Novinka má mimo jiné vést ke snížení rozdílů mezi tím, kolik za totožnou práci dostávají ženy a kolik muži. V Česku činí rozdíl ve mzdách žen a mužů 16,4 procenta. Podle ministerstva práce a sociálních věcí nicméně směrnice o transparentním odměňování pomůže všem pracovníkům.
Diskriminuje vás zaměstnavatel? Najděte si nového na internetovém portálu jobDNES.cz. |
„Zaměstnanci tím, že budou mít bližší představu o odměně ještě před pohovorem, získají lepší vyjednávací pozici,“ říká mluvčí resortu Jakub Augusta. Nebude podle něj nutné v inzerátu uvádět přímo konkrétní výši odměny, postačí orientační rozpětí. To ale musí vycházet z objektivních kritérií.
Možnost uvádět pouze mzdové rozpětí může být podle Jana Klusoně, šéfa pracovní platformy Welcome to the Jungle, potenciálním problémem. „Praktický užitek lehce vymizí v případě, když je rozmezí příliš široké. Rozhodně je to však krok kupředu, který nám ukazuje správný směr v lepších pracovních podmínkách pro ženy,“ míní.
Ani Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která provozuje například pracovní portál Jobs.cz, nepovažuje uvádění rozpětí za rozumné. „Už dnes máme na našem pracovním portálu u 40 procent nabízených pozic uvedené mzdové rozpětí. U nich jsme si jisti, že data odpovídají skutečnosti. V momentě, kdy se z toho ale stane povinnost pro všechny, včetně těch, kdo mzdu z různých důvodů nechtějí uvádět, může dojít ke zkreslení,“ varuje expert.
Slovenská skulinka v systému
Firmy, které nebudou chtít mzdu zveřejnit, si nejspíš najdou způsoby, jak se tomu vyhnout. Jednu mezeru už objevili na Slovensku, kde povinnost zveřejňovat v inzerátech mzdu platí od roku 2018. „Na Slovensku asi 60 procent firem uvádí v inzerátech pouze základní mzdy a nechává si obrovský prostor pro vyjednávání. Reálně vám to tedy o dané pozici mnoho neřekne. To podstatné vyjednávání se děje až během pohovoru,“ upozorňuje Dombrovský.
Šéfové českých firem znejistěli. Děsí je inflace a vyšší mzdy, říká průzkum |
V případném ohýbání pravidel se soukromá sféra může inspirovat nejen u sousedů, ale také ve veřejném sektoru. Tam už totiž existují transparentní platové tabulky, které berou ohled na vzdělání či délku praxe zaměstnance. Značný prostor pro flexibilitu ale poskytuje osobní ohodnocení, které je individuální a neveřejné.
Hlavní důvody, proč někteří zaměstnavatelé kolem výše mzdy mlží, jsou podle Dombrovského dvojího typu. Některé firmy zkrátka nabízenou mzdou na trhu práce nezvládají konkurovat ostatním, jiné se snaží motivovat zaměstnance i jinak než jen výší mzdy. A existují i podniky, které ohledně mezd nejsou transparentní ani interně.
Jakékoli obcházení směrnice by se ale firmám do budoucna nemuselo vyplatit, jak upozorňuje Kateřina Mandulová, advokátka z PwC Legal. „Naopak tlak na přesnost informací tohoto typu a obecně na reálnou rovnost odměňování poroste,“ předpokládá.
Kromě toho obecně sílí tlak proti takzvanému social washingu, tedy situaci, kdy firmy záměrně balamutí zaměstnance a „lakují před nimi své prostředí narůžovo“. Za to jim hrozí nejen poškození pověsti, ale i žaloby. „Například Google musel v roce 2022 zaplatit na urovnání žaloby založené právě na mzdové diskriminaci žen 118 milionů dolarů,“ dodává Mandulová.
Za nedodržení směrnice budou firmám hrozit sankce. Jejich konkrétní podoba záleží na rozhodnutí jednotlivých členských zemí. Směrnici již posvětila Rada EU, ještě ji ale musí schválit Evropský parlament. K hlasování by mělo dojít koncem března. Česká vláda pak bude mít na implementaci směrnice tři roky.
