Ve státním rozpočtu na příští rok vidí Šichtařová více otázek než odpovědí. „Největší problém se týká toho, že vláda předpokládá, že by windfall tax mohla přinést 85 miliard korun. S největší pravděpodobností to ale nebude stačit, výnos navíc bude podle mého soudu menší, než vláda počítá. Schodek rozpočtu tedy nakonec bude pravděpodobně větší,“ uvedla.
S návrhem Pirátů, že by se daň měla vybírat i za letošní rok, nesouhlasí. „Právo nepočítá s tím, že by se měnila pravidla hry zpětně. To je nemorální a ani se to v právu nedělá. Také to velmi zásadně kazí podnikatelské prostředí a důvěru do budoucna,“ řekla. Připomněla podobný případ z roku 2011, kdy chtěla vláda retroaktivně změnit podmínky stavebního spoření. Ústavní soud tehdy rozhodl, že retroaktivita odporuje českému právu.
Po schodku 295 miliard přijdou i kroky, které budou bolet, varoval Stanjura |
„Vždy se hledá záminka, proč má rozpočet být deficitní. Nejprve to byl covid, poté válka na Ukrajině. V budoucnu to může být cokoliv jiného. O tom, že jsou to záminky, svědčí skladba rozpočtu. O záminku se jedná i v tomto případě,“ tvrdí Šichtařová. Nárůst výdajů ale v době pandemie podle ní neměl s covidem nic společného.
Daň z neočekávaných zisků se má týkat některých energetických firem, těžebních společností a velkých bank. S výběrem firem ale stejně jako se samotnou existencí daně Šichtařová nesouhlasí. „Problém je v tom, že nikdo není schopen říci, co je to nadměrný zisk. Ve skutečnosti se jedná o velmi selektivní rozhodnutí státu. Do toho výběru mohly klidně spadat jiné firmy a některé v tom výběru být vůbec nemusely,“ uvedla.
Další problém státního rozpočtu je podle Šichtařové v tom, kolik peněz stát vydá. „Vláda nepotřebuje získat peníze, vláda potřebuje ušetřit peníze. Potřebuje vydávat méně peněz. To se dá udělat třeba tak, že propustí část státních zaměstnanců,“ podotkla Šichtařová.
Socialismus se vrací, ne z Východu, ale ze Západu, řekla Šichtařová |
Propouštění by podle ní pomohlo ušetřit desítky miliard. Zároveň to pomůže soukromému sektoru, kde zaměstnavatelé aktuálně marně shánějí zaměstnance. Další desítky až stovky miliard by podle ní mohl stát ušetřit na dotacích do soukromého sektoru.
Zadlužení Česka podle Šichtařové vysvětluje i rozdíl v inflaci oproti eurozóně. Tam se inflace pohybuje okolo deseti procent, naopak v České republice stoupla až na 18 procent.
„To, že tak prudce vzrostlo státní zadlužení a to, že jsme tak prudce vydávali peníze do ekonomiky, to je měřitelné právě ve vysoké inflaci. Je to něco, co poškozuje každého jednotlivce,“ dodala Šichtařová.