Sobota 27. listopadu 2021, svátek má Xenie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 27. listopadu 2021 Xenie

Fakta zajímají málo lidí, jen přebírají postoje jiných, říká Šimon Pánek

  12:05
Nezisková organizace Člověk v tísni, již vede Šimon Pánek, loni získala na svou činnost rekordních 1,8 miliardy korun. Převážně ze zahraničí. Mnoho lidí však neziskovky v poslední době kritizuje. „Dílem za kritikou vidím alibi lidí, kteří přispívat nechtějí,“ říká Šimon Pánek, spoluzakladatel ČvT. Češi jsou podle něj z pohledu dárcovství nejsolidárnějším národem ve střední Evropě, ale v porovnání se Západem zatím zaostávají.

Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. | foto:  František Vlček, MAFRA

Loni poslali Češi největší české, ale i středoevropské neziskové organizaci Člověk v tísni (ČvT) 135 milionů korun. Víc to bylo jen v letech, kdy se pořádaly sbírky na velké humanitární katastrofy ve světě. Objem vybraných peněz roste i přesto, že atmosféra v české společnosti není nekriticky nakloněná neziskovému sektoru. Část české veřejnosti v poslední době odsuzuje aktivitu neziskovek v migrační krizi, podezírá je z manipulace veřejnosti či z odklánění peněz. Český prezident Miloš Zeman pak dokonce nazval neziskové organizace pijavicemi na státním rozpočtu.

Byli podle vás Češi loni štědřejší dárci než v roce předchozím? V roce 2015 jste od nich vybrali 125 milionů korun.
Od jednotlivců a firem jsme loni získali 135 milionů korun, přibližně polovinu z toho v pravidelných dlouhodobých příspěvcích. Ochota Čechů a Češek solidarizovat ve chvílích krizí, jako jsou válka, zemětřesení, tsunami, je už od začátku 90. let silná, srovnatelná se schopností pomoct, jaká je v západní Evropě. Lidé v České republice jsou schopni shromáždit obrovské sumy, naposledy jsme takto vybírali na jaře 2015 na Nepál a sešlo se přes 30 milionů korun. Na pomoc po povodních v roce 2002 téměř 300 milionů korun. Peníze od dárců nám pomáhají, když potřebujeme rychlé finance. Než získáte peníze od Evropské komise nebo od OSN, trvá to měsíce i déle.

Šimon Pánek (49)

Bývalý studentský vůdce z listopadu ’89 a spoluzakladatel i ředitel Člověka v tísni.

Kořeny této české humanitární, rozvojové, vzdělávací a lidskoprávní organizace sahají do roku 1992 (tehdy vznikla jako Nadace Lidových novin).

Dnes tato neziskovka působí ve více než 25 zemích – od Česka po Kambodžu a Etiopii. Loni měla obrat 1,8 miliardy korun a zaměstnávala 1 500 lidí.

Proč Češi tak rádi přispívají na katastrofy?
Důvodů je několik – Češi hodně cestují a mají zájem o svět. Velkou roli sehrály české nevládní organizace – Charita, Adra, Člověk v tísni, které byly schopné pracovat přímo na místě po zemětřesení v Pákistánu, po tsunami v Thajsku a na Srí Lance, ve válkách na Balkáně a jinde. Přesvědčily českou veřejnost, že jsou schopné dopravit pomoc na místo a efektivně ji předat. Je důležité, když se rozhodujete, zda darovat, jestli věříte, že to někde pomůže. Velkou roli sehrál i Václav Havel. Razil postoj, že se svobodou přichází také odpovědnost a že když jsme se zbavili komunismu a jsme na tom vlastně dobře, měli bychom část toho vrátit tam, kde jsou na tom hůř.

Impulzivní dárcovství založené na emocích nám jde. Jak jsme na tom s pravidelným darováním peněz?
V dlouhodobém dárcovství, na základě racionálního rozhodnutí, pořád zaostáváme za západní Evropou, kde přispívá třetina až polovina obyvatel. U nás je to, podle toho, co víme, maximálně pět procent obyvatel. Ale zlepšuje se to. Věnovat 200 až 300 korun měsíčně pro střední třídu nehraje ekonomickou roli, je to spíš otázka rozhodnutí.

Dary od veřejnosti v roce 2015 tvořily ovšem jen 8,5 procenta rozpočtu ČvT. Není to málo?
Vybrat přes sto milionů v Česku je na neziskovku docela dost financí. Je to pro nás důležité, znamená to 40 až 50 tisíc lidí, kteří nám něco přispějí. Je to víc, než má leckterá politická strana členů, navíc to jsou – politicky řečeno – platící podporovatelé. Je to mandát od veřejnosti a taky závazek.

Když se podíváme na hlavní zdroje financování ČvT, největší díl vašeho rozpočtu pochází ze zahraničních zdrojů – v roce 2015 to bylo 454 milionů korun ze zahraničních státních rozpočtů, z agentur OSN 200 milionů, 347 milionů přímo z Evropské komise a evropských „ministerstev“. Dalších 50 milionů z evropských dotací získáváte přes české operační programy. Získat stamiliony, to chce velké nasazení – jak se k penězům dostáváte?
Státy a Evropská unie vypisují výběrová řízení a o peníze se soutěží skrze připravené projekty. Týkají se například sociální práce v Karlovarském kraji nebo vzdělávání na středních školách, rozvoje zemědělství v Etiopii, potravinové pomoci na východní Ukrajině a podobně. Jsme velmi decentralizovaná organizace, projekty do soutěží připravují odborníci z jednotlivých našich sekcí. Největší je Humanitární a rozvojová sekce – peníze v tomto případě z devadesáti procent získáváme a utrácíme v cizině. Máme i fundraisingové oddělení, ale to se zabývá získáváním peněz ze soukromých zdrojů.

Celkově se podle Rady vlády pro nestátní neziskové organizace rozdělilo v roce 2014 mezi neziskovky 9,3 miliardy korun (ČvT získal po Fotbalové asociaci ČR a České unii sportu největší částku – 145 milionů, pozn. red). Prezident Miloš Zeman v této souvislosti prohlásil, že neziskovky pokládá za pijavice na státním rozpočtu a měly by si aspoň polovinu peněz vydělat samy. Proč je podle vás správné, že ze státního rozpočtu jde část peněz neziskovkám, které je utratí podle svého?
Představa, že se bez kontroly utrácejí státní peníze, je k smíchu. Používají se přesně podle toho, co je napsané v projektech, se kterými organizace peníze vysoutěží. Dodáváme státu sociální služby, které si u nás objednává – stovky dětí díky tomu nekončí v dětských domovech, staráme se o lidi sociálně vyloučené, kteří by jinak zůstali státu na krku, vzděláváme. Jménem České republiky pomáháme v humanitárních krizích a podporujeme rozvoj vybraných zemí podle priorit české vlády. U nás se kontroluje každá koruna, stát má právo jít do poslední položky účetnictví. To se nedělá u veřejných zakázek na dálnice, tunely, velké stavby, IT systémy. Kdyby podnikatelský sektor byl kontrolován tak jako my, tak stát ušetří desítky miliard.

Kam se podle vás český neziskový sektor za tu dobu, co v něm působíte, vyvinul? Zkonsolidoval se, nebo se naopak tříští a zakládají se účelové, neseriózní neziskovky?
Tu a tam se nějaký podvod stane. V takovém případě mají lidé bohužel tendenci paušálně odsoudit neziskové charitativní organizace – stačí, aby si někdo udělal sbírku, ukradl pár milionů a řekne se, že to tak dělají všichni, že peníze se v neziskovém sektoru ztrácejí. Dílem za tím vidím alibi lidí, kteří přispívat nechtějí a toto berou jako jednoduché zdůvodnění. Jako kdybyste jednou dostala špatný řízek a řekla, že řízky jsou špatné ve všech hospodách.

Takže podle vás někteří lidé neziskovky odsuzují, aby nemuseli přispívat? Přispívat přece nikdo nemusí, není to povinné.
Nemusí. Ale obecně, když člověk má nějaké příjmy, tak ve slušné společnosti západní Evropy se má za to, že by se měl podělit. Jsou to drobné z příjmu.

Řada lidí namítne, že platí daně a ze státního rozpočtu se financuje i neziskový sektor.
To je pravda. Vedle toho tu existuje apel na to, rozdělit se o své bohatství – v Desateru, v křesťansko-židovské kultuře. Proto ten sektor tak dobře funguje v severní a ve větší části západní Evropy. Lidé, kteří mají víc peněz, se o malý zlomek dělí.

Vedou se aktuálně úvahy ohledně změny regulace neziskovek?
Mluvilo se o definici a certifikaci obecné prospěšnosti. Cílem mělo být ty skutečně prospěšné organizace odlišit od těch účelově založených. Ale bylo by velmi těžké to certifikovat. Líbí se mi britský systém – tam si každý může založit, co chce, a vybírat, na co chce, a je za to trestně právně odpovědný, pokud to neutratí tak, jak slibuje veřejnosti. Celou dobu je pod kontrolou centrální instituce Charity Board, registračního úřadu a často i médií, protože v Británii jde do nezisku obrovská suma. Mimochodem v neziskových organizacích pracuje v Anglii víc lidí než v bankovním sektoru.

Jak vnímáte kritiku od části veřejnosti, která neziskový sektor podezírá z manipulace veřejným míněním? Například tvrdí, že mecenáši jako George Soros přes své neziskovky získávají politický vliv.
Máte na mysli kritiku na sociálních sítích, často nepodepsanou? Malou část lidí zajímají fakta, jen přebírají postoje jiných. Je to přílišnou urychleností doby, kdy není čas najít si podklady a víc o věcech přemýšlet. S tím souvisí i sociální sítě. Dřív něco napsat veřejně znamenalo dát všanc své jméno, svůj kredit, ručit za to.

Další kritika spočívá v tom, že pomoc neziskovek je zbytečná, protože nemá šanci změnit nepříznivou ekonomickou nebo společenskou situaci v dané zemi – například ve válečném konfliktu. Pomoc je dočasná a má malý zásah, jednotlivé neziskovky nespolupracují.
Nevládní organizace nemohou vyřešit válečné konflikty – tam zemi může posunout jen politicko-vojenské řešení konfliktu. Humanitární pomoc je tam poskytovaná, aby lidé nezemřeli, aby měli střechu nad hlavou. Když je v Sýrii válka, i tak má smysl, aby děti aspoň trochu chodily do školy. Nebo ti, kdo prošli traumaty a před očima jim zahynuli rodinní příslušníci, museli se skrývat, aby dostali psychologickou pomoc. Někdo si může myslet, že si to zavinili sami, tak ať si tam pomřou. My si to nemyslíme a v této zemi je hodně lidí, kteří si to nemyslí.

A pokud jde o rozvojovou pomoc v mírových oblastech?
Samozřejmě platí, že síly nevládních organizací sahají na úroveň lidí, rodin, komunit, okresů a možná krajů, ale ne na úroveň centrální vlády, fungování soudů, bezpečnosti v dané zemi a podobně. Základní školství, podpora farmářům, místní zdroje vody, základní zdravotnictví – tady neziskovky pomáhají. To, že děti mohou chodit do školy a získat základní vzdělání, ale i ponětí o světě a alespoň někteří i vědomí, že mohou o něčem ve svém životě rozhodovat, je cenné.

Nedávno ČvT musel přestat pomáhat v Doněcku na Ukrajině – přišel o akreditaci. Je cesta zpět?
Je malá naděje, že se nám podaří dodělat rozdělanou práci. Pokud nám to místní úřady, pravděpodobně na základě rozhodnutí v Moskvě, neumožní, budeme dál pokračovat v práci jinde na východní Ukrajině – kromě Doněcku působíme také v Luhaňsku a na vládou kontrolovaných územích na východní Ukrajině.

Autor:

ŽIVĚ: Planespotting Letiště Václava Havla

  • Nejčtenější

Světem se kvůli mutaci valí lavina výprodejů. Padají akcie, ropa i bitcoin

Kvůli nové mutaci koronaviru, která byla detekována v Jihoafrické republice, klesly v pátek asijské akcie nejvíce za...

Fialovy nebezpečné záměry. Příští vláda nevnímá souvislosti, píše Jiří Paroubek

Premium Z koaličního programu nové vlády nutně vyplývá nová zátěž pro veřejné rozpočty přesahující 80 miliard korun ročně....

V Česku vzniká robotický zedník, cihly klade čtyřikrát rychleji než člověk

Dělníkům na stavbách by mohli v budoucnu pomáhat roboti. Jednoho takového v současnosti vyvíjí experti z pražského ČVUT...

Ve Vietnamu leží bez využití hora hliníku za miliardy. Pomůže vyřešit krizi?

Hliníková krize. I tak se dá nazvat aktuální situace, kdy celý svět bojuje s nedostatkem i rostoucími cenami tohoto...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nové daně a propouštění. To je podle Raiffeisenbank budoucnost České republiky

Propouštění státních zaměstnanců, revize koronavirových pomocí, nové daně. To jsou kroky, bez kterých se česká...

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

  • Další z rubriky

Jsme připraveni opět očkovat, ale nikdo nás nekontaktoval, říká šéf O2 universa

Rozstřel Šéf pražské O2 areny a přilehlého O2 universa Robert Schaffer zatím neví nic o tom, že by se z prostor mělo opět stát...

Za zrušené adventní trhy vyšší náhrady. Ale čára se udělat musela, míní expert

Vláda kvůli covidu zakázala vánoční trhy a tak prodejci cukroví, ozdob a svařáku musí zavírat stánky jen pár dnů od...

ČNB zpřísní pravidla poskytování hypoték, bude potřeba pětina ceny nemovitosti

Česká národní banka (ČNB) na čtvrtečním jednání bankovní rady stanovila nové limity pro poskytování hypoték, které...

Zaměstnanci Amazonu plánují na Black Friday stávky ve 20 zemích

Zaměstnanci americké společnosti Amazon plánují na slevovou akci Black Friday koordinované stávky ve více než 20...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Jakub Vágner se oženil. S rybářkou Claudií si řekli ano na lodi

Populární rybář Jakub Vágner (39) se oženil. V sobotu po poledni si vzal svou německou přítelkyni Claudii, se kterou...

Neočkovaný herec Etzler je na kyslíku s oboustranným zápalem plic

Miroslav Etzler skončil s covidovou atakou a oboustranným zápalem plic v nemocnici. Své příznivce na sociálních sítích...

Světem se kvůli mutaci valí lavina výprodejů. Padají akcie, ropa i bitcoin

Kvůli nové mutaci koronaviru, která byla detekována v Jihoafrické republice, klesly v pátek asijské akcie nejvíce za...

Vítěz Slavíka Ztracený zpíval o znásilnění. Píseň stáhnu, omluvil se

Vítěz letošního Českého slavíka Marek Ztracený čelí kritice kvůli textu jedné z jeho starších písní. Výkonná ředitelka...

KOMENTÁŘ: Kterak raper Řezník přistřihl Českému slavíkovi křídla

Slavnostní ceremoniál Českého slavíka nejspíš na nějakou dobu rozvíří debaty o stavu české populární hudby – je-li...