Pro program mimořádné schůze tak po více než třech hodinách proslovů politiků u pultíku hlasovali jen zástupci ANO a SPD. Ti dali dohromady jen 83 hlasů, proti bylo 84 zákonodárců.
Poslanci ANO chtěli projednat na mimořádné schůzi novelu, jež by umožnila stanovit nulovou sazbu daně z přidané hodnoty u elektřiny a plynu na celý příští rok. Standardně podléhají sazbě 21 procent. Dosluhující kabinet schválil nulovou sazbu dočasně na letošní listopad a prosinec.
„Poslanecká sněmovna je někdy označována jako zlatá klec nebo věž ze slonoviny. Tedy jako místo, kde se scházejí lidé poněkud odtržení od reality. Pokud se Sněmovna odmítne zabývat zákony, které mají jediný cíl - řešit palčivý problém raketově rostoucích cen energií - vyšle veřejnosti jasný signál, že to tak je,“ pravila ministryně financí v demisi Alena Schillerová.
„Dopady na domácnosti budou dramatické, pokud elektřinou či plynem i topí, mohou být ekonomicky likvidační,“ dodala.
Podle důvodové zprávy k předkládané novele by zrušení DPH na energie znamenalo výpadek příjmů rozpočtu ve výši zhruba dvou miliard korun měsíčně, tedy kolem 25 miliard ročně. Kritici tomuto plánu vyčítají, že příliš nepomůže těm, kdo teď pomoc potřebují nejvíce.
„V celé zemi pravděpodobně nenajdeme jediného člověka, kterému by odpuštění DPH vykompenzovalo zvýšené ceny energií. Někomu překompenzuje, někomu ani zdaleka nedokompenzuje. A všem to z dlouhodobého hlediska může uškodit,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.
To však Alena Schillerová odmítá. „Argument, že to není systémové řešení… My jsme ve velmi nesystémové době,” uvedla Schillerová a poukázala na prognózy růstu cen energií pro příští rok. „Jestli budoucí vládnoucí koalice říká, že má systémové řešení, tak kde je?“ dodala. Cílená sociální opatření by podle ní byla administrativně složitá a časově náročná.
Podle nastávajícího ministra práce Mariana Jurečky však plošné zrušení daně nepřináší řešení problému pro nejohroženější domácnosti, samoživitele či seniory, jimž účty za energie stoupnou o tisíce, někdy i desetitisíce korun měsíčně. „Není to pomoc lidem, kteří pomoc potřebují, je to plošné rozdávání. Ale pro těch několik set tisíc ohrožených lidí to řešení není,“ konstatoval. Návrh proto podle něj pětikoalice podpořit nemohla.
Připravíme vlastní návrh řešení, slíbil Jurečka
Jurečka v debatě před hlasování o programu schůze slíbil, že nový kabinet připraví vlastní návrh pomoci nejohroženějším domácnostem. Světlo světa by podle něj měl spatřit v řádu dnů, maximálně několika málo týdnů.
Problematický je i fakt, že návrh je v současné době v rozporu s právem EU, což předkladatelé sami přiznávají.
„Navrhovaná právní úprava není slučitelná s právem Evropské unie, neboť to neumožňuje zavést osvobození od daně s nárokem na odpočet daně na dodání elektřiny a plynu. Česká republika vyjednává možnost aplikovat jak sníženou sazbu, tak i osvobození od daně. Nicméně z důvodů nutnosti reagovat na aktuální kritický stav je tato navrhovaná úprava předkládána, aniž by tato úprava na úrovni Evropské unii byla schválena,“ uvádí se v textu návrhu.
Podle Schillerové se jednání ubírají slibným směrem. „Iniciovala jsem jednání s Bruselem týkající se zrušení DPH na celý příští rok. Osobně jsem konzultovala plán s eurokomisařem po ekonomiku, který pro naši situaci vyjádřil pochopení,“ řekla končící ministryně poslancům. „Je to dočasné řešení. To znamená: námitky, že je to v rozporu s právem EU, odmítám,“ dodala Schillerová.
To však budoucí vicepremiér Marian Jurečka označil za nedostatečné. „Já bych paní ministryně bral, kdybyste tu měla černé na bílem jasné vyjádření, že to můžeme udělat. Vyjádření o silné politické podpoře znamená ve skutečnosti něco jako: my vás sice chápeme, ale konejte v rámci legislativy,“ uvedl s tím, že pouštět se do novely, kterou i ministryně spravedlnosti ve svém stanovisku odmítá, je právní amaterismus.
„Pokud zrušíme DPH u energií, tak ten dluh, protože to bude dluh, tak bude muset někdo zaplatit a bude to střední třída. Dejme nové vládě prostor, ať připraví novou úpravu a řešení, ale ne na úkor obřího dluhu, jako je to stávající populistické řešení,“ řekl předseda poslanců za Piráty Jakub Michálek.
V návrhu programu byla také novela o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, která předpokládá převedení části peněz z výnosů z prodejů povolenek do státního rozpočtu. Celkově má jít o zhruba 17 miliard korun, které mají jít následně podle představ končícího kabinetu na zmírnění sociálních dopadů vysokých cen energií.
Za obdobným účelem chtěli poslanci ANO projednat ve Sněmovně také novelu o podporovaných zdrojích energie. Ta měla umožnit, aby byla domácnostem kompenzována část regulované ceny elektřiny.
„Snížení DPH není řešení a pomoc. Tři předložené zákony dnes nepodpoříme. Způsob politiky, který předstírá činnost, místo toho, aby hledal řešení, takový dělat nebudeme,“ dodal šéf poslanců STAN Jan Farský.
Kdy vyřešíte zdražování, křičel Okamura
Po neschválení programu mimořádné schůze si nastávající opozice ještě vzala slovo. Alena Schillerová novou vládu upozornila, že nepředstaví-li Jurečkou slibované řešení brzy, budou se návrhy mimořádných schůzí opakovat.
Šéf SPD Tomio Okamura pak zvýšeným hlasem volal k pultíku premiéra Petra Fialu. „Pane premiére Fialo, pojďte na mikrofon a řekněte jménem koalice, jak to vyřešíte, nebuďte srab a odpovězte, kdy vyřešíte to zdražení. Rok říkáte, že jste připravení vládnout, tak kolik času ještě potřebujete?“
Fiala však na Okamurův křik nereagoval a předsedající Markéta Pekarová Adamová schůzi vzápětí ukončila.
PŘEHLEDNĚ: Tři zákony reagující na růst cen energií, které dosluhující vláda předložila SněmovněNovela zákona o dani z přidané hodnoty (sněmovní tisk 26) pro příští rok osvobozuje od DPH dodání plynu a elektřiny. Nyní spadají do sazby 21 procent. Pro příští rok má jít o osvobození od daně s nárokem na odpočet podle paragrafu 63 zákona o DPH. Osvobození od DPH u energií by mělo připravit veřejné finance měsíčně o 2,08 miliardy korun. Vláda v návrhu konstatuje, že navrhovaná právní úprava není slučitelná s právem Evropské unie, neboť to neumožňuje zavést osvobození od daně s nárokem na odpočet daně na dodání elektřiny a plynu. Česká strana proto bude vyjednávat s Evropskou komisí o možnosti nulovou daň uplatnit. V novele zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk 27) vláda mimo jiné navrhuje rozšířit okruh účelů, kam můžou směřovat peníze z dražeb povolenek. Nově tam zařazuje i opatření, jejichž cílem je zmírnění sociálních dopadů rostoucích cen energií. Dosud tam spadala například opatření na zvýšení energetické účinnosti nebo podpora inovací v průmyslu. Na tento účel bude možné použít až polovinu peněz určených původně do Modernizačního fondu. Za dva roky může jít celkem až o 17 miliard korun. Navržená změna má platit v letech 2022 až 2023. Vláda v důvodové zprávě uvádí, že navržené řešení ještě projedná s Evropskou komisí. V novele zákona o podporovaných zdrojích energie (sněmovní tisk 69) navrhla vláda, aby bylo možné kompenzovat zákazníkům části regulované ceny elektřiny související s provozní podporou obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů energie. Půjde o odběratele kategorie D, tedy především domácnosti. Zákon to definuje jako fyzickou osobu, jejíž odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi do 1 kV včetně a která odebírá elektřinu k uspokojování její osobní potřeby související s bydlením nebo osobních potřeb členů její domácnosti. Vláda bude moci vydat nařízení, v němž stanoví, jaké množství elektřiny odebrané domácností bude oproštěno od platby poplatku za obnovitelné zdroje. Na takzvané podporované zdroje energie jde celkový roční příspěvek kolem 45 miliard Kč, z toho 27 miliard Kč platí stát a zbylých 20 miliard Kč hradí ve svých platbách domácnosti a firmy. Z těch by mohl stát osm miliard odpustit domácnostem a až osm miliard firmám. Zdroj: ČTK |
