Jací se v Česku vyskytují nejnovější škůdci na zemědělských plodinách, kteří u nás dříve nebyli?
V minulém nebo předminulém roce jsme zachytili první výskyt kněžice zeleninové, což je polyfágní ploštice, která poškozuje nejčastěji plody zeleniny, ale je i na okrasných dřevinách. V jižní Evropě začíná dělat poměrně velké problémy, ale u nás je zatím v počátcích.
Jakub Beránek, ředitel odboru zdraví rostlin z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Před pěti lety se u nás objevila jiná ploštice – kněžice mramorovaná, která představuje daleko větší hrozbu. Je to také polyfág, tzn. že žere plody ovoce, okrasné byliny, dřeviny, všechno možné. A ta už se nám v některých lokalitách poměrně silně množí. Například v Brně jsou čtvrti, kde přes ty ploštice překračujete, abyste se přes ně někam dostal.
Jaká jsou opatření proti jejich množení? Jsou vůbec nějaká funkční? Asi budou některé karanténní postupy, aby se na české území vůbec nedostaly?
Tam je to složitější, protože každý ten druh, škůdce nebo choroba má nějaký status. A pokud je karanténní, tak my se z moci úřední snažíme, a máme povinnost, ten výskyt izolovat, eradikovat a zabránit tomu, aby vzniklo nějaké ohnisko, ze kterého by se mohl šířit dál.
Velká páchnoucí vroubenka děsí obyvatele Vysočiny, přitom je neškodná |
Ale pokud tu známku „Já jsem karanténní“ nemá, tak my nemáme možnost té úřední regulace. To znamená, že je tady spousta invazivních druhů, které se sem dostávají. Ale v podstatě je to otázka klimatických změn a globalizace. Jedna věc je klimatická změna a druhá pohyb člověka, jinak by se to sem z té Asie nebo Ameriky nedostalo.
A proti těm kněžicím se tedy dá něco dělat, nebo ne, pokud status karanténního druhu nemá?
To je pak už na každém z nás. Když se mi na zahradě objeví mšice, tak to také začnu řešit a tohle je úplně stejná situace. Když se mi tam objeví kněžice mramorovaná, tak se s tím také musím naučit žít a začít to nějak řešit.
Největší škody dělá hraboš
Kteří škůdci dělají na plodinách největší škody?
Vím, že nás aktuálně trápí hraboš. A to nemyslím ani tenhle rok, i když také. Došlo ke klimatické změně, máme teplejší zimy, sušší jara a podzimy a hraboš je dlouhodobě na nějaké úplně jiné úrovni, než byl před 30 lety. A potom pro něj startovací linie není ze dvou hrabošů na hektar, ale z 500 hrabošů na hektar.
A to je obrovský rozdíl, protože se množí exponenciálně a pak dochází k tomu, že velké množství jedinců není v červenci nebo v srpnu, kdy už obilí žloutne, řepka ho nezajímá a on by se rozběhl do vojtěšek a do luk. Ale v květnu a v červnu, když zničí ještě zelené obilí.
Může to být i tím, že se používají více bezorebné agrotechnické metody?
Těch faktorů je spousta, můžeme říct, že někde chybí orba, ale jde třeba i o pěstování meziplodin. Když je stálý kryt na poli, tak má neustále co žrát a dravci ho nevidí, protože je v schovaný. Chybí mu pak přirozený stres. My, když jsme ve stresu, tak nám také není dobře a on se má jako v peřince.
Třeba letos, zaplaťpánbůh, že přišel deštivý a studený duben. Protože ten doopravdy zatáhl za záchrannou brzdu. Ne, že by hraboš zmizel, ale jeho aktivita se snížila a rozmnožování se znovu neodstartovalo. A pokud dojde ještě letos k nějakému namnožení, tak už to nebude v květnu, ale na konci června nebo v červenci, kdy už ty škody nebudou takové.
Myslíte, že v dalších letech budou podobné gradace pokračovat i vzhledem k tomu, že jsou nyní povinné úhory?
Budou, ale je otázka, jak budou vypadat. Pokud na nich nic neporoste, tak to tomu hrabošovi vadit bude. Ale pokud budou zaplevelené, bude tam jiný kryt a jenom se tam nebude hospodařit, tak je to krásný kryt pro hraboše.
Mluví se o zeleném úhoru, takže by tam mělo něco být. Ale ještě bych se vrátil k menším škůdcům, jsou nějaké rozšířené plísně nebo třeba rzi?
To se těžko řekne – každé území je jiné. Stačí přejít z odrůdy do odrůdy a situace je odlišná. Ale s některými věcmi problémy jsou, třeba chmelaři mají a budou mít problémy s verticiliovým vadnutím chmele, což je nová houbová choroba, která se sem dostala lidskou činností a přenáší se zeminou.
Když se tedy po dešti projdete po chmelnici a neočistíte si obuv, tak jste schopný roznést tu houbu z chmelnice do chmelnice, což je tedy obrovský problém.
9. srpna 2019 |
Druhým je fytoplazma (specializovaná bakterie, pozn. red.) zlatého žloutnutí révy na jižní Moravě, což je karanténní choroba, kterou přenáší křís, tedy savý hmyz. A tam je otázka – v současné době jde o nejsevernější výskyt. Je karanténní, my jí musíme bránit šíření, ale stále se nám otepluje.
A ta otázka zní: Kde je bod zlomu? Jestli nám tady chybí ještě 0,3 °C, aby se některé věci začaly zásadně měnit, nebo jsou to tři celé stupně. Ale k té změně dojde. A nevíme, jestli to bude za 20 let, za pět let, za rok.
A v rámci boje proti těmto změnám se doporučuje co konkrétně? Nové štěpování vína, jako se dělalo kvůli mšičkám na začátku minulého století americkou révou?
Jedna cesta je samozřejmě výběr a změna odrůd. Ale je to problematické, protože když se vrátím k tomu verticiliu, tak jsou rezistentní odrůdy, ale nemají ty kvalitativní požadavky pro pivovarnictví. Takže o ně není zájem, takže je to složité.
