Aktuální zkušenost s mobbingem, jak odborníci šikanu nazývají, má podle společnosti STEM/MARK necelých 23 procent Čechů. Až 43 procent z nich je některé z forem šikany vystaveno jednou nebo víckrát týdně. A celkem 53 procent šikanovaných pak mobbingu čelí déle než rok.
Nejčastěji se odborníci setkávají se šikanou na pracovišti ve zdravotnictví, školství a ve státní správě. Až po nich přicházejí na řadu nadnárodní korporace, banky, pojišťovny nebo výrobní firmy.
„V zahraničních firmách jsou vůči komunikaci a vzájemné spolupráci otevřenější. Šikana je tam ovšem také rafinovanější. Pak ale narazíme také na vedení českých společností, které z určitých důvodů nechce, aby byla situace rozkryta,“ říká zakladatelka poradny Šikana v práci Michaela Švejdová, na kterou se od roku 2012 obrátilo už osm stovek lidí, nejčastěji ve věku mezi pětatřiceti a sedmapadesáti roky.
Řešila například problém v české pobočce holandské firmy, kde manažerka z Maďarska začala šikanovat svoji českou spolupracovnici. Postupně přešla šikana na celý pracovní tým. Mobberka byla ve svých taktikách natolik zdatná, že si u svých šéfů vytvořila prostor pro vlastní kariérní postup.
Co radí odborníciVeďte si o šikaně podrobné záznamy:
|
Podle odborníků je nutné si uvědomit vážnost situace. Dlouhodobá šikana totiž může lidem poškodit zdraví. Svědčí o tom i výpověď oběti takzvaného bossingu - šikany ze strany nadřízeného. Po rok trvajícím trápení v práci se šikanovaná žena pokusila o sebevraždu. Teď má poškozená játra a ledviny. Trpí těžkými depresemi a sociální fóbií.
Vede šikana seniorů
Na poradnu Šikana v práci se obracejí všechny věkové kategorie zaměstnanců. Od studentů na brigádách nebo absolventů škol v prvním zaměstnání až po zkušené manažery. „Hodně často jsou to zaměstnanci před důchodem. Jejich vedení obvykle sází na to, že se nebudou bránit a nechají si všechno líbit, protože najít novou práci v tomto věku, je obtížné,“ vysvětluje Švejdová.
Teror vůči seniorům potvrzuje jeden z klientů poradny sikanavpraci.cz. „Styl řízení mi připomínal život v totalitním režimu. Při tolika pracovních hodinách vlastně trávím život v nesvobodné společnosti. Zkušení odborníci v úctyhodném věku byli každý den peskováni jako malé děti. V ovzduší strachu klopili zraky a báli se promluvit.“
Na poradnu se obracejí zejména ženy. Podle Michaely Švejdové mají větší odvahu o choulostivých věcech hovořit. „Muži problémy v práci často považují za vlastní selhání a neuvědomují si, že nic neudělali. To se pak na nás obracejí jejich manželky.“
Braňte se šikaně a pište si deník
Pro odhalení a řešení šikany je dobré sestavit si inventuru útoků. Pro oběť je rovněž podle odborníků důležité najít v těžkém období podporu. Ať už u rodiny, přátel, nadřízených nebo psychologů.
„Pokuste se na šikanózní chování upozornit přímo druhou stranu nebo vedení. Nenechte si to líbit, ale postupujte opatrně,“ radí Švejdová.
Je také dobré předložit důkazy a pokusit se mobbing řešit nejprve smířlivě. Pokud to není možné, doporučuje se zapojit třeba lékaře nebo inspektorát práce.
Žaloba jako poslední řešení
Pokud ani to nepomůže, je další možnou cestou zveřejnění případu a právní spor. Podle zakladatelky poradny Šikana v práci je však ochota právníků pouštět se do žalob velice malá.
V Česku chybí legislativní podpora a jasně vymezená definice šikany. „Opírat se dá o antidiskriminační zákon. Jak ale dokazovat psychoteror, který je většinou tak rafinovaný?“ říká Švejdová. „Obvykle ten, kdo opravdu šikanuje, se po našem upozornění snaží poškodit kohokoliv dalšího, kdo na problém poukáže. Pro nás je to jasný signál o morálce druhé strany.“
