Revoluce ve zpracování odpadů. Žhavé plazma je promění v užitečný plyn

  5:00aktualizováno  5:00
S odpadem se dá dělat spousta věcí. Může se odvézt na skládku, recyklovat nebo spálit ve spalovně. Ve stínu kokořínských lesů, v areálu bývalé mlékárny v Dubé u České Lípy testují, jak ho nechat „zmizet“ pomocí plazmových hořáků.

Společnost Millenium Technologies představila 28. listopadu 2018 pokusný reaktor v hale vědeckotechnického parku v Dubé na Českolipsku, kde začala testovat technologii plazmového zplyňování pro likvidaci odpadu. Reaktor je schopný zpracovat za hodinu 100 kilogramů odpadu. Pro zplyňování se používají testovací materiály, jako jsou pelety. Na snímku je plazmatron - nástroj pro výrobu plazmatu, pomocí kterého se v reaktoru vytváří teplota potřebná ke zplyňování. | foto: ČTK

Výhodou je, že získaný plyn – podobný svítiplynu, který znali už naši předci – nevyletí komínem jako spaliny, ale je možné ho použít k výrobě elektřiny a tepla v kogenerační jednotce. Část elektřiny spotřebuje samotné zařízení a přebytky se dají prodat do sítě.

Fotogalerie

„Díky tomu jsou příjmy nejen na vstupu, jako poplatky za zpracování odpadu, ale také na výstupu,“ říká Grischa Kahlen, šéf společnosti Millenium Technologies, která testovací jednotku provozuje. Nyní se zaměřuje zejména na čistírenské kaly, tedy odpad z čističek. Jen hlavní město vyprodukuje ročně kolem 220 tisíc tun mokrých kalů, které dnes končí na skládce v Benátkách nad Jizerou.

V pokusném reaktoru nyní „zpracovávají“ vysušené kaly z Karlových Varů. Než skončí v reaktorové nádobě, vypadají jako malé peletky. Plazmový hořák s výkonem 85 kilowattů je díky výronu plazmatu o teplotě tři až pět tisíc stupňů během chvilky „zničí“.

Zpracovat lze cokoliv

Organické sloučeniny se rozloží a vznikne syntézní plyn. A z nádoby, kde se teplota pohybuje kolem 1 250 stupňů, „teče“ i struska – anorganické složky jako sutě, písky, popeloviny, která se následně zchladí. Podle Kahlena je nevyluhovatelná, a tudíž není nebezpečná pro životní prostředí. Dá se následně využít například jako stavební materiál.

Jak se zbavit odpadu pomocí plazmy

Technologii je možné ale využít i pro bezpečné zpracování nemocničních a jiných kontaminovaných odpadů či problematických látek. Hodně si pro využití technologie slibuje také od nové německé legislativy, která nařizuje, aby všechny čističky v městech nad 50 tisíc obyvatel separovaly nebezpečný fosfor z čistírenských kalů v roce 2030.

Prostor podle něj existuje také u komunálního odpadu, pro který bude za několik let platit zákaz skládkování. „S pomocí plazmy se dá zpracovat jakýkoliv materiál,“ říká Kahlen. Je ale značně nesourodý, takže je třeba ho před použitím roztřídit a vysušit.

V Dubé je nyní zkušební reaktor, příští rok tu chce firma testovat pětkrát větší, který posléze převezme konkrétní zákazník. Proti provozu v minulosti protestovali ekologové s odkazem na chráněnou krajinnou oblast. Zařízení s plazmatronem by se podle nich mělo posuzovat jako spalovna odpadů, která v oblasti nesmí být. Kahlen však namítá, že v lokalitě jde pouze o testovací zařízení, kam se odpady nebudou vozit.

Společnost, kterou vlastní napůl Kahlen a firma Solar City, investovala do projektu v minulých dvou letech přes 40 milionů korun. „V příštím roce počítáme s další investicí v objemu 20 milionů korun z vlastních prostředků,“ říká Kahlen.

„Také začneme částečně čerpat dotaci na projekt Microplasma, tedy kontejnerové provedení plazmového reaktoru, s jehož dokončením počítáme v dubnu 2020. Jeho rozpočet je zhruba 64 milionů korun, z čehož je okolo 62 procent hrazeno z dotačních zdrojů,“ dodává Kahlen.

Energetický přínos

„Spalování odpadu za vysokých teplot má obecně smysl pro životní prostředí. Dokáže si poradit s odpady, které nejsou recyklovatelné, jako jsou například pneumatiky. Navíc má energetický přínos,“ říká Jiří Bank, který ve společnosti EFG Kralice na Hané buduje středisko svozu a třídění biologicky rozložitelného odpadu.

Podle něj by podobné projekty či další způsoby energetického zpracování odpadu měly být strategickým zájmem státu. „Nesmí se donekonečna ustupovat skládkařům,“ dodává.

Zatímco v Česku je tato technologie dosud ojedinělá, ve světě už na několika místech funguje. Už od roku 2002 stojí zařízení u japonských měst Mihama a Mikata a zpracovává denně 17 tun komunálního odpadu a pět tun čistírenských kalů. Další zařízení existuje od roku 2009 například v indickém městě Pune, kde se s pomocí plazmatu zpracovávají různé druhy nebezpečných odpadů. Jeho kapacita je 72 tun odpadu denně. Technologii v těchto případech dodává společnost Westinghouse Plasma.

Další projekty existují například v USA či v Číně. Některé pokusy však skončily neúspěchem, ať už kvůli nedostatku financí či nedotažené technologii.

Vznikají také projekty, jak z komunálních odpadů pomocí této technologie vyrobit syntetická paliva. O něco podobného se pokoušejí třeba British Airways, cílem je snížit emise skleníkových plynů.

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Boeingy 737 MAX nesmějí v Evropě létat, rozhodla bezpečnostní agentura

U SmartWings je zavazadlo do 15 kilogramů zdarma, nadváha vyjde ale na třicet...

Evropská agentura pro bezpečnost letectví pozastavila provoz všech Boeingů 737 MAX v Evropě. Rozhodla tak kvůli havárii...

Odstavte všechna letadla 737 MAX po celém světě, doporučila firma Boeing

Boeing 737 MAX 8

Společnost Boeing doporučila celosvětově odstavit z provozu všechna letadla Boeing 737 MAX. Firma to uvedla v tiskovém...

Tvrdý zákaz. Dva české boeingy nesměly do Evropy, piloti otočili směr

Letadlo typu Boeing 737 společnosti Smartwings

Úřední zákaz letů do Evropy zastihl ve vzduchu na cestě do Prahy dva boeingy společnosti Smartwings se stovkami lidí na...

Pilot zříceného boeingu žádal o návrat na letiště již tři minuty po startu

Letoun etiopských aerolinií Boeing 737-800 stojí na mezinárodním letišti v...

Pilot letounu, který se v neděli zřítil krátce po startu z hlavního města Etiopie Addis Abeby, již tři minuty po startu...

Slavná Íránka nenosila hidžáb, firma Nike jí ho přimalovala a sklízí kritiku

Íránská matematička Maryam Mirzakhaniová

Íránská matematička Maryam Mirzakhani si po celý život, který prožila v zahraničí, demonstrativně nevzala na hlavu...

Další z rubriky

Eberhard ČEZu vyfoukal 30 milionů. Energetici bilancují škody

Bouře Eberhard způsobila ČEZu škody za 30 milionů korun.

Víkendová bouře Eberhard způsobila největší elektrárenské společnosti v Česku škody za 30 milionů korun. Technici...

Práce realitního makléře není žádné terno, na první peníze čekají i půl roku

Realitní makléř

Většina nových realitních makléřů práci po pár měsících vzdá, jelikož jejich očekávání neodpovídají skutečné povaze...

Týrání místo pohody zvířat. Ovce v Česku trpěly i na ekofarmách

Žena, která bydlí vedle farmy, otřesné zacházení s ovcemi nafotila.

Kontrola veterinářů ve Zlínském kraji ukázala podstatné zhoršení podmínek v chovech zvířat. Pochybení přibylo meziročně...

Najdete na iDNES.cz