Podle šéfa Společenství čerpacích stanic Ivana Indráčka by dávalo smysl snížení spotřební daně u pohonných hmot zhruba o 50 haléřů. Ve třetím čtení ve sněmovně však prošel návrh na snížení daně o 1,50 Kč u benzinu a o 2,50 Kč u nafty. Ve sněmovně to způsobilo poprask (více čtěte zde).
Při započtení DPH by benzin a nafta mohly zlevnit o téměř dvě, resp. 3 koruny na litr. Zástupci benzinek od návrhu dávají ruce pryč. "Rozhodně jsme nelobbovali za to, co navrhl exministr Urban," řekl iDNES.cz překvapený Indráček.
Připouští sice, že pro pumpaře a zákazníka by to byla skvělá zpráva, ale pro státní rozpočet pohroma. "Vždy jsme lobbovali za snížení, které by neznamenalo ztrátu pro státní rozpočet," dodal. Tomu by podle něj odpovídalo při současné situaci právě snížení o 50 haléřů. Takové zlevnění by vedlo k tomu, že by se tranzitní řidiči nevyhýbali tankování v Česku.
Ráj pro řidiče
Současná změna daňových sazeb, která prošla jako součást zákona, zachovávajícího zelenou naftu, však podle ministra financí Andreje Babiše způsobí v rozpočtu na straně příjmů výpadek 14 miliard korun. Podle něj to spotřebitelům nic nepřinese a navíc toto snížení porušuje předpisy EU.
Podle výpočtu MF DNES skutečně tento návrh v Evropské unii narazí, alespoň v případě nafty. Minimální daňová sazba je stanovena na 330 eur na tisíc litrů, což je podle aktuálního kurzu 9,06 Kč na litr. Při snížení daně u nafty o 2,50 Kč na litr by se však z každého litru odvedlo jen 8,45 koruny.
Je však možné, že změna sazeb by se nepromítla do cen úplně. "Vzhledem k enormně nízkým maržím v posledních měsících se dá očekávat, že se snížení na ceně neprojeví v plné výši a snížení cen bude postupné. I tak je ale velmi pravděpodobné, že řidiči budou nyní v České republice tankovat téměř nejlevněji z celé Evropy," tvrdí analytik společnosti Colosseum Vít Jedlička.
V tom, co změna sazeb bude znamenat pro rozpočet, se Babiš s Urbanem zásadně rozcházejí. Novela totiž optimisticky předpokládá zvýšení prodeje pohonných hmot o 23 procent a z toho dokonce zvýšení příjmu státního rozpočtu o 3 až 5 miliard Kč.
Česko by narazilo na strop pro zadlužení
"Politicky považuji za extrémně nebezpečný způsob, jakým byla změna prosazena. Pokud není porušením koaliční smlouvy, když někteří koaliční poslanci hlasují o normách zásadně ovlivňujících příjmy státního rozpočtu bez projednání s ministrem financí, pak je třeba koaliční smlouvu urychleně změnit nebo rozpustit koaliční vládu," říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Podle něj by se navíc kvůli výpadku příjmů mohl rozpočet vyhoupnout nad povolenou hranici 3 % HDP a ČR by přestalo plnit Pakt stability, čímž by se vymykalo zbytku Evropy.
