A rozhodně není sám, kdo se do investic do tzv. obnovitelných zdrojů energie pustil a vydělává.
Podobně si mne ruce i bývalý železničářský odborový boss Jaromír Dušek. Před čtyřmi lety si koupil malou vodní elektrárnu v Jaroměři a teď si vyhlíží pozemky i na solární zdroj. "Rok 2007 byl můj téměř nejúspěšnější," pochvaluje si Dušek zdroj na Labi, který měsíčně vynáší kolem sta tisíc korun na tržbách.
Obnovitelné zdroje jsou hitem současné Evropy včetně Česka, a tak se v poslední době rojí jeden projekt alternativní elektrárny za druhým. Na některé stavby lze získat až padesátiprocentní dotaci státu, vyrobený proud musí povinně vykoupit regionální rozvodné společnosti, a to za ceny, které jsou dvoj- až desetinásobné oproti elektřině vyrobené v běžné elektrárně. Přesto má Česko s obnovitelnými zdroji problém. Podle nejnovějších údajů ministerstva průmyslu loni podíl obnovitelných zdrojů na celkové tuzemské spotřebě oproti předchozímu roku klesl.
"Je to zvláštní, ale asi to tak je," říká náměstek ministra průmyslu pro energetiku Tomáš Hüner.
Zatímco v roce 2006 měly obnovitelné zdroje podíl na celkové spotřebě elektřiny v zemi 4,9 procenta, loni tento ukazatel klesl na 4,7 procenta. Vzhledem k tomu, že si Česko ve svém národním programu stanovilo, že chce mít do roku 2009 tento podíl 7,5 procenta, nevypadá to příliš nadějně. Ambiciózní je i závazek země v Evropské unii, že do roku 2020 budeme spotřebovávat proud z obnovitelných zdrojů ze 13 procent.
Málo sněhu, málo vody
Jenomže důvod poklesu z alternativních zdrojů je prozaický. Nedostatek sněhu a nižší srážky se loni projevily nedostatkem vody v řekách a klíčové vodní elektrárny musely svou výrobu snížit meziročně o 18 procent. To stačilo na to, aby se stáhl raketový nástup větrné a hlavně solární energie. Z vody se totiž vyrobí tři čtvrtiny veškeré obnovitelné energie v zemi.
"Ta čísla jsou zrádná, právě kvůli velkému zastoupení vody. Stačí jeden sušší rok, a to nešlo o žádný extrém, a celá výroba obnovitelných zdrojů hned klesne," říká Josef Fiřt, předseda Energetického regulačního úřadu, který stanovuje pro elektřinu z těchto zdrojů výkupní ceny a zelené bonusy.
Slunce na dračku Možná i díky Aleši Korostenskému a jeho obří solární elektrárně s výkonem 0,6 megawatt (MW) se skokanem roku 2007 staly právě fotovoltaické systémy.
Jejich meziroční nárůst dosáhl 307 procent, což je vůbec nejvíce za posledních pět let. Ovšem vzhledem k jejich malému výkonu (například střední uhelný zdroj má výkon 600 MW) je jejich podíl na celkové spotřebě proudu v zemi, jak suše konstatuje ministerstvo, pořád nulový.
Projekty však přibývají a zvyšují se i jejich velikosti. Korostenský svou elektrárnu letos zdvojnásobil na 1,3 MW a má tak jeden z největších solárních zdrojů v Evropě. Celkem ho stál 162 milionů korun, z toho 29 milionů získal jako dotaci od státu.
"Chystáme se stavět dál, ale tam, kde je víc slunce. Jdeme do Řecka," říká Korostenský.
Obří sluneční zdroj zprovoznila loni i firma Energy 21. Elektřinu začal vyrábět její fotovoltaický systém u Znojma o výkonu 0,9MW, letos zvýší svůj výkon i další velká solární elektrárna u Ostrožské Lhoty, a to až na 1,5MW.
Proč se do kurzu dostaly zrovna sluneční zdroje? Kromě toho, že lze na jejich stavbu získat dotaci, mají i další luxusní podmínky. Výkupní cenu jedné kilowatthodiny úřady stanovily na 13,46 koruny, tedy téměř desetinásobek ceny proudu z klasických elektráren, a je garantovaná na 20 let.
Otázkou však zůstává, jak se bude cena vyvíjet pro nové projekty. Energetický regulační úřad totiž podle Fiřta uvažuje o jejím "výrazném snížení".
"Solární panely jsou dnes mnohem výkonnější, a tak by výkupní cena elektřiny měla jít dolů," říká. Zákon sice umožňuje maximálně pětiprocentní pokles, při závažných důvodech to však může být i více. "Výsledek budeme znát až na podzim," dodal Fiřt.
Vítr v kapse Druhé místo mezi největšími skokany v obnovitelných zdrojích obsadila energie vyrobená z větru. Meziročně se její podíl loni zvýšil o 153 procent, což představuje také jeden z největších přírůstků v posledních pěti letech.
A Česká společnost pro větrnou energii předpokládá, že nárůst bude pokračovat ještě vyšším tempem. "Boom tady určitě je. Ale má to svá omezení," říká František Šustr.
Větrníky jsou levné, v Česku ale fouká málo
Místy, kde by se vítr do větrníků opřel tak silně, aby se to vyplatilo, totiž Česko neoplývá. A ne každá obec, kde fouká, s tím souhlasí. Lidem se zdá, že stožáry s vrtulemi hyzdí krajinu a vydávají hluk.
Sponzoring pro obce od investorů proto také stále stoupá. "Před lety jsme začínali se 60 tisíci korun pro obec ročně a teď se sazba pohybuje kolem 2 milionů," říká jeden z velkých investorů ke kompenzacím.
Největší park 21 "vrtulí" s výkonem 42 MW stojí zatím u obcí Měděnec a Kryštofovy Hamry v Krušných horách. Ecoenerg, vlastněný německými investory, ho postavil za zhruba 1,5 miliardy korun.
"Určitě jsou lukrativnější obory než větrná energetika," říká na otázku ziskovosti projektu jednatel Ecoenergu Stanislav Buchta. Nijak si však nestěžuje. Firma projekt připravovala osm let a návratnost si vypočítala na osm až jedenáct let, podle toho, "jak bude foukat".
Velké plány s větrem si načrtl také polostátní ČEZ. Do roku 2012 chce mít tři větrné parky za 4 miliardy korun s celkovým výkonem 100 MW. Stavět ČEZ ještě nezačal, ale má už svolení několika obcí, celkem na 74 větrníků.
Biomasa a voda vítězí Přes všechen boom slunce i větru však zůstanou největšími obnovitelnými zdroji do budoucna spalování biomasy a výroba v nejrozšířenějších vodních elektrárnách.
V biomase zatím vládne spoluspalování dřevní štěpky a jiného odpadu ze dřeva v běžných kotlích na uhlí. Rekordy v tom oboru lámou ČEZ a Plzeňská teplárenská.
Většina obnovitelné energie se v tuzemsku vyrábí ve vodních elektrárnách a nějaký velký boom v jejich výstavbě se neočekává. "Byla to jednoznačně dobrá investice," říká odborář Dušek, který si jako jeden ze šťastlivců elektrárnu před 4 lety vydražil za 7 milionů korun a už zanedlouho by měl mít svou investici zpátky.
| Za kolik je proud | |
| Zdroj | Kč/kWh |
| Slunce | 13,46 |
| Geotermální | 4,50 |
| Vítr | 2,46 |
| Bioplyn | 2,33 - 3,90 |
| Biomasa | 2,40 - 4,21 |
| Malé vodní elektrárny | 2,60 |
