Zpočátku budou do databáze, kterou společnost CCB spravuje, přispívat HVB Bank, Česká spořitelna, ČSOB, GE Capital Bank a Komerční banka. Dalších pět až osm bank včetně stavebních spořitelen se má k registru připojit později.
Úvěrový registr bude pod dohledem Úřadu na ochranu osobních údajů, protože se v něm objeví mnoho osobních dat. Zahájení registru částečně zpozdily právě i výhrady úřadu, neboť se obával možného zneužití dat.
Banky si od jeho využití slibují zpřístupnění půjček pro širší vrstvy klientů a rozvoj kreditních karet, kterými se běžně platí ve vyspělých zemích.
Údaje o klientech v registru zůstanou čtyři roky po splacení půjčky, a to i v
případě, že klient banku opustí. Banky budou moci získávat informace o všech typech úvěrů včetně kreditních karet.
Poplatky jednotlivých bank za využití registru se budou lišit podle počtu dotazů a průměrně se pohybují kolem padesáti korun. K výpisu z registru budou mít přístup i klienti bank, jednou ročně ho mohou získat zdarma. Při častějším využití zaplatí
sto korun.
Podobné registry slouží bankám ve světě ke snižování úvěrového rizika. Každé zúčastněné bance bude k dispozici informace o tom, zda má její klient závazky k jiným bankám a zda je plní včas či se zpožděním.
Ze zemí střední a východní Evropy má registr zatím pouze Polsko, na Slovensku se připravuje. Podobný registr týkající se právnických osob je v provozu od počátku května, dohled nad jeho provozem má ČNB.
