Když v roce 2026 startovala změna pravidel pro podporu v nezaměstnanosti, šlo o největší zásah do tohoto systému v poslední dekádě. Vláda Petra Fialy, která novelu zákoníku práce připravila, ji obhajovala nejen větší flexibilitou pracovního trhu, ale současně i vytvořením bezpečného prostředí pro lidi, kteří se bojí změnit práci nebo projít rekvalifikací. Pro změnu tehdy hlasovali nejen koaliční poslanci, ale i převážná většina poslanců ANO včetně nynějšího ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky.
Podpora v nezaměstnanosti se změní. Ministerstvo plánuje ušetřit 4,5 miliardy |
„Cílem změn není, aby lidé zůstávali bez práce, ale aby se mohli do zaměstnání vrátit rychleji a na odpovídající pozici. Vyšší podpora v prvních měsících dává lidem prostor hledat práci podle kvalifikace, zapojit se do rekvalifikací a zvyšovat svou hodnotu na trhu práce. To je přínosné nejen pro ně, ale i pro stát a ekonomiku,“ tvrdil Juchelka ještě letos v únoru, krátce poté, co Úřad práce začal vyplácet podporu v nové výši.
Co přinesla změna podpory od 1. ledna 2026?
Především navýšení maximální možné částky z 58 procent průměrné mzdy v národním hospodářství na 80 procent, tj. z 26 163 korun v roce 2025 na 38 537 korun v roce 2026.
Co je průměrná mzda?
|
Kromě toho se ale také změnil výpočet výše podpory z 65 procent předchozího výdělku na 80 procent.
Další změny se dotkly těchto oblastí:
- počet měsíců s vyšší podporou u lidí nad 52 let (zvýšil se),
- pravidla pro lidi, kteří odešli ze zaměstnání z vlastní vůle (přestali být penalizováni nižší podporou),
- výše podpory při rekvalifikaci (zvýšila se),
- výše podpory pro lidi, kteří dosud nepracovali (zvýšila se, opatření dopadlo hlavně na ženy po rodičovské),
- podmínky pro opakované čerpání podpory (zpřísnily se).
Co se má změnit v podpoře v nezaměstnanosti od roku 2027?
Návrh, který předložilo Juchelkovo ministerstvo práce a sociálních věcí a schválila Babišova vláda, má podporu v mnoha ohledech vrátit na úroveň z roku 2025. Konkrétně se sníží strop podpory z 80 na 60 procent průměrné mzdy. Kdyby toto pravidlo platilo už nyní, byla by maximální výše podpory 28 903 korun, tedy zhruba o 9 500 korun menší než dnes.
Dále se má podpora počítat jako 65 procent výdělku v prvních měsících nezaměstnanosti místo stávajících 80. V dalších měsících pak nyní podpora klesá na 50 a dále 40 procent, nově by to bylo 50 a 45 procent.
Změnou, která – v případě schválení novely – postihne lidi nad 52 let, je také snížení podpůrčí doby s vyšší podporou. Budou to jen dva měsíce místo tří, následované dalšími dvěma se sníženou podporou místo tří. Po nich bude zbývající podpůrčí doba už jen na minimu 45 procent (nyní 40 procent). Celková doba podpory (maximálně 11 měsíců v kategorii 57+) se nemění.
| Do 52 let | první dva měsíce | další dva měsíce | pátý měsíc |
|---|---|---|---|
| 80 procent příjmu | 50 procent | 40 procent | |
| 52-57 let | první tři měsíce | další tři měsíce | sedmý a osmý měsíc |
| 80 procent příjmu | 50 procent | 40 procent | |
| Nad 57 let | první tři měsíce | další tři měsíce | dalších pět měsíců |
| 80 procent příjmu | 50 procent | 40 procent |
Přehledně: současný stav vs. návrh
Navržená změna podpory v nezaměstnanosti. V čem spočívá a jaký by byl rozdíl proti současnému stavu?
Juchelka: Pracovní trh je stabilizovaný, vysoká podpora není potřeba
Vyšší podpora v nezaměstnanosti, která začala platit na začátku letošního roku, už podle ministerstva práce není potřeba. „V situaci, kdy je pracovní trh stabilizovaný, nepovažujeme takto vysokou podporu za potřebnou,“ uvedl na konci srpna 2026 Juchelka.
Naopak bývalý šéf rezortu Marian Jurečka upozornil na to, že meziročně stoupl počet nezaměstnaných téměř o 38 tisíc lidí. Novinka podle něj nejvíc dopadne na lidi po padesátce. „Člověk, kterému je 25 nebo 30 let, často najde nové místo relativně rychle. Člověk ve věku 52, 55 nebo 58 let může mít třicet let zkušeností a být výborným pracovníkem, ale hledání nové odpovídající práce mu prostě trvá déle,“ napsal na Facebooku.
Rok před důchodem míří Češi na úřad práce. Na penzi je to může přijít draho |
Rekvalifikace mají být méně podporované
Za problematické považují kritici také osekání podpory při rekvalifikaci. I to je důvod, proč má Česko velký poměr dlouhodobě nezaměstnaných, i když souhrnná čísla nezaměstnanosti vycházejí dobře. „To nejsou lidé, kteří by jednoduše seděli na podpoře. Jsou to lidé dlouhodobě mimo pracovní trh, kteří často nemají potřebnou kvalifikaci, aby se na něj vrátili,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop.
Vyzkoušejte si kalkulačku podpory v nezaměstnanosti pro rok 2026 |
Podobně kriticky se ke snížení podpory při rekvalifikaci staví analytik z JenPráce.cz Michal Španěl. „Pokud chceme, aby lidé přecházeli do profesí, ve kterých pracovníci skutečně chybějí, neměli bychom jim tuto změnu ekonomicky komplikovat. Rekvalifikace vyžaduje čas a sama o sobě představuje určitou nejistotu. Nižší podpora může část lidí odradit, přestože by po doplnění kvalifikace našli lepší a dlouhodobě udržitelnější uplatnění,“ uvedl.
Jurečka doplnil konkrétní počty lidí, kteří prošli rekvalifikací. Za první pololetí 2025, tedy před zvýšením podpory při rekvalifikaci, to bylo 30 369 lidí. Za první polovinu letošního roku pouhých 4 954. „Pokles o téměř 84 procent,“ okomentoval to bývalý ministr. Vláda by podle něj měla rekvalifikace podporovat, ne je ztěžovat. „Pomáhejte jim získat kvalifikaci, kterou firmy skutečně potřebují. Pomáhejte člověku po padesátce, kterému zanikla jeho profese. Pomáhejte lidem z průmyslových regionů. Pomáhejte těm, kterým automatizace a umělá inteligence mění práci před očima. Nejdřív prakticky utlumit rekvalifikace a potom říkat lidem ‚najděte si práci‘ není politika zaměstnanosti. To je rezignace,“ napsal na sociální síti.
Češi mizí z práce dřív, než odejdou do důchodu. Nová analýza ukazuje proč |
Kritici: Změna přichází moc brzy
Podle Španěla se o změně uvažuje příliš brzy. „Stát by měl nejprve shromáždit a vyhodnotit data alespoň za jeden až dva celé roky. Sledovat by měl nejen délku evidence uchazečů, ale také to, jak rychle si našli nové místo, zda si polepšili mzdově, jestli změnili obor a jak dlouho v novém zaměstnání zůstali. Teprve podle těchto výsledků lze odpovědně rozhodnout, zda je současná podpora příliš štědrá, nebo naopak plní svůj účel,“ míní analytik.
Podobného názoru je i Prokop. Počet nezaměstnaných se sice zvýšil, chybí ale analýza, proč tomu tak je a zda vláda reaguje adekvátně. „Především bychom měli zjistit, jestli lidé, kteří díky vyšší podpoře dostali více času, našli lepší práci. Což byl původní záměr reformy. Zároveň je třeba říct, že podporu v nezaměstnanosti si zaměstnanci předplácejí v odvodech. Stát na tom vybírá zhruba 30 miliard a vyplácí mnohem méně,“ uvádí sociolog.
Vláda navrhuje nižší podporu v nezaměstnanosti. SPD s tím ale nesouhlasí |
Na změně pravidel by stát ušetřil ročně 4,5 až 5 miliard, jak uvedlo MPSV. Španěl se domnívá, že tato úspora může být jen zdánlivá. „Pokud snížení podpory přiměje lidi přijímat méně vhodná pracovní místa a omezí jejich ochotu měnit zaměstnavatele či profesi, může stát krátkodobě ušetřit, ale pracovní trh zůstane stejně strnulý jako dříve,“ říká.
Ve skutečnosti by při dobře nastavených podmínkách podpory měli lidé větší šanci hledat si vhodnější a také lépe placenou práci, případně by pro ně byls snazší rekvalifikace a změna oboru v lokalitách, kde se struktura pracovních pozic mění nejradikálněji. Z toho by mohli profitovat jak zaměstnavatelé, tak stát, kterému by plynuly vyšší daně z příjmů a další odvody.
