Celkově větší transparentnost ve mzdách by uvítaly skoro dvě třetiny Čechů a Češek a necelých 70 procent je přesvědčeno, že transparentnost povede ke spravedlivějšímu odměňování.
Zda se jejich očekávání potvrdí, se ukáže už brzy. Členské země Evropské unie včetně České republiky totiž musí do svých zákonů implementovat směrnici o transparentním odměňování. Česko má čas do června příštího roku.
Mlčení o mzdách padne. Lidé budou mít právo ptát se, kolik berou kolegové |
Hlavním cílem směrnice je, aby na srovnatelných pozicích pracovníci dostávali stejnou odměnu, pokud odvádějí stejnou práci. Povinnost zaměstnavatelů zveřejňovat průměrnou mzdu na obdobných pozicích by navíc měla přispět k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů.
Zaměstnavatelé tak například budou muset uchazečům o práci prozrazovat, jaký minimální rozpočet na danou pozici mají k dispozici. Svým zaměstnancům budou povinni sdělovat, jaká je průměrná mzda na pozici srovnatelné s tou jejich.
O průzkumuSpolečnost Provident Financial realizovala průzkum ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos. Sběr dat probíhal prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos v dubnu 2025 na reprezentativním vzorku 1 050 zaměstnanců v celé České republice. |
V Česku je první vlaštovkou nové legislativy zákaz doložek o mlčenlivosti. Ty firmy dávaly podepsat svým zaměstnancům a zakazovaly jim tím, aby se o výši svých příjmů bavili se svými kolegy. Právní experti upozorňovali ještě před přijetím novinky do české legislativy, že tyto doložky nejsou právně vymahatelné, a firmy tedy nemohou svým lidem zakazovat, aby si říkaly, kolik kdo vydělává. Přesto se to ale běžně dělo.
Průzkum Providentu ukázal, že se zcela otevřeně ve firmě o mzdách baví pouze pět procent dotázaných. Další necelá třetina o tomto tématu mluví jenom neformálně. Doložku o mlčenlivosti má podle šetření podepsaných 24 procent Čechů, 63 procent zaměstnanců tuší, kolik berou kolegové, 7,5 procenta pak má jasnou představu.
Za netransparentní označilo odměňování se svém zaměstnání šedesát procent zaměstnanců, pouze šest procent je s transparentností velmi spokojeno. Většina Čechů (70 procent) se také setkala s podezřením, že za stejnou práci mají různí lidé odlišnou mzdu. Až čtvrtina respondentů se s touto situací setkala dokonce opakovaně na současném pracovišti, pětina na předchozím.
Na změnu zákona, která firmám bude nařizovat otevřeně sdílet se svými zaměstnanci výši platů, se těší 28 procent dotázaných, 37 procent Čechů by si přálo jenom částečné zveřejnění, například v podobě časových pásem. Přes dvacet procent si však myslí, že výše mzdy je soukromá věc a neměla by se sdílet.
Necelých 70 procent Čechů věří, že změna zákona povede ke spravedlivějšímu odměňování.
Když kolega bere víc
Průzkum zjišťoval i to, jak se zaměstnanci chovají, pokud se dozvědí, že kolega na obdobné pozici dostává vyšší mzdu. Každý druhý zaměstnanec si nejprve snaží zjistit více informací, například, zda má kolega nebo kolegyně na stejné pozici více zkušeností, delší praxi nebo lepší výsledky. Skoro polovina dotázaných věří svým přímým nadřízeným a žádají vysvětlení od přímého šéfa. Každý třetí pak požádá o zvýšení platu a patnáct procent dotázaných v důsledku této informace uvažuje o změně zaměstnání.
Valorizace platu po mateřské či školka. Ve kterých firmách se ženám vyplatí pracovat? |
„Podpora otevřené komunikace v rámci organizační struktury s přímým nadřízeným je klíčová, zaměstnanec by se měl cítit vždy komfortně přednést svoji případnou nespokojenost se svým ohodnocení. HR oddělení hraje pak důležitou roli, záleží vždy na velikosti firmy a nastavení interních systémů,“ uzavírá Barbora Pencová z Provident Financial.
