Nová vláda také chce v průměru snížit výši 13. penze pro důchodce, jejíž zavedení krátce před únorovými parlamentními volbami schválil parlament.
Matovičův kabinet počítá s tím, že měsíční minimální mzda na Slovensku se v příštím roce zvýší na 623 eur, tedy 16 260 korun, z nynějších 580 eur, což se rovná zhruba 15 140 Kč. Mělo by tedy jít o změnu o více než sedm procent. Pokud by zůstala v platnosti stávající pravidla výpočtu, minimální mzda by stoupla až na 656 eur (17 120 korun).
Zaměstnavatelé původně požadovali kvůli dopadům pandemie covidu-19 nezvyšovat v příštím roce minimální mzdu. Nakonec ale přistoupili na návrh ministerstva sociálních věcí, který vláda schválila. Odbory trvaly na původně předpokládaném zvýšení minimální mzdy na 656 eur.
Zástupci odborové centrály KOZ opustili poslední jednání s vládou a zaměstnavateli o úpravě minimální mzdy, což zdůvodnili postupem ministra sociálních věcí Milana Krajniaka, který pokračoval v diskusi pouze se zástupci firem. Krajniak v reakci odbory kritizoval za to, že neustoupily od svých nereálných požadavků.
Po schválení zmíněné novely zákona v parlamentu, ve kterém má koalice pohodlnou většinu, dosáhne minimální mzda na Slovensku v příštím roce 57 procent průměrné mzdy z roku 2019.
Také do budoucna by v případě nedohody zaměstnavatelů a odborů měla minimální mzda odpovídat 57 procentům průměrné mzdy z období před dvěma lety. Stávající zákon počítá s tím, že dosáhne až 60 procent průměrného výdělku. Minimální mzdu pobírá jen malá část zaměstnanců.
Vládní předloha také předpokládá, že od příštího roku nebudou nejnižší příplatky za práci v noci a o víkendech stanoveny jako procento minimální mzdy ale pevnou sumou.
Minimální mzda na Slovensku se výrazněji zvyšovala za předchozích vlád pod vedením sociálních demokratů expremiéra Roberta Fica, kteří po porážce v letošních parlamentních volbách skončili v opozici.
Odbory žádají zvýšení minimální mzdy o 1 400 Kč na 16 tisíc měsíčně |
Slovenská vláda také schválila návrh na změny ve vyplácení 13. penze pobíratelům různých typů důchodů, jejíž zavedení prosadila čtyři dny před únorovými parlamentními volbami bývalá koalice. Nově by jedna penze navíc měla záviset na výši důchodu, senioři s nízkým příjmem po schválení zákona ve sněmovně dostanou více než důchodci s vyšší penzí. Celkově by měl stát na vyplácení 13. penze v porovnání s platným zákonem ušetřit.
Minimální mzda a české rouškovné
V Česku, kde jsou platy obecně vyšší než na Slovensku, minimální mzda činí 14 600 korun. Odbory požadují pro příští rok naopak její navýšení na 16 000 korun. Ministerstvo práce svůj návrh pro příští rok nezveřejnilo. Navrhuje ale, aby od roku 2022 nejnižší výdělek odpovídal polovině průměrné mzdy z předloňska.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová navrhovala stanovit vždy od ledna minimální mzdu jako polovinu předloňské průměrné mzdy už před dvěma roky. Záměr neuspěl. Shoda na něm nebyla, z novely zákoníku práce tak vzorec vypadl. Kabinet ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slíbil, že závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy připraví. Podle šéfa českých odborářů Josefa Středuly se ale do sněmovních voleb v příštím roce „nedá domnívat, že by ke shodě mezi zaměstnanci a zaměstnavateli došlo“.
Mimořádný příspěvek důchodcům ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová označuje jako „rouškovné“ a navrhuje, aby bylo 6 tisíc korun, které by důchodci měli dostat buď jednorázově nebo rozdělených po pětistovce na dvanáct měsíců.
O možnosti, že by důchodci mohli dostat mimořádný příspěvek 5 až 6 tisíc korun, hovoří také premiér Andrej Babiš. Jednorázový příspěvek 4 tisíce korun, preferuje Schillerová.
„Já se jako ministryně financí především musím chovat rozpočtově odpovědně. Podpořím nějaké navýšení v letošním roce, protože jsme si tam určitý fiskální prostor vytvořili,“ řekla v pondělí Schillerová.
