Benešová pochybnosti zmínila na konferenci „Šmejdi a jejich byznys“, kterou organizuje poslanec Patrik Nacher (ANO).
Ministryně to nezmínila explicitně, na mysli má však prověřování rozsáhlé žaloby, kterou v roce 2016 podal soukromý detektiv z Mělníka Zbyněk Prousek. Ten v trestním oznámení detailně upozornil na základě dlouhodobého sledování aktérů předváděcích akcí na 69 podezřelých firem, 34 lidí a dalších 11 lidí v roli bílých koní, na nichž končí předlužené předváděčkové firmy. Od té doby podal desítky dodatků, stěžoval si však na nečinnost zastupitelství, a také „nespolehlivé policisty“ kteří mají k prostředí „šmejdů“ blízko.
Na žalobu upozornila MF DNES v dubnu 2016. (čtěte Soukromý detektiv roky sledoval šmejdy, ukázal na desítky firem a lidí)
Pokud mají správní orgány (například Česká obchodní inspekce) podezření z trestného činu, měly by věc ihned oznámit policii a státnímu zástupci. „Je otázka, jak se s tím popasují. Velká chuť do toho není, musím říct, že v praxi to hapruje,“ uvedla Benešová a dodala: „Budu se snažit rozpohybovat soustavu státního zastupitelství, což není jednoduché, protože státní zástupci všechno považují za ingerenci do jejich nezávislosti. Ale máme případy, kdy to skutečně ignorují, to je zejména oblast Mělnicka.“
Prodejci hrnců na ústupuPokut, udělené Českou obchodní inspekcí: 2014: 260 pokut za 29 milionů Kč 2018: 15 pokut za 4,7 milionu Kč |
„Máme tam dost podání, asi 70 souborů. Je to docela vážná věc, jakási chobotnice propojená s kmotry a organizační strukturou, která má i určité prvky dělby moci. Analyzujeme to a v rámci odboru dohledu a kárné agendy to budu muset nějak rozhodnout. Existuje tam určité zanedbání této agendy ze strany státního zástupce,“ uvedla ministryně s tím, že případ bude sledovat a hodlá osobně navštívit mělnické státní zastupitelství a bude požadovat informace, „proč to tak liknavě řešili,“.
Detektiv Zbyněk Prousek aktivity šmejdů sleduje od roku 2014. Rukama mu prošlo 122 obětí, které „prodejci hrnců“ připravili o téměř pět milionů korun. Odhadl, že do kapes předváděčkových firem šlo 4,5 miliardy korun ročně.
„Pokuty nepomáhají, protože šmejdi mění identitu, stávají se z nich skořápkové firmy. Šmejdi jsou rezistentní s výjimkou takzvaného trestního řízení. To je jediný způsob, jak lze jejich byznys prolomit,“ uvedl na konferenci Prousek s tím, že však není vůle orgánů činných v trestním řízení věc řešit nebo jim chybí odbornost.
Předváděcí akce jsou několik let na ústupu, podvodníci a nepoctiví obchodníci nicméně svou pozornost upřeli jinam - do prodejů energií a na internet, kde nabízejí například potravinové doplňky nebo zdravotnické pomůcky.
Jednodušší odstoupení od smlouvy
V současnosti se na úrovni ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva spravedlnosti chystá několik zákonných změn, které mají pomoci právě v postupu proti nepoctivým prodejcům.
Díky novele zákona o ochraně spotřebitele by od roku 2020 mělo být snadnější vypovídat smlouvy uzavřené s podomními prodejci, skončit by měly také triky s žárovkami, které znemožňovaly ukončení obchodního vztahu bez sankcí. Energetický regulační úřad řeší tisíce pochybení, často oprávněných, na nekalý prodej energií.
Ministr průmyslu Karel Havlíček řekl, že prostor pro nekalé podnikání zmenší i chystaná novela energetického zákona, kterou resort předloží během několika týdnů. Obchodníci by měli být licencovaní a pod přísnějším dohledem ERÚ. Zavádí se nový druh podnikání - zprostředkovatelská činnost v oblasti energetiky.
Vyvázání ze smlouvy by mělo být jednodušší než nyní. „Odstoupit od smlouvy by mělo být snadnější, ať už v důsledku toho, že se změní cena nebo proto, že se smlouva uzavře mimo obchodní prostory či přes zprostředkovatele,“ řekl Havlíček. Smlouvy na dobu určitou bude možné vypovědět kdykoliv do dvacátého dne před uplynutím dané smlouvy.
Zákon má řešit i problém zneužívání plných mocí, které jsou v praxi poměrně běžným nástrojem. Nově budou plné moci limitovány na dobu šest měsíců a přibude identifikace pověřených osob.
Konec smluv po telefonu
Komplikací dosud také bylo, že v případě prohraného mimosoudního sporu (například u ERÚ, finančního arbitra apod.) se společnost obrátila s odvoláním na soud, jenomže ten ve věci rozhodoval úplně od začátku. Patrik Nacher předloží pozměňovací návrh, aby v těchto případech mimosoudní orgán byl pozván k soudu a vyjasnil okolnosti případu.
Jako problém, který napomáhá rostoucím manipulacím zejména seniorů, se ukázalo uzavírání smluv po telefonu. Ministerstvo spravedlnosti připravuje novelu občanského zákoníku, podle které bude smlouva uzavřená po telefonu platit až v okamžiku, kdy zákazník stvrdí svůj souhlas písemnou formou. Benešová chce návrh předložit do Parlamentu do konce roku.
Zlepšení situace si slibuje i od zákona o hromadných žalobách, který však legislativní rada vlády vrátila k přepracování. Ten může být důležitým nástrojem v boji proti „šmejdům“. „V současné době se bez hromadného řízení většina nároků ani nevymáhá. Bylo by to daleko efektivnější a ve světě to funguje,“ uvedla ministryně. I tato změna by se mohla k zákonodárcům dostat do konec roku.
V platnost by měl vstoupit i nový nástroj pro rušení neaktivních obchodních společností, který je součástí novely o veřejných rejstřících, v současnosti projednávané Poslaneckou sněmovnou. Mělo by to sloužit k eliminaci účelově zakládaných společností a prázdných firemních schránek, které mohou sehrát roli bílých koní pro různé podvody.
