Požáry skládek stojí velké množství peněz. A to i přesto, že jako takové často příliš velkou škodu nezpůsobí. Největší ekonomickou zátěž tvoří pro hasiče – jejich denní náklady se mohou pohybovat v řádech vyšších statisíců korun.
KVÍZ: Co znamená BRKO, ZEVO a TAP? Otestujte se, kolik víte o odpadu |
„Nejčastější příčinou zahoření na skládce je žhavý popel v komunálním odpadu, působení veder v letních měsících (klasické působení skla jako lupy) a pak i nesprávné složení odpadu v popelnici,“ řekla iDNES.cz Pavla Ivácková, tisková mluvčí společnosti AVE CZ. Tato firma se zabývá svozem, tříděním a skladováním odpadu.
Velcí provozovatelé skládek se snaží požárům předejít různými speciálními opatřeními. Kontrolují teplotu odpadu, už když ho odváží a snaží se co nejlépe rozložit tu část, která hnije. V létě pak kritická místa prolévají vodou. „Vizuální kontrolu jsme doplnili též například preventivním využíváním termokamer, které slouží k detekci možných ložisek požáru,“ dodala pro iDNES.cz Kristina Jakubcová z firmy FCC, která též poskytuje odpadové hospodářství.
I přes velkou snahu firem však požáry skládek stále vznikají. Ty nelegální, které hoří častěji než legální, přitom někdy zapalují i jejich „majitelé“. Když totiž odpad shoří, jeho objem se zmenší. Těm, kteří ho nelegálně skladují, žhářství mnohdy vrásky nedělá.
„Tikající bomba v krajině“
Kromě ekonomických potíží mají požáry skládek i další rovinu, a to ekologickou. Hořící odpad často vypouští toxické plyny a při hašení může tekoucí voda odplavit některé škodlivé látky do kanálů či řek.
To je jedním z důvodů, proč by podle některých mělo skládkování v ČR postupně úplně vymizet. Podle ekologických aktivistů totiž současná opatření proti požárům stále nestačí a i když skládka nehoří, je podle nich škodlivá.
Noční požár skládky u Hůr
Požár skládky v Markvartovicích
A v tom s nimi souhlasí i vláda – do roku 2035 by se 65 % komunálního odpadu mělo recyklovat. Podle požadavků EU bychom navíc v též dobu měli na skládky posílat už jen 10 % všech odpadů.
„S koncem skládkování se rozjede recyklační průmysl a suroviny budou mít konečně reálnou hodnotu,“ uvedla Soňa Jonášová z Institutu pro cirkulární ekonomiku. Její institut si klade za cíl nástup tzv. cirkulární ekonomiky. Ta nastane ve chvíli, kdy budou všechny nové produkty vyrobeny ze zrecyklovaných starých výrobků.
Jonášová tvrdí, že jsou skládky tikající bombou. Podle ní existuje jen jediná možnost jak zabránit jejich požárům – úplně je zrušit. „Dnešní kapacita skládek navíc stačí jen na dalších 16 let, proto je nutné skládkování okamžitě omezit a zachovat tak dnešní kapacity již na vždy,“ zakončila.
