Dosavadní právo vlády udělovat zakázky bez výběrového řízení omezila předloha, kterou z iniciativy unionisty Ivana Pilipa schválila Poslanecká sněmovna. Poslanci normu podpořili poté, co česká opozice i Evropská komise kritizovaly současnou sociálnědemokratickou vládu za netransparentnost v zadávání zakázek.
Popularita jejich přímého zadávání totiž v posledních letech narostla do té míry, že se tento postup stal nejčastější metodou, jakou se v Česku přidělují zakázky placené státem.
Podle materiálu, který na žádost místopředsedy sněmovny Ivana Langera vypracoval Úřad vlády, se takto postupuje ve čtyřech případech z pěti. Dosud to zákon umožňoval bez udání důvodu.
"Vláda už nesmí mít příležitost vybírat privatizační poradce bez soutěže, či dát tak lukrativní zakázku, jako je dálnice D-47, přímo vybranému zájemci," vysvětluje záměr jeden z autorů novely Ivan Pilip z Unie svobody.
Vláda v minulých letech dvakrát dala exkluzivitu při výběru investora pro privatizované velké podniky a banky. Naposledy zrušila tendr na prodej ostravské Nové huti a začala vyjednávat s jediným zájemcem exkluzivně. Loňská hodnotící zpráva Evropské unie upozorňovala na to, že česká vláda zneužívá možnost obejít vypsání výběrového řízení.
Ministerstva obcházejí soutěže
Bez soutěže. To je nejčastější cesta, kterou čeští státní úředníci vybírají firmy, jimž pak zadávají milionové zakázky pro stát. Poslanci sněmovny nedávno dostali do rukou první důkaz o tom, že ministerští úředníci za vlády kabinetu Miloše Zemana ve valné většině případů udělují zakázky neprůhledným způsobem, aniž by vypsali výběrové řízení. Když stát obejde veřejnou soutěž, často dochází k tomu, že zakázka přijde daňové poplatníky podstatně dráž.
Čísla hovoří jasně. Zemanova administrativa podle statistik, které na žádost Ivana Langra předložil premiér sněmovně, v posledních třech letech používala veřejné soutěže jen při zadávání každé páté zakázky. Ty byly nejčastěji uděleny přímo vybraným zájemcům. Z celkových 6853 zájemci soutěžili jen o 1483 zakázek. Zbylých více než pět tisíc ministerstva rozdala buď přímo jednomu, nebo více zájemcům.
Naprostým rekordmanem je v tomto směru ministerstvo obrany: přímo jednomu zájemci udělilo zakázky v 1040 případech z celkových 1763. Některé resorty jsou na tom ještě hůře, protože tendr vypsaly jen v sedmi procentech případů: finance, spravedlnost a vnitro. "Dovedu si představit, že tam bude řada věcí, které jsou specifické. Před zasedáním MMF se narychlo nakupovala spousta věcí, u nichž nebylo možné vést výběrové řízení. Bylo na to jen několik měsíců. Ale je to na hlubší analýzu," říká ministr Stanislav Gross.
Skupina poslanců z Koalice a ODS - Ivan Pilip, Miroslav Kalousek, Karel Kühnl, Libor Ambrozek, Pavel Pešek a Tomáš Kvapil - proto navrhují zpřísnit zákon o zadávání veřejných zakázek. Novela má před sebou poslední čtení. Úprava by vládě znemožnila obcházet výběrová řízení, pokud k tomu není zákonem vymezený důvod. Vynechat trend bez uvedení důvodu dosud umožňuje paragraf 50.
Přesně vyjmenovává, v jakých krajních případech je to možné, a v závěru připouští kdykoliv využitelnou možnost: "když o tom rozhodne vláda." Toto ustanovení chtějí poslanci vypustit. Při udělování tisíců menších zakázek, o nichž nerozhoduje kabinet, ale úředníci ministerstev, však může zůstat vše při starém. "Tato vláda zákon velmi zenužívala. Omezení je na místě. Příští vlády musejí postupovat podle přísnější normy," souhlasí předseda poslanckého klubu lidovců Jan Kasal.
Ministři říkají, že nemohou dohlédnout na každou zakázku, jež vychází z jejich úřadu. "Přes mne tato rozhodutí ve všech případech nejdou. V mém rezortu je 22 tisíc lidí," říká ministr zemědělství Jan Fencl. Premiér včera před poslanci obhajoval hlavně případy, ve kterých šlo o miliardy korun a prodej obrovských majetků. "Na dostavbu dálnice D47 se přihlásil jediný zájemce a stejná situace existuje u Nové huti. Kdyby se ucházeli dva, tři nebo čtyři zájemci, pak s nadšením vypíšeme tendr," tvrdil ve sněmovně Zeman.
