„Evropa do dneška nemá k ruským dodávkám příliš alternativ. I Česká republika je na nich velmi závislá. Až 98 procent plynu v České republice bylo loni právě z Ruska. My máme šanci se nyní závislosti na ruském plynu zbavit,“ řekl na tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Plyn z terminálu na zkapalněný zemní plyn v Nizozemsku prodlouží spotřebu plynu v ČR o jeden a půl až dva měsíce. Nyní jsou zásobníky v Česku plné zhruba ze 77 procent, plyn v nich by pokryl spotřebu zhruba do ledna. S využitím plynu z LNG terminálu by tak Česká republika vydržela zřejmě až do března.
Energetická společnost ČEZ zajistila přepravní trasy až pro tři miliardy metrů krychlových plynu z terminálu na zkapalněný zemní plyn v Nizozemsku. Plyn z terminálu na LNG sníží závislost na ruském plynu zhruba o třetinu. Pronájem kapacity v terminálu na LNG v Nizozemsku získal stát ve spolupráci s ČEZ. Celkový roční objem, který zde bude možné zpracovat a následně přepravit do ČR, je tři miliardy metrů krychlových.
Udělali jsme další zásadní krok pro zajištění energetické bezpečnosti ČR: ve spolupráci s @JozefSikela @mpo_tweetuje jsme pro české firmy a domácnosti zajistili významnou část kapacity terminálu na zkapalněný plyn i přepravní trasy. Posilujeme nezávislost ČR na ruském plynu. https://t.co/LWrWVa9i4h
„Problém kolem zemního plynu je v oblasti logistiky. Řeší se, jak ho dostat k českým spotřebitelům. Ve spolupráci s odborníky z MPO jsme se proto už na jaře rozhodli jít do aukce a získat potřebnou kapacitu zemního plynu pro Českou republiku. Jde asi o třicet tankerů ročně,“ řekl za ČEZ Daniel Beneš.
Podle Síkely se podaří ještě během nadcházející topné sezony přepravit do ČR až 1,5 miliardy metrů krychlových.
Pronájem vyjde na desítky milionů euro za rok
Terminál v nizozemském Eemshavenu se bude skládat ze dvou plovoucích skladovacích jednotek zpětného zplynování. Vedle ČEZ ho budou využívat i další firmy, například Shell.
Plyn je zkapalňován po vytěžení, aby mohl být díky až 600krát menšímu objemu snadněji dopravován pomocí tankerů. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše představují tři miliardy metrů krychlových plynu 30 tankerů. Beneš dodal, že pronájem kapacity bude Česko stát vyšší desítky milionů eur ročně, přesná částka je ale neveřejná.
Terminál LNG o celkové roční kapacitě osm miliard metrů krychlových plynu vzniká v přístavu Eemshaven v provincii Groningen na severu Nizozemska. Do terminálu se bude na speciálně upravených tankerech dovážet zkapalněný zemní plyn, který se tu následně ohřeje a takto převede do plynného skupenství. Tento plyn se následně z terminálu vpustí do přepravních plynovodů a těmi se přesune až na místo určení, například do ČR.
Gazprom nám oznámil zásah vyšší mocí u dodávek plynu, potvrdila i RWE |
Start v polovině září
ČEZ nyní jedná s různými dodavateli LNG tak, aby zajistila co nejvíce zkapalněného zemního plynu na nadcházející topnou sezonu. Počítá se s tím, že terminál se začne používat hned po jeho spuštění, tedy zhruba v polovině září.
Síkela uvedl, že ČR má nyní zajištěné asi dvě třetiny roční spotřeby plynu. Potřeba bude řešit nejen nadcházející, ale i další následující topnou sezonu. Zásobníky se totiž po zimě budou muset znovu naplnit. Nyní se nadále plní plynem, který přichází z Ruska.
„Evropa se aktuálně snaží zvýšit možnosti dovozu plynu ze států mimo Rusko. Budují se tak nové LNG terminály, které budou schopny přijímat plyn ze zámoří. O LNG je teď logicky velký zájem a Česko, které nemá moře, si pro potřeby energetické bezpečnosti a zajištění dodávek plynu pro své občany a podniky potřebuje zabezpečit kapacitu v některém z přímořských států. A to se nám nyní ve spolupráci se skupinou ČEZ povedlo,“ uvedl Síkela.
EK: Nord Stream 1 se asi znovu nespustí
Evropská komise (EK) neočekává, že plynovod Nord Stream 1 bude po plánovaném čtvrtečním ukončení údržby znovu spuštěn. Novinářům v Singapuru to v úterý řekl eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU.
„Pracujeme s předpokladem, že se do provozu nevrátí,“ řekl Hahn podle listu The Wall Street Journal (WSJ).
Zdroje agentury Reuters nicméně uvádějí, že by se tok ruského plynu Nord Streamem 1 po plánované údržbě ve čtvrtek mohl obnovit, nebude ale přitékat na maximu jeho denní kapacity, tedy zhruba 160 milionů metrů krychlových denně.
Hahnův komentář přišel poté, co agentura Reuters informovala, že ruská plynárenská společnost Gazprom nejméně jednomu významnému zákazníkovi v Evropě sdělila, že kvůli mimořádným okolnostem nemůže zaručit dodávky plynu. To zvýšilo v Evropě obavy, že provozovatel plynovodu po pravidelné údržbě možná přepravu suroviny už neobnoví.
„Oni (Gazprom) se vrátí na úrovně zaznamenané před 11. červencem,“ uvedl ale jeden ze zdrojů Reuters obeznámených s ruskými exportními plány k objemům plynu, které by měly plynovodem proudit od čtvrtka.
