie jako trestný čin podvodu.
Poměrně častým úkrokem stranou, který zajistí domácnosti nárok na dávky, je fiktivní vystěhování člena rodiny, který vydělává, na jinou trvalou adresu. To proto, aby se jeho příjem nezapočítával do žádosti o dávku. V některých případech například nahlásí bydliště na místní radnici či obecním úřadě, ve skutečnosti ale bydlí s ostatními ve státem dotovaném bytě.
Není výjimkou, že lidé zamlčují své příjmy a úřad se při množství žádostí spoléhá na jejich čestné prohlášení. „Klient byl od roku 2014 v evidenci uchazečů o zaměstnání a zároveň pobíral dávky v hmotné nouzi. V rámci šetření úřad zjistil, že po celou dobu evidence měl muž potřebná povolení i registrovaná vozidla taxi a provozoval taxislužby,“ uvádí další příklad zneužívání Beránková.
Zjišťovat, jestli někdo s dávkami nepodvádí, je pro stát poměrně náročné na lidi a na čas. Letos od ledna do dubna provedli zaměstnanci úřadu celkem 35 tisíc šetření, na jejichž základě zamítli 231 nových žádostí o dávky a odňali 432 už vyplácených dávek. Tím ušetřili státu asi 11 milionů korun. Na část zneužívačů se přijde šetřením úředníků, část nahlásí někdo jiný. „Tyto informace vycházejí z podání občanů poukazujících na jednotlivé případy, z jednání zainteresovaných subjektů při řešení problematiky sociálního bydlení, poznatků a požadavků obcí,“ uvedl Martin Bačkovský z ministerstva práce.
14. června 2018 |
Bolavé místo: ubytovny
Vládní opozici vadí zejména snížení stropu u doplatku na bydlení – místo 80 procent normativu by se konkrétně na bydlení v ubytovnách (nebo kdekoliv jinde než v bytech) doplatek snížil na 60 procent. To má zkrouhnout zisky majitelů ubytoven, kteří si účtují přemrštěné ceny – třeba 5,5 tisíce korun za postel v místnosti, kde žijí další čtyři lidé.Podle ministryně práce Jaroslavy Němcové návrh znamená snížení dávky o 1 100 korun u jednotlivce a 700 korun u rodiny. „Část nezaměstnaných přitom nevyužívá možnost odpracovat veřejnou službu a zvýšit si tak minimum o 1 200 korun,“ upozornila ministryně.
KDU, ale třeba i Piráti se obávají, že by kvůli snížení částky řada lidí na bydlení neměla a skončili by na ulici. „Vládní plány neříkají, kam tito lidé půjdou, ba ani to, jak by nová pravidla zvládly úřady práce. V důvodové zprávě bylo uvedeno, že na nové kontroly by vznikly další náklady ve výši 300 milionů Kč,“ kritizuje návrh místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Olga Richterová (Piráti).
Kandidát na ministra práce za ČSSD Petr Krčál v rozhovoru pro MF DNES uvedl, že si myslí, že návrh spadne pod stůl, a slibuje, že pokud bude ve funkci, přijde s jiným řešením.
Strany napříč politickým spektrem se shodnou, že ze všeho nejdřív je potřeba vyřešit sociální bydlení poskytované obcemi, aby lidé z předražených ubytoven měli alternativu kam jít.
14. června 2018 |
