Devět milionů by měla zaplatit společnost BNM-Medical Czech. Je víc než pravděpodobné, že stát se k penězům nedostane. BNM už je delší dobu neaktivní firma, která byla převedena na nedohledatelné osoby. Už koncem roku 2016 navíc Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl, že všechny kupní smlouvy, které firma uzavřela, jsou neplatné (více v článku Soud rozhodl, že smlouvy BNM jsou neplatné).
Další trestanou firmou je Worm, která nastřádala pokuty za 4,3 milionu. Dalších 1,5 milionu by měla zaplatit společnost Carles House.
V seznamu nejvyšších pokut se objevuje také společnost Baroomer (má zaplatit 800 tisíc), Arrochar a Onario. Arrochar je jednou z mnoha firem, které měl ve své sbírce překupník z Kladna Josef Grznár ( více o něm v textu Živí ho firmy plné bílých koní. Je to normální podnikání, říká překupník). Další loni potrestané firmy skončily na osobách s exekucemi a bydlištěm na obecním úřadě.
Částka, kterou by měly trestané firmy uhradit, byla meziročně o 7,5 milionu nižší. Ze 107 akcí kontroloři zjistili porušení zákona na 31 z nich, tedy v 29 procentech případů. Předloni takových bylo 76 procent.
Loňský rok byl první v dlouhé řadě, kdy procento porušení tak razantně kleslo. Mohla tomu pomoci přísnější legislativa. Pořadatelé například nesmějí inkasovat během sedmi dnů od uzavření kupní smlouvy peníze za své zboží.
„Dobrou zprávou pro spotřebitele je, že Česká obchodní inspekce zaznamenala v minulém roce pokles pořádání klasických předváděcích akcí,“ uvedl ředitel inspekce (ČOI) Mojmír Bezecný. Kontroly „předváděček“ budou letos pokračovat. Výrazně méně si na ně stěžovali i spotřebitelé.
Do džungle internetu
Trend je takový, že šmejdi vyklízejí sály kulturních domů a restaurací, které jim povolily jejich show za hranou zákona, ale uchylují se k podvodům na internetu.
V on-line světě zatím legislativa není tak přísná a aktéři mají prostor pro podvody. Česká obchodní inspekce je v tomto prostředí bezzubá. „Internet je jednou z priorit kontrol ČOI. Avšak ty vysloveně podvodné stránky není možné zkontrolovat, protože prodejce zůstává neznámý,“ řekl mluvčí inspekce Jiří Fröhlich.
V listopadu 2017 Evropský parlament přijal legislativu, která má posílit možnosti spolupráce institucí chránících spotřebitele napříč EU a zlepšit postavení spotřebitelů vůči nekalým praktikám e-shopů. K implementaci do českého práva však zpravidla dochází se zpožděním okolo dvou let.
Šmejdi 2017V čem pořadatelé porušili zákon
|
Úřady by potom měly mít možnost například žádat zablokování internetových stránek provozovatelů, kteří nereagují a odmítají zjednat nápravu, nebo by mohly žádat informace od registrátorů domén a bank ke zjištění totožnosti odpovědného obchodníka.
Řada internetových stránek je provozována ze zahraničí a proti podvodům není v ČR účinná a rychlá obrana. „Blokování stránek je velmi vítaným nástrojem ochrany spotřebitele, stejně jako možnost vyžadovat informace o majiteli domény. Existuje mnoho internetových obchodů, kde je skrývána identita prodávajícího a na kterých zcela zjevně a úmyslně dochází k porušování právních předpisů. Současné pravomoci ČOI jsou ve vztahu k těmto e-shopům nedostačující,“ dodal mluvčí.
Inspekce se tak zpravidla nyní omezuje na to, že varuje spotřebitele před podvodnými stránkami. Údaje o osobách, které za nimi stojí, totiž nemá k dispozici a neví, koho kontrolovat. Varování však obvykle přichází pozdě.
